Komora veterinárních lékařů České republiky

ze dne …… 2005

o Komoře veterinárních lékařů České republiky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Tento zákon upravuje podmínky, za nichž může být vykonávána veterinární odborná činnost¹ veterinárními lékaři, výkon veterinární odborné činnosti veterinárními lékaři (dále jen “povolání veterinárního lékaře”), působnost, úlohy a organizační strukturu Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen “Komora”).

-------------------------------------

¹ § 58 zák. č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů

§ 2

(1) Povolání veterinárního lékaře podle tohoto zákona je svobodným povoláním, které mohou vykonávat pouze odborně způsobilí veterinární lékaři, kteří jsou členy Komory a mají platné osvědčení o splnění podmínek k výkonu povolání veterinárního lékaře.

(2) Tímto zákonem není dotčeno oprávnění veterinárních lékařů vykonávat veterinární odbornou činnost pro orgány státní veterinární správy, státní veterinární ústavy, národní referenční laboratoře, referenční laboratoře, orgány Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ČR, vysoké školy veterinární, střední odborné školy veterinárního oboru v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.²

(3) Při výkonu povolání veterinárního lékaře mohou veterinární lékaři provádět:

a) úkony veterinárního lékařství, kam patří zejména:

- vyšetřování jednotlivých zvířat a skupin zvířat,

- stanovení diagnózy u jednotlivých zvířat a skupin zvířat,

- stanovení a výkon preventivních opatření na ochranu zvířat,

- léčení zvířat včetně chirurgických zákroků,

- předepisování, výdej a použití léčiv pro zvířata,

- identifikace a osvědčování zdravotního stavu zvířat, jejich nákazové situace a ostatních skutečností požadovaných chovatelem nebo kompetentní autoritou zejména s ohledem na zdraví zvířat a ochranu zdraví lidské populace,

- vyšetřování jednotlivých zvířat a skupin zvířat před porážkou a po porážce,

- vyšetřování produktů živočišného původu a jejich osvědčování z hlediska ochrany zdraví zvířat, ochrany lidské populace a životního prostředí,

- ochrana zvířat a životního prostředí,

b) veterinární laboratorní diagnostika,

c) veterinární asanační a kremační činnost,

d) další odborné činnosti, vyžadující kvalifikaci získanou studiem a praxí ve veterinárním nebo příbuzném oboru.³

-------------------------------------

² zák. č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů

³ § 59 zák. č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů

HLAVA PRVNÍ

PŘEDPOKLADY VÝKONU POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE

§ 3

Veterinární lékař je odborně způsobilý k výkonu povolání veterinárního lékaře, splňuje-li podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.⁴

-------------------------------------

⁴ § 59 zák. č. 166/99 Sb., O veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů

§ 4

(1) Uznávaní odborné kvalifikace příslušníků členských států Evropské unie se řídí zvláštním právním předpisem⁵ a stavovským předpisem.

(2) Proti rozhodnutí vydanému Komorou v řízení o uznání odborné kvalifikace má účastník řízení právo podat odvolání do 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. O odvolání rozhoduje prezident Komory.

(3) Prezident v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li prezident odvoláním napadené rozhodnutí, vrátí věc orgánu Komory, který rozhodoval v prvním stupni, který je vázán právním názorem prezidenta, k dalšímu řízení a rozhodnutí.

(4) Podrobnou úpravu řízení o uznání odborné kvalifikace stanoví stavovský předpis.

-------------------------------------

⁵ zák. č. 18/2004 Sb., O uznávání odborných kvalifikací státních příslušníků členských států Evropské unie (zákon o uznávání odborné kvalifikace)

§ 5

(1) Členem Komory je každý veterinární lékař, který je zapsán v seznamu veterinárních lékařů (dále jen “seznam”) vedeném Komorou.

(2) Komora zapíše na základě písemné žádosti o zápis do seznamu každého,

1. kdo splňuje odbornou způsobilost podle tohoto zákona,
2. kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,
3. kdo doložil svoji bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů nebo čestným prohlášením, jde-li o cizího státního příslušníka,
4. kdo není ve výkonu disciplinárního opatření vyškrtnutí ze seznamu veterinárních lékařů,
5. kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až d) složil ústně nebo v odůvodněných případech písemně do rukou prezidenta Komory tento slib: “Slibuji, že budu dodržovat povinnosti člena Komory a dbát na čest a dobré jméno stavu veterinárních lékařů České republiky.”

(3) Za bezúhonného pro účely tohoto zákona se považuje každý, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin související s výkonem veterinární odborné činnosti.

(4) Komora zapíše žadatele do seznamu ke dni složení slibu, nejpozději však do 30, ve složitých případech do 60 dní ode dne doručení písemné žádosti Komoře.

(5) Žádost o zápis do seznamu musí být vlastnoručně podepsána a musí obsahovat zejména:

1. jméno, příjmení, titul,
2. údaj o státním občanství a údaj o pobytu,
3. údaje o odborné způsobilosti.

(6) K žádosti o zápis do seznamu se přiloží doklady prokazující skutečnosti podle předchozího odstavce.

§ 6

(1) Komora nezapíše do seznamu toho,

1. komu bylo čestnou radou uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu, a to po dobu stanovenou v rozhodnutí o tomto disciplinárním opatření,
2. kdo nesplňuje podmínky pro přijetí za člena Komory.

(2) Proti rozhodnutí o nezapsání do seznamu veterinárních lékařů má právo účastník řízení podat odvolání do 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. O odvolání rozhoduje prezident Komory.

(3) Prezident v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li prezident odvoláním napadené rozhodnutí, vrátí věc orgánu Komory, který rozhodoval v prvním stupni, který je vázán právním názorem prezidenta, k dalšímu řízení a rozhodnutí.

(4) Podrobnou úpravu řízení o zapsání do seznamu veterinárních lékařů upraví stavovský předpis.

§ 7

(1) Oprávnění k výkonu povolání veterinárního lékaře zaniká vyškrtnutím ze seznamu, nastane-li některá ze skutečností uvedených v následujícím odstavci.

(2) Člen,

a) který zemřel, je vyškrtnut ke dni úmrtí; kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

b) který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

c) který byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin související s výkonem odborné veterinární činnosti, je vyškrtnut ke dni nabytí právní moci rozsudku,

d) jemuž bylo čestnou radou uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu, je vyškrtnut dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo toto disciplinární opatření,

e) který podal písemnou žádost o ukončení členství v Komoře, je vyškrtnut ze seznamu k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu doručena Komoře,

f) který je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván a poučen o následcích nezaplacení, je vyškrtnut k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po uplynutí lhůty jednoho měsíce ode dne doručení výzvy k zaplacení,

g) který byl zapsán do seznamu, ačkoli nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených, je vyškrtnut k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni zjištění důvodu vyškrtnutí.

(3) Vyškrtnutí ze seznamu podle předchozího odstavce zaznamená Komora v seznamu bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí pod písm. c) až f), v ostatních případech vyrozumí Komora osoby jemu blízké, jsou-li jí známy. Komora vhodným způsobem vyrozumí rovněž všechny své členy o vyškrtnutí konkrétních osob ze seznamu.

§ 8

(1) Tomu, kdo byl zapsán do seznamu, vydá Komora na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek k výkonu povolání veterinárního lékaře (dále jen “osvědčení”).

