Komora veterinárních lékařů České republiky

Ekonomický význam chovu společenských zvířat

Ekonomický význam chovu společenských zvířat

O tom, že chov domácích “mazlíčků” má pro člověka značný význam z hlediska citového resp.psychologického není třeba asi nikoho přesvědčovat.Zajímavý je však pohled na chov společenských zvířat z hlediska ekonomického významu pro společnost.A že ekonomický přínos chovu společenských zvířat pro společnost je více než podstatný o tom nás argumenty shromážděnými ve svém vystoupení na všeobecném zasedání GA FVE v Bruselu přesvědčila presidentka FECAVy Ellen Bjerkas.

Materiál mě zaujal nejen předloženými argumenty,ale především z hlediska skutečnosti,že na chovu malých zvířat, jeho úspěšnosti a tedy i ekonomickém významu se podílejí veterinární lékaři velmi podstatným způsobem.Jinými slovy ekonom.význam chovu malých zvířat je potažmo i ekonomickým významem veterinární činnosti. Vedle podílu veterináře na chovu hospodářských zvířat je tu z dokladovaná a argumenty podložená významnost veterinární činnosti pro společnost i na úseku společenských zvířat.

V rámci programu jednotlivých všeobecných zasedáních FVE jsou totiž pravidelně přednášeny referáty pozvaných hostů,kteří přednášejí na nejrůznější zajímavá témata.

Mnohdy zdlouhavé a nezáživné projednávání programu GA FVE je tak osvěženo zajímavými a prakticky využitelnými sděleními.

Tak jsme se např.na jednom zasedání GA FVE dozvěděli,jak to je se sebevražedností mezi veterinárními lékaři(kdo nečetl sdělení kolegy Bernardyho tak je dvojnásobná než u hum.lékařů či zubařů u nichž je dvojnásobná než u běžné populace!)

Na GA FVE v Bruselu přednesla velmi zajímavé sdělení presidentka FECAVy ELLEN Bjerkas na téma: EKONOM ICKÝ VÝZNAM CHOVU SPOLEČENSKÝCH ZVÍŘAT.

Vzhledem k tomu,že nejen mne tato přednáška velice zaujala,předpokládám, že i pro kolegy-čtenáře Zvěrokruhu budou tyto informace přínosem.

Sdělené údaje svědčí o velice náročném,systematickém a dlouhodobém zpracovávání problematiky.

V úvodu autorka uvádí,že kromě psychologického významu pro člověka má chov “pets” i značný ekonomický přínos pro společnost.Především obecně přímo ovlivňuje zvýšení toku peněz a nepřímo potom pozitivně působí na kvalitu života chovatelů,příznivě ovlivňuje zdraví lidí i pracovní výkonnost.

V Norsku 10% domácností chová jedno či více dom.zvířat ,ve Francii dokonce 38% .Tzn.že např.ve Švédsku či v Norsku každý 4 člověk má psa či kočku

Z psychologického hlediska studie ukázala, že majitelé pets. zvláště starší věkové kategorie se těší lepšímu zdraví,mají lepší kontakty s okolím a tím jsou méně osamocení.Prokázaný je velice významný pozitivní vliv na výchovu dětí.U dětí z domácností zahrnující malá zvířata se vyskytuje prokazatelně méně výchovných problémů.

A jaký to má vše ekonomický efekt?

V oblasti vlivu na zdraví byla Zjištěna rychlejší rekonvalescence u pacientů po operacích srdce .Obecně délka hospitalizace v nemocnici je u chovatelů domácích mazlíčků kratší.

Studie v Kanadě uvádí o 38% kratší hospitalizaci .Tato skutečnost v podmínkách Norska se 4 mil obyvatel přináší úsporu 88 mil Euro ročně,zatímco v Belgii s 10,5 mil obyvatel to je ročně 231 mil Euro!

Údaje z Kanady uvádějí,že náklady zdravotní pojišťovny na krytí léčebných výdajů na jednu osobu ročně jsou 69 400 kanadských dolarů zatímco u osob chovajících domácího miláčka byly náklady pouze 53 000. Rozdíl je tedy 16 400 kanadských dolarů na jednu osobu!

Pozitivní efekt byl prokázán na pacienty nejen v nemocnicích, ale i v pečovatelských domech, ve výchovných ústavech a ve věznicích

Značný ekonomický význam má celý průmysl okolo chovu psů a ostatních společenských zvířat.

