Komora veterinárních lékařů České republiky

Jeden hlas? Jedna vize? Jedna profese?

Jeden hlas? Jedna vize? Jedna profese?

Svůj projev na sněmu KVL, ve kterém nám objasnila roli Evropské veterinární federace, organizace zastupující zájmy všech veterinárních lékařů – praktiků, státních veterinářů i pracovníků ve školství, výzkumu i průmyslu, ukončila viceprezidentka FVE slovy: jedna profese, jedna vize jeden hlas. Její příspěvek se především týkal součinnosti veterinárního stavu na evropské úrovni. A co spolupráce, vize a jeden hlas veterinárního stavu na úrovni českomoravské?

Dne 25. 9. jsem se zúčastnila jako zástupce KVL meziresortního připomínkového řízení k novele vyhlášky č. 296/2003 Sb., které probíhalo na půdě ministerstva zemědělství. Tato vyhláška k veterinárnímu zákonu upravuje i některé odborné činnosti, mimo jiné proškolení osob lovících volně žijící zvěř, pokud ji dodávají konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu. Tento požadavek EU má umožnit provést prvotní vyšetření na místě co nejdříve po ulovení a předpokládá se, že proškolené osoby budou mít dostatečné základy anatomie, fyziologie a etologie volně žijící zvěře a nemocí této zvěře, hygienických pravidel a řádné techniky manipulace s těly volně žijící zvěře, jakož i právních předpisů, které se vztahují k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře.

Čili běžná náplň studia veterinárního lékaře navíc v podstatně širším rozsahu, než je 16hodinové školení určené pro laické prohližitele se základním vzděláním. Zdálo by se z logiky věci, že kolegové, kteří jsou aktivními myslivci a účastníky lovu, by prohližiteli, pokud mají zájem, měli být jaksi automaticky. Proto KVL vcelku logicky požadovala považovat za prohližitele i absolventy magisterského studia naší Alma mater. Ale ouha!

V okamžiku, kdy zástupkyně ministerstva projevila snahu podpořit tento požadavek KVL, okamžitě se o slovo přihlásil zástupce FVU s ostře nesouhlasným projevem. Veterinární lékaři prý problematiku neznají, neznají etologii, neznají předpisy, nepoznají bez školení mor prasat. Nevěřila jsem vlastním uším, že je někdo schopen takto degradovat vzdělání kolegů před zástupci ministerstev. Trochu mi začalo být jasno v okamžiku, kdy jsem se dozvěděla, že kolega Vodňanský je vedoucí Institutu etologie zvěře, celoškolského pracoviště se třemi pracovníky, který místo „jedné vize“ hledá uplatnění pro své pracoviště. Vydatně podporován kolegou Forejtkem pro změnu ze Středoevropského institutu ekologie zvěře, dalšího zainteresovaného subjektu, trval na tom, že kolegy, byť jsou aktivními myslivci, je třeba školit, protože se přesvědčil, že testy nezvládnou bez proškolení za 4000 Kč na jeho pracovišti. Závěr naší poněkud bouřlivější debaty byl bohužel takový, že i veterináři spadají, pokud chtějí podepsat protokol o prohlídce, pod tzv. proškolené osoby. Podle § 27 odst. 3 veterinárního zákona sice v případě, není-li k dispozici proškolená osoba k dispozici, provede prohlídku veterinární lékař, ale další odstavec již umožňuje provést dohledatelnou certifikaci, která je smyslem této novely, pouze osobě proškolené nebo předat věc úřednímu veterináři. Nechci se pouštět do spekulací, zda se jedná o chybu či úmysl, ale kolegům, kteří se oprávněně, jak zaznělo v diskusních příspěvcích, a to nejen od nestora kolegy Rudolfa na sněmu, cítí dotčeni touto nehoráznou právní úpravou a nemíní absolvovat nesmyslné školení, vzkazuji – vyčkejte. Právě se připravuje vládní monotematická novela veterinárního zákona, týkající se zákazu dovozu kůží psů a koček do ČR, a nepochybuji, pokud KVL formou poslanecké iniciativy prosadí pozměňovací návrh k tomuto nesmyslnému, veterinární vzdělání degradujícímu paragrafu, nalezne plnou podporu ze strany dalšího zainteresovaného subjektu, a to Státní veterinární správy.

One profession, one vision, one voice!

MVDr. Katka Novozámská, CSc.

Komora veterinárních lékařů České republiky