(2) Osvědčení je oprávněním k výkonu povolání veterinárního lékaře podle zvláštních právních předpisů.⁶

(3) Proti rozhodnutí o neudělení osvědčení má účastník řízení právo podat odvolání do 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. O odvolání rozhoduje prezident Komory.

(4) Prezident v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li prezident odvoláním napadené rozhodnutí, vrátí věc orgánu Komory, který rozhodoval v prvním stupni, který je vázán právním názorem prezidenta, k dalšímu řízení a rozhodnutí.

(5) Podrobnou úpravu řízení o udělení osvědčení stanoví stavovský předpis.

-------------------------------------

⁶ § 2 zák. č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

§ 9

Nastala–li některá ze skutečností, jejímž následkem je vyškrtnutí ze seznamu, jsou veterinární lékař, který je v době vyškrtnutí držitelem osvědčení, nebo osoba jemu blízká ⁷povinni toto osvědčení vrátit Komoře do jednoho měsíce ode dne vyškrtnutí ze seznamu veterinárních lékařů. Komora vydá písemné potvrzení o vrácení osvědčení.

-------------------------------------

⁷ § 116 zák. č. 40/1946 Sb., Občanský zákoník

§ 10

Komora může vést řízení o uznání odborné kvalifikace, řízení o zapsání do seznamu členů a řízení o udělení osvědčení jako spojené řízení.

§ 11

(1) Veterinární lékař z členského státu Evropské unie, který je usazen na území některého členského státu Evropské unie a na území České republiky hodlá vykonávat povolání veterinárního lékaře dočasně nebo příležitostně (dále jen “hostující veterinární lékař”), nemusí být členem Komory, je však povinen Komoře předem oznámit výkon povolání veterinárního lékaře na území České republiky. K oznámení hostující veterinární lékař přiloží potvrzení osvědčující, že vykonává povolání veterinárního lékaře ve státě svého usazení v souladu s jeho právními předpisy a že splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon tohoto povolání; tyto doklady nesmí být starší 12 měsíců.

(2) Pokud veterinární lékař postupem podle odstavce 1 může ohrozit poskytnutí neodkladných úkonů veterinární odborné činnosti, je povinen přednostně zahájit výkon povolání veterinárního lékaře a následně, bez zbytečného odkladu, jeho zahájení oznámit Komoře.

(3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 opravňuje hostujícího veterinárního lékaře k výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu uvedenou v oznámení, nejdéle však po dobu 2 měsíců, , nejdéle však po úhrnnou dobu 60 dní v kalendářním roce.

(4) Komora informuje komoru veterinárních lékařů příslušného členského státu Evropské unie, v němž je hostující veterinární lékař usazen, o disciplinárním postihu, pokud ho této osobě uložila.

(5) Ustanovení o právech a povinnostech členů Komory se na hostujícího veterinárního lékaře vztahují obdobně, s výjimkou § 15 odst. 1 písm. a) a b) a § 16 odst. 1 písm. g).

(6) Hostující veterinární lékař nese disciplinární odpovědnost a podléhá disciplinárnímu řízení podle tohoto zákona.

HLAVA DRUHÁ

ZPŮSOB VÝKONU POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE

§ 12

(1) Veterinární lékař vykonává povolání veterinárního lékaře samostatně, ve sdružení nebo jako zaměstnanec jiného veterinárního lékaře, obchodní společnosti nebo jako společník obchodní společnosti.

(2) Komora vede seznam sdružení a obchodních společností s předmětem činnosti veterinární odborná činnost, ustanovení zvláštních předpisů⁸ tímto nesou dotčena.

(3) Místem podnikání veterinárního lékaře podle zvláštních předpisů ⁹ je jeho místo podnikání uvedené v seznamu veterinárních lékařů.

(4) Při výkonu povolání je veterinární lékař povinen užívat označení “veterinární lékař, veterinární lékařka". Stanoví-li tak stavovský předpis, lze používat i jiné označení nebo dodatky týkající se odborného zaměření.

-------------------------------------

⁸ § 27 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

⁹ § 2 odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

§ 13

Vykonávají-li veterinární lékaři povolání veterinárního lékaře společně a nejde-li o obchodní společnost, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle zvláštních předpisů.¹⁰

-------------------------------------

¹⁰ § 829 zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník

§ 14

(1) Veterinární lékař může vykonávat povolání veterinárního lékaře jako společník obchodní společnosti, jejímž předmětem činnosti je veterinární odborná činnost, pouze:

a) je-li oprávněn k výkonu povolání veterinárního lékaře podle tohoto zákona a

b) mají-li veterinární lékaři oprávnění k výkonu povolání veterinárního lékaře podle tohoto zákona v obchodní společností obchodní podíl ve výši nejméně 60 %.

(2) Obchodní společnost musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 1 po celou dobu trvání obchodní společnosti. Odpovědnost za splnění těchto podmínek nese veterinární lékař, který je společníkem obchodní společnosti, nebo veterinární lékař, jehož prostřednictvím vykonává obchodní společnost veterinární odbornou činnost.

(2) Obchodní společnosti podle odstavce 1 mohou vykonávat veterinární odbornou činnost jako svůj předmět podnikání pouze prostřednictvím veterinárních lékařů, kteří jsou oprávnění k výkonu povolání veterinárního lékaře podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Veterinární lékaři, kteří jsou společníky obchodní společnosti, jsou povinni zajistit, aby tato obchodní společnost uzavřela pojistnou smlouvu a byla pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veterinární odborné činnosti v rozsahu stanoveném Komorou.

(4) Veterinární lékaři, kteří jsou společníky obchodní společnosti, vykonávají předmět podnikání jménem společnosti a na její účet. V právních vztazích vystupuje jménem společnosti vůči klientům i vůči třetím osobám vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, není-li stanoveno tímto zákonem jinak, zvláštními předpisy.

HLAVA TŘETÍ

PRÁVA A POVINNOSTI VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ

§ 15

(1) Veterinární lékař vykonávající povolání veterinárního lékaře je oprávněn:

1. volit a být volen do orgánů Komory za podmínek stanovených tímto zákonem a stavovskými předpisy,
2. žádat o udělení osvědčení,
3. využívat služby Komory,
4. zaměstnávat k výkonu povolání veterinárního lékaře jiné veterinární lékaře jen za podmínky, že jsou oprávněni k výkonu povolání veterinárního lékaře podle tohoto zákona,
5. vydávat na vyžádání veterinární potvrzení, osvědčení a dobrozdání s výjimkou těch, jejichž vydávání je ve výlučné pravomoci jiných orgánů podle zvláštních předpisů¹¹, podrobnosti upravuje stavovský předpis,
6. být při výkonu odborné činnosti nezávislý, vázán je pouze právními a stavovskými předpisy,
7. odmítnout poskytnutí první pomoci zvířatům, avšak jen z důvodu ohrožení vlastního zdraví nebo majetku, přičemž hrozícímu ohrožení nelze účinně zabránit nebo mu předejít,
8. vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv.

