Komora veterinárních lékařů České republiky

Nová metodika řízení okoloporodního období dojnic

Nová metodika řízení okoloporodního období dojnic

Po několik desetiletí je doporučováno krmit krávy v suchostojném období dietou s vysokým obsahem vlákniny a v posledních 3 týdnech před porodem jim předkládat i několik kilogramů jadrných krmiv. To má připravit jejich bachorové mikroorganismy a papily na následnou laktační krmnou dávku (KD), zvýšit u nich produkci propionátu a limitovat negativní balanci energie a lipolýzu. Ukazuje se, že ani tento postup nedokáže zabránit výskytu poruch jejich zdravotního stavu po otelení. V chovech dojnic je často zjišťován nefyziologický průběh puerperia s dopadem na jejich celkový zdravotní stav, kondici, produkci mléka, reprodukční ukazatele a ekonomické výsledky (Grummer a kol., 2006).

Na podporu teorie, že pro bachorové mikroorganismy je nutný prepartální návyk na následnou laktační KD s vysokým obsahem škrobu, neexistují jasné důkazy v odborné literatuře. Naopak se ukazuje, že k adaptaci na vyšší dotaci škrobů po otelení stačí jejich příjem z kukuřičné siláže, předkládané v období zaprahlosti. Zejména, když je v chovu uplatňována kvalitní směsná krmná dávka (TMR), která znemožňuje dojnicím přijímat vysoké dávky jadrných krmiv. Navíc je příjem krmiva krav po otelení limitovaný a jen postupně narůstá (Grummer a kol., 2007).

Tradiční výživa krav v období před porodem u nich vede k nadbytečné dotaci oproti jejich potřebě. Zvířata přijímají až o 40 % energie více, než by měla. To se projevuje jejich tloustnutím, zejména nárůstem množství vnitřního tuku. A právě to je základním patogenetickým faktorem rozvoje kaskády vzájemně podmíněných okoloporodních onemocnění, doprovázených intenzivní poporodní lipolýzou (spojenou – v rámci syndromu peripartální krize dojnic – s poklesem příjmu sušiny krmné dávky, hubnutím, rozvojem ketózy, bachorové acidózy, hypokalcemie a imunosuprese), ztrátou re/produkčních funkcí a nezřídka i života. Průvodním jevem těchto procesů jsou zvýšené hladiny neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) a ketolátek v krevním séru zvířat.

Jak uvádějí Nordlund a kol. (2007), v průběhu okoloporodního období se vyskytuje až 80 % onemocnění, zjišťovaných u dojnic během celého jejich reprodukčního cyklu. Podstatou uvedených procesů je zvýšená produkce adipokininů (cytokinů TNF-., interleukinů IL-1, 6, 8, 10, leptinu) v tukové tkáni krav. Jejich působení v organismu zvířete je součástí přirozených, geneticky podmíněných, obranných mechanismů, u zvířat s obezitou se vyvíjejících však v nepřirozeně silné intenzitě. Ta u nich vede k prohloubení inzulínové rezistence (jako při diabetes II. typu u člověka).

A. Nová podoba výživy krav před porodem

Vposlední době začala být v USA uplatňována – s prokazatelně dobrým dopadem na zdravotní stav krav i novorozených telat – od zaprahnutí až po porod jednotná KD s nízkým obsahem energie a vysokým obsahem vlákniny (Drackley a kol., 2007). Autory je tato krmná dávka označována za tzv. The Goldilocks Diet. Ta v jejich sledováních vede ke snížení hladin NEFA a BHB v krevním séru zvířat a zejména k poklesu výskytu komplikovaných porodů, mrtvě narozených telat a snížení četnosti indigescí, ketóz, ulehnutí, metritid, laminitid, dislokací slezu i k dalším projevům zlepšení zdraví stáda.

Jejími základními komponentami jsou kukuřičná siláž (představující přibližně 35 % sušiny KD), vojtěšková (jetelová) senáž (20 %), SEŠ a MDK (celkem do 10 %) a pšeničná sláma (35 %). Podmínkou je, aby sušina TMR byla nižší než 50 % a KD byla zvířaty přijímána bez separace jednotlivých částí. Řezanka krmné slámy má činit 3 – 5 cm. Její dávka (kolem 4 kg denně) je faktorem, bránícím zvířeti přijmout nadbytek energie i při vysoké žravosti. Navíc snižuje příjem iontů Ca2+aK+, a tím i podporuje udržení požadované úrovně DCAB a poporodní normokalcemie.