V Rakousku chovatelé utratí za zhruba 700 000 psů okolo 850 000 Euro ročně!

Chov psů v Rakousku vytváří 5000 pracovních míst a přispívá 300 000 Euro ročně do daňových odvodů.

V Německu představoval v r. 2001 obchod s produkty pro psy 117 MIL euro. Pro kočky dokonce 137 mil Euro, pro akvarijní ryby až 178 mil Euro atd. Celkový objem obchodu s produkty pro společenská zvířata všeho druhu dosáhl v r. 2001 733 000 000 Euro!!

Obdobné údaje v Norsku:

registrováno cca 26 000 psů,průměrné roční náklady činí 1050 Euro což vytváří tok peněz o objemu 26 mil Euro ročně.Stejný údaj ve Švédsku dosahuje čísla 50 mil.

Zajímavé je porovnání ekonomické hodnoty skotu a psů v Norsku v r.2004:

počet kusů skotu 937 400 při ceně 1050 Euro za jednu 20ti měsíční jalovici.Počet psů byl 400 000 při stejné ceně tj.1050 Euro za 8 týdenní štěně.

Další důkazy ekonomického významu:

Podle norských zjištění prodej štěněte mimo jiné znamená, že 25% z nich je pojištěných, 80% označených mikročipem (!) a všichni jsou vakcinováni. K tomu je samozřejmě nutno započítat vybavení pro štěně, speciální krmiva a další léky.

Kolik tedy v průměru stojí ve Švédsku jeden miláček za rok?

Pes 1000 Euro
Kočka 580 Euro
Králík 160 Euro
Papoušek 410 Euro

A teď malý šok.”Pet foot market” v r.2005 v západní Evropě dosáhl 6,4 bilionu Euro !!!!

Největšími trhy jsou z tohoto hlediska Velká Británie,Itálie,Francie,Německo a Španělsko. Pouze ve Velké Británii utratili chovatelé domácích mazlíčků za krmivo 1.5 bilionu Euro. (r.2005)

A jak to vypadá se spotřebou léků pro psy a kočky? Za rok 2005 se ve světě prodaly veterinární léky pro malá zvířata v celkové hodnotě 5999 mil dollarů. Z toho 38% bylo prodáno v Evropě v hodnotě 783 mil Euro.

A jaké jsou vlastně kategorie plemen psů podle účelu ke kterému se ve společnosti používají?

Společenská
Lovecká Pracovní

– doprovodná (slepecká atp.)
– policejní
– celní
– záchranáři
– strážní
– vyhledávání bomb
– vyhledávání drog
– atd

Tažná
Dostihová

V Norsku proběhne ročně více než 100 výstav psů za účasti cca 5000psů. Většina majitelů jede v průměru 200km z místa bydliště, zůstává 1-2 noci v hotelu, konzumují dražší jídle než doma a při této příležitosti utrácejí další peníze za výbavu pro psa.

Příklad: Soutěž v lovu tetřevů pro setry v Hovdenu

– Startovní poplatek pro 100 psů: 10.000 Euro
– Všichni majitelé zůstávají v hotelu 2 noci: 25.000 Euro
– Jeden účastník urazí v průměru 2 x 200 km: 15.000 Euro
– vybavení pro psa 120 Euro
– Celkový obrat z jedné takové soutěže je 51.200 Euro

V průběhu roku se pořádá v Norsku více než 60 soutěží pro setry, roční zisk z těchto akcí jen pro toto jedno plemeno je více než 3 miliony Eur

Chov psů a i jiných kategorií zvířat je skutečně nesmírně důležitá činnost.

Aktivity související s chovem psů a ostatních společenských plemen jsou dnes velice rozsáhlým a ekonomicky významným průmyslem.

V Norsku je hrubý ekonom. produkt související se sport. využitím psů vyšší než ekonomický přínos chovu ovcí!

A to není brán do úvahy ekonom. význam dalších malých zvířat – kočky

– hlodavci
– exot. ptáci
– fretky
– obojživelníci

Zde se nabízí otázka, zda je ekonomický přínos chovu společenských zvířat plně chápán a doceňován a to jak u veterinárních organizací, tak v oblasti plánování a financování výzkumných programů.

A další otázka autorky na závěr:

Kdo je zodpovědný za informovanost veřejnosti o radikálně se měnící úrovni,rozsahu a společenském významu veterinární péče o malá zvířata?

MVDr. Vladimír Kyllar, CSc.

Komora veterinárních lékařů České republiky