-------------------------------------

¹¹ Zák. č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů

§ 16

(1) Veterinární lékař vykonávající povolání veterinárního lékaře je povinen:

a) vykonávat povolání veterinárního lékaře odborně, čestně a svědomitě a způsobem stanoveným obecně závaznými předpisy¹² a stavovskými předpisy,

b) počínat se při výkonu povolání veterinárního lékaře tak, aby nesnižoval důstojnost povolání veterinárního lékaře, zejména je povinen dodržovat pravidla profesní etiky a pravidla soutěže, která jsou upravena stavovským předpisem,

c) vést průkaznou evidenci o výkonu povolání veterinárního lékaře a dbát o ochranu osobních údajů svých klientů,

d) zachovávat povinnost mlčenlivosti o všem, co souvisí s výkonem povolání veterinárního lékaře, vyjma případů stanovených zvláštními předpisy. Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí z Komory a vztahuje se též na členy orgánů Komory a její zaměstnance a na zaměstnance veterinárního lékaře. Povinnosti mlčenlivosti může být veterinární lékař zproštěn klientem, čestnou radou komory při disciplinárním řízení nebo na základě jiných zvláštních předpisů¹³,

e) poskytovat zvířatům první pomoc s výjimkou podle § 15 odst. 1 písm. g) a zajišťovat jim podle potřeby další léčebnou péči,

f) spolupracovat s orgány veterinární správy podle zvláštních zákonů¹⁴,

g) upozorňovat chovatele na dodržování ochranných lhůt léčiv podávaných zvířatům určeným k produkci potravin,

h) uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veterinární odborné činnosti nejméně ve výši stanovené Komorou,

g) řádně a včas platit stanovené příspěvky,

h) oznamovat Komoře každou změnu údajů a podmínek, za nichž bylo vydáno osvědčení,

ch) hlásit neprodleně Komoře poškození nebo ztrátu osvědčení a po zániku členství je vrátit Komoře ve lhůtě do 30 dní ode dne zjištění okolností odůvodňujících vrácení osvědčení.

(2) Na veterinárního lékaře vykonávajícího povolání veterinárního lékaře v zaměstnaneckém poměru se vztahují všechny povinnosti uvedené v předchozím odstavci s výjimkou povinnosti stanovené pod písm. h).

-------------------------------------

¹² Např. zák. č. 140/1961 Sb., Trestní zákon

¹³ Např. zák. č. 141/1961 Sb., Trestní řád

¹⁴ Např. zák. č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů

§ 17

(1) Komora je právnickou osobou a samosprávnou stavovskou organizací veterinárních lékařů.

(2) Komora vykonává veřejnou správu na úseku výkonu povolání veterinárního lékaře.

(3) Komora spravuje svůj majetek a hospodaří podle ročního rozpočtu.

(4) Příjmy Komory tvoří členské příspěvky, dotace, pokuty, dary a jiné příjmy.

HLAVA PRVNÍ

PRAVOMOC A PŮSOBNOST KOMORY

§ 18

(1) Komora

a) dbá při výkonu povolání veterinárního lékaře na dodržování odbornosti, obecně závazných právních norem, stavovských etických pravidel a dalších stavovských předpisů Komory,

b) zaručuje odbornost svých členů kvalifikovaným posuzováním jejich odborných předpokladů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu odborných veterinárních činností,

c) informuje členy Komory a hostující veterinární lékaře (§ 11) o právních předpisech a stavovských předpisech vztahujících se k výkonu povolání veterinárního lékaře na území České republiky a o uznávání odborné kvalifikace k výkonu povolání veterinárního lékaře na území České republiky,

d) prosazuje a hájí práva a profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů,

e) chrání profesní čest svých členů,

f) vede seznamy veterinárních lékařů, sdružení veterinárních lékařů, obchodních společností s předmětem činnosti veterinární odborná činnost a dbá o ochranu osobních údajů v nich uvedených. Stavovský předpis Komory upravuje podrobnosti vedení těchto seznamů. Eviduje vydaná a vrácená osvědčení,

g) vydává potvrzení o délce členství v Komoře a popřípadě i další potvrzení potvrzující skutečnosti podle tohoto zákona,

h) spolupracuje s komorami veterinárních lékařů nebo obdobnými právnickými osobami v členských státech Evropské unie, konzultuje s nimi svá stanoviska, zejména v případě výskytu pochybnosti o pravosti diplomu, osvědčení nebo jiného dokladu, jímž příslušná osoba dokládá splnění podmínky předepsané kvalifikace, a informuje je o zjištěných porušeních právních předpisů v oblasti veterinární péče jejich členy,

ch) dbá, aby občan členského státu Evropské unie, jenž byl uznán oprávněným k výkonu povolání veterinárního lékaře, si osvojil, případně prohloubil v rozsahu nezbytném pro jeho řádný výkon na území České republiky, znalost českého jazyka,

i) prověřuje na vyžádání komory veterinárních lékařů nebo obdobné právnické osoby členského státu Evropské unie informace týkající se členů Komory a hostujících veterinárních lékařů, které by mohly mít dopad na zahájení nebo výkon jejich povolání veterinárního lékaře v členském státě Evropské unie, a informuje tento orgán o učiněných zjištěních nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byly příslušné skutečnosti zjištěny, a zároveň o přijatých opatřeních,

j) vyřizuje podněty a stížnosti svých členů a rozhoduje o nich, pokud není tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem¹⁵ stanoveno jinak, ve lhůtě 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů,

k) rozhoduje v řízení o uznání odborné kvalifikace, řízení o zápis do seznamu, řízení o udělení osvědčení a disciplinárním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

l) vydává potvrzení o tom, že člen Komory splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání veterinárního lékaře a vykonává povolání veterinárního lékaře na území České republiky v souladu s právními předpisy.

(2) Komora je oprávněna

a) vyjadřovat se k podmínkám požadovaným pro výkon veterinární odborné činnosti,

b) stanovit a upravovat závazné podmínky pro výkon povolání veterinárního lékaře formou připomínkování návrhů změn zákonů a vydávání stavovských předpisů,

c) vydávat potvrzení o splnění podmínek k vykonávání veterinární odborné činnosti obchodní společností založené podle tohoto zákona pro účely jejího zápisu do obchodního rejstříku,

d) řešit stížnosti na výkon povolání veterinárního lékaře,

e) vyžadovat od svých členů při výkonu veřejné správy podle tohoto zákona doklady spojené s výkonem povolání a další dokumenty související,

f) připomínkovat, koordinovat a zajišťovat podmínky a způsob dalšího vzdělávání veterinárních lékařů,

g) organizovat specializační vzdělávání a vydávat osvědčení o složení specializačních zkoušek,

h) vydávat stanoviska a podávat návrhy k profesním a odborným otázkám v oblastech veterinární péče, výchovy a vzdělávání na školách veterinárního zaměření a dalších příbuzných oborech.

(3) Komora není oprávněna omezovat strukturu, rozsah, podnikatelské aktivity a místo výkonu povolání veterinárního lékaře s výjimkou případů porušování obecně závazných právních předpisů a stavovských předpisů.

-------------------------------------

¹⁵ Např. zák. č. 18/2004 Sb., O uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie (zákon o uznávání odborné kvalifikace)

§ 19

(1) Komora vydá členovi Komory na jeho žádost potvrzení, v němž uvede,

a) zda splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti, popřípadě

b) zda vykonává na území České republiky veterinární léčebnou a preventivní činnost v souladu s právními předpisy.

