Komora veterinárních lékařů České republiky

Milbemax® – účinný i proti Dirofilarióze

Milbemax® – účinný i proti Dirofilarióze

Oblí červi u psů a koček

Je mnoho druhů hlístic, kterými se mohou psi a kočky nakazit, a mají jeden společný znak – kruhový průřez. Odtud jejich název.Většina druhů žije ve střevě. Tam se některé, jako například měchovci, přichytí na stěnu střevní ústním ústrojím. Jiní volně spočívají v luminu střeva nebo se pohybují proti proudu putující zažitiny. Další mohou žít mimo střevo, například v srdci, jako je tomu u Dirofilárie immitis – Vlasovce psího – onemocnění známé jako “Srdeční červivost”.

Vlasovec psí: Dirofilaria immitis

Psi se mohou nakazit dirofilárií kousnutím infikovaným komárem. Infikovaní komáři se vyskytují v jižních středozemních oblastech, ale jejich výskyt se v posledních letech rozšiřuje i do severněji položených zemí. Často je také nákaza šířena dovozem zvířat z ohrožených oblastí a nebo při vycestování do těchto míst, např. na dovolenou a pod. Jestliže má jedinec dospělé dirofilárie v srdci, ty pak ucpávají cévy a mohou tím způsobit selhání srdce. Navíc dospělé červy nelze snadno odstranit. A proto je nejlépe nákaze předcházet. Psy, kteří pobývají nebo budou pobývat v oblasti s výskytem dirofilárií, nejlépe ochráníme podáním léku, který zabije larvy dříve než mají šanci se vyvinout v dospělého červa v srdci.

Vývojový cyklus

Srdeční červivost (Dirofilaria immitis) nákaza u psovitých (pes, liška, vlk) a kočkovitých šelem a u dalších zvířat nastane jen v geograficky vyhrazené oblasti, velkou měrou protože část životního cyklu parazita proběhne v komárech. Častější je tato parazitóza u psů než u koček. Dospělí červi mají asi 1 mm v průměru a jsou 10 až 30 cm dlouzí. Žijí zpravidla v plicních tepnách odkud se proti toku krve dostanou do pravého srdce a dokonce až do duté žíly. Závažnost výskytu dirofilárie tkví v její schopnosti způsobit chronické onemocnění plic a srdce, které může vést až ke smrti a je riskantní a obtížné je léčit.

Různé druhy komárů mohou přenášet infekční larvy (3. stádium) kousnutím psa. Larva migruje přes ústní ústrojí komára do těla zvířete. Místo po kousnutí asi týden po infekci pelichá. V podkoží se vyvíjí 4. larvární stádium a vede k dalšímu pelichání asi 2 měsíce po infekci. Během 3. až 4. měsíce po infekci mladí dospělci (2 až 4 cm dlouzí) migrují do cílového orgánu (plicní tepny, pravého srdce, duté žíly). Někteří dospělci mohou také migrovat do břicha, centrální nervové soustavy,

očí, průdušek a dalších orgánů. Během dalších 3 měsíců dorostou do délky 10 až 30 cm a pohlavně dospějí. Začnou uvolňovat larvy 1. stádia, nazývané mikrifilárie (cca 0,3 mm). Prepatentní doba je asi 6 měsíců. Mikrofilárie přežívají okolo 2 let a dospělci, nazývaní ”makrofilárie”, asi 7 let. Komáři při kousnutí nakaženého psa naberou i mikrofilárie.V komárech dochází k vývoji parazita na 2. larvální stádium a na infekční 3. larvální stádium během několika týdnů.

Pro vývoj je nutná teplota ne nižší jak 14 – 21° C a vlhkost, která je optimální pro komáry.Tyto klimatické požadavky určí zeměpisný a sezónní výskyt parazita. Tímto je dáno rozšíření parazita v tropických a subtropických regionech a také v některých oblastech s teplejším mírným podnebím. Pravděpodobnost nakažení parazitem je přímo úměrná k počtu komárů a infikovaných psů v daném regionu.Vyšší výskyt převažuje u psů starších a žijících venku, jelikož u nich dochází k větší expozici. Microfilárie může infikovat štěňata intrauterinně. Imunita dovolí vzniku infekce, ale omezí počet dospělců v plicních tepnách.

V Evropě se D. Immitis vyskytuje endemicky, hlavně v jižních zemích: Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie a Řecko. Největší endemická oblast je v údolí řeky Pád v severní Itálii, s výskytem u 50 – 80% psů. Odtud je expanze do oblastí s mírnějším podnebím již od 70. let, jednak díky zvýšenému pohybu domácích psů a asi také zásluhou přizpůsobování komárů a dirofilárií nižším teplotám potřebných pro vývoj. Ve Francii se endemické oblasti rozšiřují také severně od Paříže. V našich zeměpisných šířkách se D. immitis vyskytuje v Maďarsku, na Slovensku a v České republice.

Hostitelské druhy zahrnují psy a mnoho jiných druhů jako je kočka, liška, vlk, šakal, medvěd, fretka, kůň, opice a zřídka i člověk. Nicméně, u mnoha druhů, nedojde k rozmnožení parazita a ten zahyne ve stádiu dospělce.

Prevence

Onemocnění dirofiláriemi může být velmi vážné či smrtelné, avšak léčba nese další rizika a nemusí být plně účinná. Cílem proto musí být prevence, zvláště proto, že je jednoduchá, bezpečná a efektivní. Před zahájením preventivního ošetření by měl být pes testován na možnou infekci dirofiláriemi (v případě možmosti nakažení v minulosti). V případě pozitivního testu je nutno nejdříve zahájit léčbu, a až po vyléčení je možno preventivní ošetření.

Milbemax® je účinný proti 3. a 4. larválnímu stadiu, mikrofiláriím a do jisté míry i dospělcům. Podává se v dávce 0,5 mg účinné látky milbemycin oximu na 1 kg živé hmotnosti. Tato dávka je zajištěna při dodržení obecného schématu podávání přípravku Milbemax® dle hmotnosti psa či kočky. Preventivní účinek Milbemaxu před možnou infekcí dirofiláriemi je 4 týdny po podání.

Dirofilarióza jako zoonóza

Dirofilárie se u lidí obvykle vyskytuje jako jednotlivý červ, často lokalizovaný jen pod kůží, ačkoli někdy může doputovat až do plic. Výskyt u lidí je velmi malý, nepochybně také proto, že není pravděpodobně vůbec rozpoznán.

MVDr Navara Dušan
Tel.: 602 216 012
Novartis s.r.o.

Animal Health, U nákladového nádraží 10
103 00 Praha 3
Tel: 225 775 330, Fax: 225 775 333

PR článek

Komora veterinárních lékařů České republiky