Podle autorů má být zvířatům podávána po dobu osmi týdnů před porodem KD (12,5 10 kg sušiny denně) s koncentrací energie 5,6 – 6 MJ NEL/kg sušiny, 12 – 15 % NL, 12 – 16 % škrobu. Minerální látky a vitamíny mají být aplikovány podle stávajících norem. Její uplatnění je možné i postupně, podle potřeby příslušného chovu, pozvolným snížením stávající dotace energie v přípravném období před porodem z obvyklých 6,2 – 6,6 MJ NEL/kg sušiny KD. Krátce před porodem (při pobytu v porodních kotcích) může být doplňována aditivy (glycerolem, propylenglykolem, kvasinkovou kulturou, chráněnými vitamíny, aminokyselinami apod.). Také pro KD dojnic po otelení doporučují autoři zařazení 0,3 – 1 kg řezané krmné slámy denně.

B. Snížení míry environmentálního stresu v okoloporodním období

Složení krmné dávky však není jediným rozhodujícím prvkem nové metodiky (konceptu) řízení okoloporodního období dojnic. Bylo zjištěno, že na rozvoj lipolýzy, okoloporodní indigesce, ketózy, jaterní steatózy, hypokalcemie a imunosuprese má významný vliv vzestup hladiny kortizolu, uvolňovaného v organismu zvířete vždy při environmentální stresové zátěži. Ta sama je spojena s poklesem příjmu krmiva. Zvýšená koncentrace kortizolu (zejména u krav s vyšší hodnotou BCS, resp. s vyšším obsahem vnitřního tuku) uvedené patologické pochody prohlubuje. Proto má být součástí péče o zvířata v okoloporodním období i úsilí o dosažení co největší míry jejich pohody. Mj. samostatné ustájení jalovic (prvotelek) a starších krav, jejich naskladňování do kotců pro přípravné období před porodem a porod až na dobu posledních 9 – 12 dnů březosti, dostatek vody, vzduchu a místa k pohodlnému ležení, optimální teplota a vlhkost prostředí a volný přístup ke krmnému žlabu.

Důležitým doporučením nového konceptu je postupné telení skupiny naskladněných zvířat (s ustájením 4 ->3 ->2 ->1 kusu), bez přísunu dalších do kotce pro přípravu k porodu a porod až do doby jeho uvolnění. Samozřejmostí musí být jeho důkladná dezinfekce, stlaní a vysoká míra v něm udržované čistoty, obnovované po každém uskutečněném porodu (Nordlund a Cook, 2006).

Uvedení autoři současně doporučují i co nejvíce omezit přesuny (míchání) krav za celé období od zaprahnutí až po ukončení rozdojovací fáze 30. – 35. den po otelení. Navrhují organizovat jednu skupinu krav při zaprahnutí a druhou 9 – 12 dnů před porodem. Pro rozdojovací období pak rovněž doporučují pouze jednu společnou skupinu pro dojnice od 1. do 30. až 35. dne po otelení, s využitím kapacity lehacích boxů z 80 % a s 80 cm krmného žlabu na 1 chované zvíře.

C. Zavedení programů biosecurity

Součástí moderní péče o stádo dojnic má být striktní udržování všech dalších principů DDD (nejvíce právě v porodních kotcích a v sekci pro zvířata v období rozdojování) a také kontrola výskytu původců infekčních onemocnění (eliminace původců, vakcinace zvířat).

D. Kontrola BCS, zdravotního stavu končetin a mléčné žlázy v době zaprahování

Významnou součástí okoloporodní péče je sledování zdravotního stavu mléčné žlázy, končetin a tělesné kondice. Každá kráva má při zaprahování projít kontrolou svého zdraví, s důrazem právě na tyto oblasti. Při zjištění zdravotní poruchy pak u ní musí následovat léčebný zákrok, umožňující přivést zvíře k porodu již s korekcí zjištěné poruchy. Náprava BCS (Body Condition Score) je relativně snadná, pokud je příčinou jejího patologického vývoje nesprávná výživa v závěru laktačního období. Větší problémy přináší udržování fyziologické hodnoty BCS (3,25 ± 0,50 bodu stupnice) u zvířat s dlouhým mezidobím, zejména pak ve stádech s převodným křížením či s více souběžně chovanými plemeny dojnic.