(2) Potvrzení podle odstavce 1 vystavuje představenstvo Komory do 30 dnů ode dne podání žádosti. Potvrzení má platnost po dobu v něm uvedenou, nejdéle však 12 měsíců ode dne jeho vydání.

(3) Uloží-li Komora držiteli potvrzení podle odstavce 1 písm. b) disciplinární opatření podle § 31 odst. 3, je povinen držitel potvrzení toto potvrzení Komoře vrátit.

HLAVA DRUHÁ

ORGANIZACE KOMORY

§ 20

Ústřední orgány Komory tvoří:

a) sněm,

b) představenstvo,

c) prezident,

d) revizní komise,

e) čestná rada,

f) smírčí komise.

§ 21

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm.

(2) Právo účastnit se jednání sněmu mají všichni veterinární lékaři zapsaní v seznamu, pokud o formě jednání sněmu nestanový základní stavovský předpis jinak. Usnesení sněmu je přijato, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů Komory.

(3) Člen Komory může písemně pověřit jiného člena Komory, aby ho na sněmu zastupoval, tlumočil jeho názory a stanoviska a jeho jménem hlasoval. Zastoupený člen Komory se považuje za přítomného na sněmu. Počet členů Komory, které může jeden člen Komory zastupovat, stanoví základní stavovský předpis.

(4) Do působnosti sněmu náleží:

a) volit přímou, tajnou nebo korespondenční volbou členy a náhradníky představenstva, revizní komise a čestné rady. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává. Volební období členů představenstva, revizní komise a čestné rady je čtyřleté a každé dva roky je nově volena polovina členů těchto orgánů,

b) schvalovat základní stavovské předpisy (organizační řád, volební řád, jednací řád, řád pro uznávání odborných kvalifikací disciplinární řád, profesní řád, řád pro udělování osvědčení, sankční řád a další) formou usnesení sněmu,

c) schvalovat rozpočet a roční účetní závěrku Komory, návrh na využití zisku nebo pokrytí ztráty,

d) zřizovat sociální fond, případně jiné fondy a schvalovat pravidla jejich tvorby a používání,

e) projednávat a schvalovat zprávy o činnosti orgánů Komory a měnit nebo rušit rozhodnutí představenstva,

f) stanovit výši registračního poplatku a členských příspěvků a jejich využití,

g) schvalovat výši náhrady za ztrátu času vynaloženého na činnost v orgánech Komory,

h) rozhodovat o způsobu volby volbě členů představenstva, revizní komise a čestné rady,

j) rozhodovat o dalších věcech, které tento zákon přikazuje do působnosti sněmu,

k) stanovit počty členů představenstva, revizní komise a čestné rady.

§ 22

(1) Představenstvo je řídícím a výkonným orgánem Komory.

(2) Představenstvo má nejméně 9 členů. Připravuje a svolává sněm Komory, provádí jeho usnesení a řeší všechny záležitosti Komory, jejichž řešení není vyhrazeno sněmu.

(3) Představenstvo Komory

a) přijímá členy Komory, vede jejich seznam a podle potřeby informuje o změnách údajů v seznamu zejména příslušný regionální výbor Komory, finanční úřad a státní veterinární správu,

b) vydává svým členům a přijímá od nich osvědčení o splnění podmínek k výkonu povolání veterinárního lékaře,

c) rozhoduje v řízení o uznání odborné kvalifikace v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním právním předpisem¹⁶,

d) ustanovuje odvolací senát (§ 36 odst. 2),

e) vede evidenci vydaných a vrácených osvědčení,

f) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,

g) hospodaří se sociálním fondem Komory, popřípadě s jinými fondy Komory,

h) pravidelně informuje své členy o činnosti orgánů Komory mezi zasedáními sněmu,

ch) schvaluje, jmenuje a odvolává členy Komory zasedající v odborných, zkušebních a specializačních komisích,

i) svolává sněm Komory nejméně jednou za rok. Mimořádný sněm svolá vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů Komory. O svolání mimořádného sněmu může požádat také revizní komise, zjistí-li, že došlo k závažnému porušení tohoto zákona nebo trestního zákona ze strany orgánů Komory. K žádosti připojí revizní komise souhlasné stanovisko smírčí komise. Mimořádný sněm musí být svolán tak, aby se konal nejpozději do dvou měsíců od doručení písemné žádosti,

j) ustanovuje pracovní komise představenstva,

k) přijímá stavovské předpisy formou usnesení představenstva s výjimkou základních stavovských předpisů (§ 8a odst. 4 písm. b), jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší pouze sněmu. Pokud si však sněm vyhradil dodatečné schválení usnesení přijatého představenstvem, pozbude toto usnesení platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva třetích osob, která z tohoto usnesení vznikla, však nemohou být dotčena,

l) rozhoduje o dalších věcech, které představenstvu přikazuje tento zákon a stavovský předpis,

m) vydává sbírku stavovských předpisů a informuje členy o jejich novelizaci.

(4) Představenstvo volí a odvolává z řad svých členů tajným hlasováním prezidenta a jednoho nebo více viceprezidentů Komory.

(5) Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však čtyřikrát za rok.

-------------------------------------

¹⁶ Zák. č. 18/2004 Sb., O uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie (zákon o uznávání odborné kvalifikace)

§ 23

(1) Prezident Komory zastupuje Komoru navenek a jedná jménem Komory ve všech věcech.

(2) Prezident Komory

a) svolává a řídí jednání představenstva Komory,

b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí představenstva učiněných v řízení o uznání odborné kvalifikace, v řízení o zápis do seznamu, v řízení o udělení osvědčení,

c) řídí činnost kanceláře Komory a jmenuje a odvolává jejího ředitele na základě rozhodnutí představenstva.

(3) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident.

(4) Prezident stanovuje způsob a rozsah svého zastupování viceprezidentem.

(5) Funkční období prezidenta a viceprezidenta je dvouleté.

(6) Prezident a viceprezident mohou být představenstvem do funkce zvoleni znovu, nejdéle však na dvě funkční období následující po sobě a jejich volba musí proběhnout opakovaně každé dva roky.

(7) Prezident nemůže být zvolen viceprezidentem ve dvou funkčních obdobích následujících po jeho funkčním období prezidenta.

§ 24

(1) Revizní komise má nejméně 5 členů a volí tajným hlasováním ze svých členů předsedu a místopředsedu takto:

a) Předseda revizní komise řídí její činnost a je v případě potřeby zastupován místopředsedou.

b) Předseda a místopředseda revizní komise mohou být do funkce zvoleni nejdéle na čtyři roky následující po sobě a jejich volba musí proběhnout opakovaně každé dva roky.

c) Předseda nemůže být zvolen místopředsedou ve čtyřletém volebním období následujícím po jeho funkčním období předsedy.

(2)Předseda revizní komise:

a) má právo účastnit se zasedání představenstva,

b) podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení.

(3) Revizní komise

a) kontroluje plnění usnesení sněmu, činnost představenstva a hospodaření Komory z hlediska jejich souladu s obecně závaznými právními předpisy a stavovskými předpisy,

b) provádí u veterinárních lékařů vykonávajících povolání veterinárního lékaře kontrolu dodržování povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy a stavovskými předpisy Komory,

c) má právo pozastavit rozhodnutí orgánů Komory, jen pokud je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a se stavovskými předpisy Komory, a to až do rozhodnutí dalšího sněmu, nebylo-li takové rozhodnutí revizní komise zrušeno rozhodnutím smírčí komise,

d) provádí vyšetřování stížností a výsledky tohoto šetření předkládá čestné radě nebo představenstvu.

(4) Při provádění kontrolní činnosti musí být členům revizní komise umožněn přístup ke všem dokladům Komory. Členové Komory jsou povinni předkládat na požádání členům revizní komise nezbytně nutnou písemnou dokumentaci podle § 16 odst. 1 a podávat k ní požadovaná vysvětlení.

§ 25

(1) Smírčí komise je orgán, který rozhoduje věcné a kompetenční spory vzniklé mezi:

a) jednotlivými ústředními orgány Komory navzájem,

b) ústředními orgány a místními orgány Komory,

c) jednotlivými sdruženími regionů navzájem.

(2) Smírčí komise je složena ze zástupců všech sdružení regionů, přičemž každý region je zastoupen jedním členem Komory.

(3) Jednání smírčí komise svolává její předseda, který je volen z členů komise na dobu jednoho roku.

(4) Smírčí komise se schází podle potřeby, zpravidla na základě žádosti některého z orgánů podle odstavce 1, a to do 30 dnů od podání žádosti.

(5) Doručení žádosti o projednání smíru některou ze stran sporu se považuje za den zahájení smírčího řízení. Řízení je skončeno vydáním rozhodnutí smírčí komisí.

(6) Stavovský předpis upravuje podrobnosti způsobu jednání smírčí komise.

§ 26

(1) Čestná rada má nejméně 7 členů. Funkce člena čestné rady je neslučitelná s funkcí člena jiného orgánu Komory.

(2) Členové čestné rady volí ze svého středu předsedu a místopředsedu tajným hlasováním takto:

a) předseda a místopředseda čestné rady mohou být do funkce zvoleni nejdéle na čtyři roky následující po sobě a jejich volba musí proběhnout opakovaně každé dva roky,

b) předseda nemůže být zvolen místopředsedou ve čtyřletém volebním období následujícím po jeho funkčním období předsedy.

(3) Předseda čestné rady organizuje a řídí činnost čestné rady a je v případě potřeby zastupován místopředsedou.

(4) Čestná rada projednává porušení povinností veterinárních lékařů při výkonu povolání veterinárního lékaře.

(5) Čestná rada ustanovuje disciplinární senát (§ 33 odst. 1)

§ 27

(1) Základními články Komory jsou sdružení veterinárních lékařů založená na územním principu (dále též “sdružení regionu nebo též sdružení”). Sdružení regionu se mohou slučovat a vytvářet společné orgány.

(2) Sdružení regionu má tyto orgány:

a) regionální shromáždění,

b) regionální výbor,

c) regionální revizní komise, pokud je shromážděním ustavena.

§ 28

(1) Regionální shromáždění členů Komory je nejvyšším orgánem sdružení regionu.

(2) Právo účastnit se regionálního shromáždění mají všichni členové Komory zapsaní v seznamu vedeném sdružením regionu.

(3) Regionální výbor svolává regionální shromáždění nejméně jednou za rok; je povinen je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů sdružení nebo jeho revizní komise, a to tak, aby se konalo nejpozději do jednoho měsíce od podání žádosti.

(4) Regionální shromáždění se může platně usnášet, pokud byli členové sdružení informováni o konání shromáždění nejméně 3 dny předem. Regionální shromáždění rozhoduje prostou většinou hlasů všech přítomných.

(5) Regionální shromáždění

a) volí a odvolává regionální výbor, jeho předsedu a revizní komisi sdružení regionu. Volební období orgánů sdružení je čtyřleté,

b) může zvolit z členů sdružení regionů mluvčího, který je pověřen jednáním s orgány státní správy a veřejností,

c) rozhoduje o rozdělení a sloučení sdružení s jiným sdružením nebo sdruženími regionu,

d) rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánu sdružení.

§ 29

(1) Regionální výbor je řídícím a výkonným orgánem sdružení regionu.

(2) Regionální výbor má nejméně tři členy.

(3) Regionální výbor

a) vede a aktualizuje seznam členů sdružení,

b) hospodaří s majetkem svěřeným sdružení,

c) spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy,

d) přebírá pravomoci revizní komise, není-li tato ustanovena.

§ 30

(1) Revizní komise sdružení regionu má nejméně 3 členy. Volí ze svých členů předsedu, který řídí její činnost.

(2) Revizní komise sdružení regionu

a) kontroluje činnosti sdružení,

b) pozastavuje rozhodnutí regionálního výboru, je-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, řády a ostatními předpisy Komory. Pozastavené rozhodnutí předloží regionálnímu shromáždění k rozhodnutí.

(3) Předseda revizní komise sdružení regionu může podávat podněty na zahájení šetření revizní komise Komory.

§ 31

(1) Výkon členství v orgánu nebo funkce v orgánu končí dnem písemného oznámení člena o odstoupení.

(2) Neurčují-li tento zákon nebo stavovské předpisy Komory jinak, mohou se orgány Komory s výjimkou sněmu usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, přičemž ke schválení veškerých usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů.

(3) Neurčuje-li tento zákon jinak, je za práci v orgánech Komory a orgánech sdružení regionu Komorou vyplácena náhrada za ztrátu času, náhrada hotových výdajů včetně nákladů na cestovné.

(4) Podrobnou úpravu organizace Komory stanoví organizační řád.

§ 32

(1) Veterinární lékař vykonávající povolání veterinárního lékaře podle tohoto zákona (dále jen “veterinární lékař”) je disciplinárně odpovědný za disciplinární provinění.

(2) Disciplinárním proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených veterinárnímu lékaři tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(3) Veterinárnímu lékaři lze za disciplinární provinění uložit některé z těchto disciplinárních opatření:

a) písemné napomenutí,

b) pokutu do výše 50 000 Kč,

c) podmíněné vyškrtnutí ze seznamu až na dobu 3 let,

d) vyškrtnutí ze seznamu až na dobu 3 let.

(4) Výnos pokut připadá Komoře.

§ 33

(1) O tom, zda se veterinární lékař dopustil disciplinárního provinění, a o uložení disciplinárního opatření rozhoduje na základě návrhu na zahájení disciplinárního řízení podaném předsedou revizní komise nebo předsedou revizní komise sdružení regionu (dále jen “navrhovatel”) tříčlenný senát složený ze dvou členů čestné rady a jedné osoby s právnickým vzděláním (dále jen “disciplinární senát”). Účastníky disciplinárního řízení jsou navrhovatel a veterinární lékař, proti němuž je disciplinární řízení zahájeno (dále jen “disciplinárně obviněný”).

(2) Návrh na zahájení disciplinárního řízení musí být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o disciplinárním provinění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.

(3) Disciplinárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.

§ 34

(1) Náklady disciplinárního řízení, které v disciplinárním řízení vznikly účastníkovi disciplinárního řízení, nese tento účastník. Komora nese náklady spojené s činností disciplinárního senátu a odvolacího senátu a náklady spojené s prováděním důkazů.

(2) Vyslovil-li disciplinární senát v rozhodnutí, kterým se disciplinární řízení končí, že se disciplinárně obviněný dopustil disciplinárního provinění, zaváže současně v rozhodnutí disciplinárně obviněného k náhradě nákladů disciplinárního řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.