E. Stanovování klinického, mléčného a biochemického skóre dojnice.

V řadě chovů je již prováděno systematické klinické vyšetřování otelených krav. V novém konceptu je pak určován klinický index dojnice. Ten spočívá ve sčítání trestných bodů (vždy –3 body při mírné odchylce, –5 bodů při výrazné odchylce od fyziologické hodnoty) za zjištěné patologické procesy. Hodnotí se zdravotní stav zvířete před porodem, jeho chuť k příjmu krmiva, průběh porodu, zadržení lůžka, hypokalcemie, tělesná teplota, pohybová aktivita, náplň a motorika bachoru, rozvoj průjmu, výskyt ketolátek v moči, hodnota pH moči, vznik dislokace slezu, onemocnění mléčné žlázy, pohlavního traktu a končetin, rozvoj pneumonie, výrazné změny nádoje mléka a dynamika BCS. Stávající poporodní vyšetření bývá prováděno za 7 – 10 dnů po otelení, nově je klinický index dojnice určován za celé okoloporodní období, s důrazem na prvních 14 dnů laktace. Jeho výsledná hodnota slouží k určení klinického skóre dojnice, vyjadřovaného stupnicí 1 – 5 bodů, přičemž hodnota 1 bod značí fyziologický stav, hodnota 5 bodů výrazné narušení zdravotního stavu.

Na základě výsledků analýzy mléka (hodnocen je obsah tuku, bílkoviny, poměr T/B, obsah laktózy, poměr T/L, TPS, event. močovina) a podle hodnoty PSB je při 1. KU (2. KU) stanovováno mléčné skóre dojnice (také v hodnotách 1 – 5 bodů).

Novou součástí okoloporodní kontroly, umožňující hodnocení procesů konverze živin a přesnou diagnostiku patologických procesů, je stanovování biochemického skóre dojnice (hodnoceného opět v úrovni 1 – 5 bodů). Vychází z výsledků analýzy krevního séra, získávaného u dojnic v den porodu, 10. a 30. den laktace. Provádí se u 6 – 10 % chovaných zvířat. Jsou při něm (indikovaně) vyšetřovány tyto ukazatele: celková bílkovina, albumin, močovina, AST, GMT, kreatinkináza, Ca, P, Mg, celkový bilirubin, NEMK a BHB a případně i další analyty.

F. Moderní terapie

Na každé zjištění patologického procesu u právě onemocnělého zvířete musí bezprostředně navazovat jeho účinná, moderní terapie, vracející ho k plnohodnotné produkci. Její součástí jsou mj. velkoobjemové (20 – 40 l) nálevy vlažné vody a léčebných přípravků jícnovou sondou (pumpou), permanentní (několikahodinové) infuze, užívání moderních antibiotik, antiflogistik a hormonálních přípravků.

G. Preventivně-medicínský monitoring zdravotně- -produkčních ukazatelů

Zásadní význam v managementu stáda má monitoring všech jeho relevantních ukazatelů (Nordlund, 2008). Jeho základem je: 1) periodická zdravotně- -produkční a ekonomická analýza, 2) vedení celoživotní karty dojnice, 3) denní doplňování všech zjištěných údajů všemi odpovědnými pracovníky, 4) systematické využívání získaných údajů ve stanovených intervalech, včetně jejich porovnávání s definovanými produkčními a ekonomickými cíli, předchozími obdobími, jinými chovy a populací skotu, 5) plánování preventivně-medicínských úkonů podle zdravotně- produkčního programu stáda, 6) jeho modifikace podle výsledků souhrnného monitoringu.

Kombinace uvedených preventivně-medicínských postupů a individuálních diagnostických a terapeutických zákroků pak představuje základní rysy moderního působení soukromých veterinárních lékařů v chovech vysokoprodukčních dojnic.

H. Pozvání na odbornou akci

Odbornými aspekty řízení okoloporodního období krav a možnostmi uplatnění uvedených postupů se bude ve dnech 16. – 22. června 2008 zabývat připravovaná akce 1ST US-CZ DAIRY PLAN 2008. Bude mj. zahrnovat návštěvy a společný rozbor činnosti vybraných farem, odborný seminář ve Větrném Jeníkově 18. června, průběžné odborné diskuse, workshop k technologiím pro dojnice v Jistebnici 19. června a závěrečný meeting na České zemědělské univerzitě v Praze 20. června 2008.

Zúčastní se jí někteří autoři, citovaní v textu: prof. Grummer, vedoucí Department of Dairy Science, University of Wisconsin – Madison, jeden z tvůrců normy výživy dojnic NRC 2001 a prof. Nordlund, autor nově uplatňované metodiky Transition Cow Index™, ze stejné univerzity. Dalšími americkými hosty budou prof. Wieckert a úspěšný chovatel dojnic, pan Holterman (spolumajitel moderní pokusné farmy Rosy-Lane Farm, LLC.).

Českými účastníky při tom budou partneři Projektu Galaxie a Galaprojektu, pracovníci zemědělských univerzit a výzkumných ústavů a – jak je přáním organizátorů akce – i soukromí veterinární lékaři se zájmem o danou problematiku.

Citovaná literatura je k dispozici u autora.

MVDr. Miloslav Skřivánek, CSc.

Komora veterinárních lékařů České republiky