§ 35

(1) Pro rozhodnutí v disciplinárním řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy k disciplinárnímu provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro disciplinárně obviněného příznivější.

(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se disciplinární řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v ust. § 34 odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů disciplinárního řízení.

(3) Doručené rozhodnutí, kterým se disciplinární řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4.

(4) Byla-li jako disciplinární opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto disciplinární opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.

(5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.

§ 36

(1) Proti rozhodnutí disciplinárního senátu v disciplinárním řízení, kterým se toto řízení před disciplinárním senátem končí, může účastník disciplinárního řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvem, složený ze dvou členů představenstva a jedné osoby s právnickým vzděláním (dále jen “odvolací senát”).

(3) Osoba s právnickým vzděláním podle odstavce 2 musí být jiná než osoba s právnickým vzděláním podle ust. § 33 odst. 1.

(4) Odvolací senát v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát odvoláním napadené rozhodnutí, vrátí jej disciplinárnímu senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; disciplinární senát je vázán právním názorem odvolacího senátu.

§ 37

(1) Podrobnosti o disciplinárním řízení stanoví disciplinární řád.

(2) Nestanoví-li tento zákon nebo disciplinární řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.

(3) Osobám s právnickým vzděláním podle ust. § 33 odst. 1 a § 36 odst. 2 tohoto zákona náleží za práci v disciplinárním senátu a odvolacím senátu odměna a náhrada hotových výdajů.

§ 38

Komora je povinna do 30 dnů po schválení předložit Ministerstvu zemědělství ČR veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Má-li ministr zemědělství za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu s ústavou, ústavním zákonem nebo jiným zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho zrušení soudem.

§ 39

První volební období následující po nabytí účinnosti tohoto zákona je obdobím přechodným, ve kterém se po dvou letech musí volbou obměnit polovina členů všech orgánů Komory s tím, že odstupují ti členové, kteří obdrželi při předchozí volbě nejmenší počet hlasů. Podrobnosti upravuje stavovský předpis.

§ 40

Osoba oprávněná k výkonu veterinární léčebné činnosti podle dřívějších právních předpisů se považuje za osobu oprávněnou k výkonu povolání veterinárního lékaře podle tohoto zákona.

§ 41

Osoby oprávněné jednat za obchodní společnosti provozující veterinární léčebnou a preventivní činnost podle dřívějších právních předpisů jsou povinny uvést jejich činnost do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Neučiní-li tak, rozhodne soud o zrušení takové obchodní společnosti a nařízení její likvidace.

§ 42

Komora veterinárních lékařů České republiky zřízená podle zákona č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky se považuje za Komoru veterinárních lékařů České republiky podle tohoto zákona.

§ 43

V řízeních v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona postupuje Komora přiměřeně podle správního řádu, pokud tento zákon nestanovuje jinak

§ 44

Zrušuje se zákon č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky, a to ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 45

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

V současnosti je zřizovacím právním aktem Komory veterinárních lékařů České republiky zákon České národní rady ze dne 11. září 1991 č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky ve znění zákona ze dne 29. dubna 2004 č. 318/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky. Tento zákon upravuje působnost, úlohy a organizační strukturu Komory veterinárních lékařů České republiky. Obsahuje rovněž ustanovení upravující podmínky činnosti veterinárních lékařů v souvislosti s poskytováním veterinární léčebné a preventivní činnosti.

Zákonem č. 318/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky, byly do českého právního řádu transponovány směrnice Rady č. 78/1026/EHS z 18. prosince 1978, O vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o odborné způsobilosti ve veterinárním lékařství a o opatřeních ulehčujících účinné uplatňování práva podnikat a svobody poskytovat služby, a směrnice Rady č. 78/1027/EHS z 18. prosince 1978, která se týká koordinace zákonů, jiných předpisů anebo administrativních opatření ve vztahu k činnostem veterinárních lékařů.

Zákon č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky, byl za celou dobu své čtrnáctileté existence pouze jednou novelizován. Tuto novelizaci přinesla potřeba kompatibility s komunitárním právem. V době před vstupem České republiky do Evropské unie byl na zákonodárce vytvářen dlouhodobý tlak související se závazkem České republiky aproximovat právo České republiky podle Evropské dohody o přidružení. Z tohoto důvodu byla zákonem č. 318/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky, novelizována pouze ta ustanovení, která svou povahou odporovala právu Evropských společenství a právu Evropské unie.

Dosavadní právní úprava činnosti praktických veterinárních lékařů a postavení Komory veterinárních lékařů České republiky pochází z roku 1991, jeví se jako zastaralá a neodpovídající soudobým požadavkům. Tato úprava je zároveň charakterizována dvoukolejností, jejímž hlavním znakem je neurčitost hranic mezi státní veterinární péčí a výkonem svobodného povolání. Častá novelizace zákona č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a změně některých souvisejících předpisů, přinesla změny v terminologii a mnohé pojmy používané zákonem č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky, již neodpovídají a jsou minulostí.

Chybějící úprava některých právních institutů, nejasné vymezení vztahu mezi zákonem č. 166/1999 Sb., O veterinární péči a změně některých souvisejících předpisů v platném znění, a zákonem č. 381/19991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky v platné znění, a nezřejmá terminologie způsobují právní nejistotu praktikujících veterinárních lékařů, přinášejí zbytečné komplikace a škodí odbornému výkonu veterinární odborné činnosti.

V praxi praktikujících veterinárních lékařů dochází k problémům a právní nejistotě při zakládání obchodních společností s předmětem činnosti veterinární odborná činnost. Tato situace vyžaduje speciální právní úpravu, jaká je obsažena ve většině zákonů upravujících podmínky výkonu svobodného povolání (např. zákon č. 85/1996 Sb., O advokacii v platném znění apod.).

Komora veterinárních lékařů České republiky plní některé úlohy orgánu veřejné správy v přenesené působnosti. Komoře veterinárních lékařů je zákonem svěřeno rozhodování ve věcech uznávání odborné kvalifikace, vydávání osvědčení, které veterinárního lékaře opravňuje k výkonu veterinární odborné činnosti, vyvozování disciplinární odpovědnosti. Řádné plnění úkolů orgánu veřejné správy vyžaduje odpovídající právní úpravu procesních pravidel. Chybějící právní úprava způsobuje právní nejistotu jednak účastníků veřejnoprávních řízení při uplatňování jejich práv, a rovněž Komory veterinárních lékařů České republiky při aplikaci práva.

Komora veterinárních lékařů České republiky je profesní organizací praktikujících veterinárních lékařů. Její povinností je prosazovat ustanovení právních předpisů upravující podmínky a předpoklady umožňující oprávněný výkon veterinární odborné činnosti, samotný výkon veterinární odborné činnosti v souladu s požadavky odborného a etického přístupu k chovatelské veřejnosti a také v neposlední řadě prosazovat a hájit práva a oprávněné zájmy praktikujících veterinárních lékařů k chovatelské veřejnosti a státu. Logická zastaralost právní úpravy, zejména pokud jde o vnitřní uspořádání a vztah k dalším právním předpisům, způsobuje problémy při plnění shora uvedených povinností.

Navrhovaná právní úprava vychází ze zkušeností a funkce podobných profesních veterinárních sdružení v zahraničí a lépe odpovídá potřebě moderního řízení a potřebám členů profesního sdružení.

Shora uvedené skutečnosti jsou jen částečným výčtem důvodů, které odůvodňují nutnost vytvoření a přijetí nové právní úpravy podmínek výkonu veterinární odborné činnosti veterinárními lékaři, způsobu výkonu veterinární odborné činnosti veterinárními lékaři a působnosti, úloh a organizační struktury Komory veterinárních lékařů České republiky.

II. Zvláštní část

K § 1

Vymezuje se předmět úpravy. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a změně některých souvisejících předpisů, odkazuje v ust. § 58 odst. 2 úpravu poskytování veterinární odborné činnosti fyzickými osobami na zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že tento zákon zároveň svěřuje oprávnění vykonávat veterinární činnost dalším subjektům a stanovuje podmínky a rozsah výkonu veterinární odborné činnosti v těchto případech, odlišuje se výkon veterinární odborné činnosti fyzickými osobami pojmem povolání veterinárního lékaře.

Povolání veterinárního lékaře je svobodným povoláním, které podléhá vlastní zájmové samosprávě, která je realizována prostřednictvím Komory veterinárních lékařů České republiky, jakožto stavovské organizace. V odstavci 1 se upravuje, za jakých podmínek mohou fyzické osoby vykonávat povolaní veterinárního lékaře na území České republiky. Oprávněný výkon povolání veterinárního lékaře je podmíněn splněním podmínky odborné způsobilosti podle ust. § 59 zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů, podmínky členství ve stavovské organizaci veterinárních lékařů a zapsání a vedení v seznamu veterinárních lékařů. Osvědčení o splnění podmínek k výkonu povolání veterinárního lékaře je oprávněním k výkonu tohoto povolání.

Vzhledem k tomu, že zákon č. 166/1999 Sb. svěřuje oprávnění vykonávat veterinární činnost dalším subjektům a zároveň stanovuje podmínky a rozsah výkonu veterinární odborné činnosti v těchto případech, vymezuje se vzájemná působnost těchto zákonů.

V odstavci 3 se definuje povolání veterinárního lékaře a uvádějí se činnosti, které může vykonávat jako předmět činnosti držitel oprávnění k výkonu povolání veterinárního lékaře (osvědčení o splnění podmínek k výkonu povolání veterinárního lékaře).

V § 3 se jedná o odkaz na ust. § 59 veterinárního zákona, kde je v souladu se směrnicí rady č. 78/1027/EHS upraveno, jaké znalosti a vědomosti musí nabýt a které odborné předměty musí vystudovat v průběhu nejméně pětiletého studia fyzická osoba, která chce vykonávat povolání veterinárního lékaře na území České republiky.

V § 4 se jedná o odkaz na zák. č. 18/2004 Sb., O uznávání odborné kvalifikace státním příslušníkům členských států Evropské unie (zákon o uznávání odborné kvalifikace) v platném znění. Tímto zákonem je svěřena profesní komoře pravomoc rozhodovat o tom, zda příslušník členského státu Evropské unie splňuje odbornou způsobilost a kvalifikační předpoklady pro výkon povolání veterinárního lékaře na území České republiky.

Řízení o uznání odborné kvalifikace je řízením v oblasti veřejné správy. Zavádí se jasná pravidla dvoustupňového řízení. V první instanci rozhoduje představenstvo Komory a o odvolání prezident Komory (obdoba rozkladu podle správního řádu). Nová právní úprava umožní zvážit věc znovu na půdě Komory. Účastník řízení, který se cítí poškozen na svých právech, má poté možnost dovolat se spravedlnosti před soudem podle zákona č. 150/2002 Sb., O soudním řádu správním. Toto odůvodnění se vztahuje na odvolání v řízeních veřejné správy podle navrhované úpravy

Upravují se podmínky zápisu do seznamu veterinárních lékařů, vznik členství v Komoře a základní náležitosti, které má žádost o zápis do seznamu obsahovat. Procedura zápisu je zpřesněna a doplněna nově slibem, skládaným do rukou prezidenta Komory.

Jsou upraveny podmínky vedení seznamu, počátek a konec členství a lhůty vzniku a zániku členství.

Vymezují se podmínky získání osvědčení o splnění podmínek k výkonu povolání veterinárního lékařei. Řízení o zápis do seznamu předchází řízení o vydání osvědčení, a to z toho důvodu, že existuje rozsáhlá skupina veterinárních lékařů, kteří mají zájem stát se členy Komory, ale nemají zájem vykonávat činnost veterinárního lékaře.

Upravuje se procedura vrácení osvědčení z toho důvodu, aby se předcházelo jeho zneužití v praxi.

Ustanovuje se oprávnění Komory vést v § 10 uvedená řízení v oblasti veřejné správy jako spojená řízení. To je odůvodněno skutečností, že řízení se týkají téhož účastníka a je rozhodováno ve všech případech o tom, zda tento účastník splňuje podmínky pro oprávněný výkon povolání veterinárního lékaře.

V souladu se směrnicí 1026/78/EHS se upravují podmínky činnosti tzv. “hostujícího veterinárního lékaře” na území České republiky. Směrnice 78/1026/EHS obsahuje úpravu vztahující se k poskytování veterinárních služeb. Jedná se o veterinárního lékaře, který nemá zájem usadit se natrvalo, ale chce na území některého členského státu poskytovat veterinární služby. Hostitelský členský stát je povinen upustit od povinného členství či registrace v profesní organizaci či korporaci. Naopak členský stát může požadovat:

• automatickou dočasnou registraci nebo
• formální členství nebo
• registraci v seznamu a
• předběžné prohlášení o poskytování služeb a
• osvědčení uvádějící, že dotyčná osoba provozuje zákonným způsobem činnost v členském státě, v němž je usídlena, a
• osvědčení o tom, že dotyčná osoba má odborné kvalifikační předpoklady.

Podmínky však nesmí oddálit, zkomplikovat a znamenat další výdaje pro poskytování služeb. Osvědčení podle odrážky 5 a 6 nesmí být starší než 12 měsíců.

Upravuje se způsob výkonu veterinární odborné činnosti veterinárními lékaři oprávněnými k výkonu povolání veterinárního lékaře. Definují se podmínky samostatného a společného výkonu povolání veterinárního lékaře, místo podnikání a označení veterinárního lékaře při výkonu povolání veterinárního lékaře. Ustanovuje se oprávnění Komory vést seznam sdružení a obchodních společností vzniklých podle navrhované úpravy.

Jedná se o zvláštní právní úpravu společného výkonu veterinární odborné činnosti ve sdružení. Odkazuje se na příslušnou právní úpravu smlouvy o sdružení v občanském zákoníku.

Zákon č. 166/1999 Sb. odkazuje ve věci úpravy podmínek výkonu veterinární odborné činnosti právnickou osobou na zvláštní zákon (zákon č. 381/1991 Sb.). Stávající právní úprava však žádná ustanovení ve vztahu k podnikání právnických osob v oblasti poskytování veterinárních služeb neobsahuje. Navrhovaná právní úprava reaguje na tento stav a zavádí speciální úpravu obchodních společností. Navrhuje se, aby veterinární lékař mohl k podnikání v oblasti poskytování veterinárních služeb založit veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným. Toto oprávnění je podmíněno jednak požadavkem na to, aby veterinární lékař, který chce založit obchodní společnost a podnikat jejím prostřednictvím, splňoval podmínky k výkonu povolání veterinárního lékaře, a současně požadavkem na to, aby veterinární lékaři oprávnění k výkonu povolání veterinárního lékaře měli obchodní podíl v založené společnosti ve výši nejméně 60 % po celou dobu její právní existence.

Dále se upravuje způsob jednání jménem společnosti a zavádí se povinnost veterinárním lékařům, kteří jsou společníky obchodní společnosti, zajistit, aby společnost uzavřela pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu.

Zakotvuje se rozsah práv a povinností veterinárních lékařů vykonávajících povolání veterinárního lékaře. Tato práva a povinnosti se ustanovují tak, aby bylo na jedné straně zabezpečeno poskytovaní veterinární péče na odborné a etické úrovni a na druhé straně, aby veterinární lékař mohl jednat tak, jak to zdraví zvířat a ochrana jeho osoby vyžaduje. Na veterinárního lékaře v zaměstnaneckém poměru se nevztahuje  povinnost uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu. Zaměstnanec odpovídá za škodu podle zákoníku práce.

Upravuje se postavení Komory, hospodaření a příjmy Komory.

Vymezuje se pravomoc a působnost Komory, práva a povinnosti Komory a úkoly Komory. Komora plní úkoly orgánu veřejné správy na úseku výkonu povolání veterinárního lékaře, a to zejména v těchto věcech:

• uděluje oprávnění k podnikání v oblasti poskytování veterinární odborné činnosti (zákon č. 381/91 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky),
• vykonává disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném zákonem (zákon č. 381/91 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky),
• rozhoduje v řízení o uznání odborné kvalifikace k výkonu veterinární odborné činnosti veterinárním lékařem (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

Komora je organizací sdružující veterinární lékaře na zájmovém principu. Je oprávněna hájit práva a oprávněné zájmy svých členů, k tomuto účelu plní tyto úlohy:

• zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu odborných veterinárních činností,
  
  
• prosazuje a hájí práva a profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů,
  
  
• poskytuje služby svým členům apod.

V souvislosti s právem usazení a právem na poskytování služeb státních příslušníků členských států EU podle směrnice 78/1026/EHS je upraveno oprávnění vést komunikaci a povinnost informovat profesní sdružení veterinárních lékařů v členských státech EU.

Upravuje se oprávnění Komory vydávat potvrzení uvedená v tomto paragrafu. Oprávnění vydávat potvrzení souvisí s právem usazení a poskytování služeb v rámci vnitokomunitárního trhu podle směrnice 78/1026/EHS. Občan České republiky, který chce na území jiného členského státu EU založit veterinární praxi nebo poskytovat služby přechodně, musí předložit orgánu členského státu EU potvrzení o tom, že splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání veterinárního lékaře a že vykonává povolání veterinárního lékaře v souladu s právními předpisy. Potvrzení nesmí být starší než 12 měsíců.

Ustanovují se ústřední orgány Komory. Nejvyšším orgánem je sněm, na kterém má právo zúčastnit se každý člen Komory. Dalšími orgány jsou představenstvo, prezident, revizní komise, smírčí komise, čestná rada. Vymezuje se složení, svolávání a usnášení sněmu tak, aby jeho jednání byla efektivní a vedla k rozhodování o projednávaných otázkách co nejdříve. Vymezují se jeho úlohy; jako nejvyššímu orgánu Komory mu patří zejména schvalování rozpočtu Komory, schvalování základních stavovských předpisů a určování počtu členů orgánů a jejich volba. Činnost Komory v období mezi dvěma sněmy řídí představenstvo v čele s prezidentem Komory. Představenstvu náleží kompetence, které jsou nezbytné pro zabezpečení hlavních úkolů Komory, vedení seznamů, hospodaření s majetkem Komory, rozhodování o uznávání odborných kvalifikací, udělování osvědčení. Upravuje se oprávnění představenstva sestavit odvolací senát, který rozhoduje v řízení o odvolání proti rozhodnutí čestné rady v disciplinárním řízení a oprávnění přijímat stavovské předpisy nižší právní síly než základní stavovské předpisy. Mezi zasedáními představenstva řídí činnost Komory prezident Komory. Upravuje se oprávnění prezidenta rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí představenstva ve věcech zápisu do seznamu, uznávání odborných kvalifikací, vydání osvědčení. Pravomocí smírčí komise je řešení sporů mezi ústředními orgány Komory. Smírčí komise je složena ze zástupců sdružení regionů. Úlohou revizní komise je prošetřování stížností. Dohlíží taktéž na dodržování všeobecně závazných předpisů a vnitřních předpisů Komory a kontroluje hospodaření Komory. Čestná rada je orgánem oprávněným stanovit disciplinární senát, který rozhoduje v disciplinárním řízení v první instanci.

Ustanovuje se místní organizace Komory. Základními organizačními články Komory jsou sdružení regionu zřízená na územním principu. Upravují se orgány sdružení regionu. Sdružení regionu vytvářející kraj podle zákona č. 129/2000 Sb., O krajích (krajské zřízení), mohou společně zvolit krajského mluvčího, který bude zastupovat tato sdružení regionu na území kraje.

Ustanovuje se právo na náhradu za ztrátu času a náhradu hotových výdajů za práci v orgánech Komory a sdružení regionu, neslučitelnost funkcí v orgánech Komory a způsob usnášení orgánů Komory.

Vymezuje se, co je disciplinárním proviněním při výkonu povolání veterinárního lékaře, a upravuje se disciplinární odpovědnost veterinárního lékaře při výkonu jeho povolání. Ustanovují se druhy disciplinárních opatření. Při jejich ukládání se přihlíží zejména na míru zavinění, povahu porušení povinnosti a způsob porušení povinnosti. Pokuta je příjmem Komory.

Upravuje se způsob vyvozování disciplinární odpovědnosti v disciplinárním řízení. O tom, zda se veterinární lékař dopustil disciplinárního provinění, rozhoduje na návrh předsedy revizní komise tříčlenný disciplinární senát vytvořený čestnou radou. Jedním z členů senátu musí být právník z důvodu požadavku na znalost práva pro spravedlivé rozhodování disciplinárního senátu.

Upravují se některé další procesní instituty, jako jsou náhrada nákladů řízení, právní moc rozhodnutí, vykonatelnost apod.

Proti rozhodnutí disciplinárního senátu má účastník právo podat odvolání k odvolacímu senátu, který je vytvořen představenstvem podle stejných zásad. Tato právní úprava umožní zvážit věc znovu na půdě Komory. Účastník řízení, který se cítí poškozen na svých právech, má poté možnost dovolat se spravedlnosti před soudem podle zákona č. 150/2002 Sb., O soudním řádu správním.

Upravuje se povinnost Komory předložit všechny přijaté stavovské předpisy Ministerstvu zemědělství ČR ke schválení.

Upravují se zejména ustanovení přechodná tak, aby byla zajištěna právní kontinuita. Zrušuje se předchozí zákon č. 381/1991 Sb., O Komoře veterinárních lékařů České republiky.