Komora veterinárních lékařů České republiky

Ptačí chřipka – kdo? a co za to?

Ptačí chřipka – kdo? a co za to?

Aviární influenza se opět objevila a dříve nebo později znovu objeví na území ČR. Je velmi pravděpodobné, že na menším území např. jednoho kraje může být vymezeno více ohnisek. Za těchto okolností na prosazování a realizaci mimořádných veterinárních opatření na tomto území nebudou stačit síly státních veterinárních lékařů, zaměstnanců Krajských veterinárních správ. Soukromý veterinární sektor disponuje kapacitou, která může významně pomoci při případném zdolávání této nákazy v terénu.

Tak tomu bylo při zdolávání KMP v Německu a Holandsku a tak tomu bylo i při obrovské vlně SLAKu ve Velké Británii v roce 2001.

V podobných případech bývá účast praktických veterinárních lékařů zajištěna smluvně statutem tzv. TVI (temporary veterinary inspector), s dočasnými pravomocemi úředního veterinárního lékaře (OVS; official veterinary surgeon). Jen pro srovnání v Německu je při této činnosti soukromého veterinárního lékaře pro stát přiznávána odměna 300,- (E) denně pokud tento pracuje méně než 8 hodin, a 500,- (E) denně, pokud pracuje déle než 8 hodin denně. Denní plat TVI ve Velké Británii byl v roce 2001 250,- GBP denně bez kilometráže a ubytování, které byly hrazeny zvlášť. I za těchto podmínek (r. 2001 -1 GBP = cca 45 CZK) se zdolávání SLAKu účastnilo velmi málo britských soukromých veterinárních lékařů a při většině “obtížných” opatření asistovali veterinární lékaři odjinud. Důvodem byla především obtížnost prosazování nepopulárních opatření u vlastních pravidelných zákazníků bez ohrožení stávajících obchodních vztahů.

Protože úhrada participujícího soukromého veterinárního lékaře musí reflektovat ušlý příjem (nikoliv zisk!), odbornou činnost při zdolávání nákazy, pokrytí rizika soukromého veterinárního lékaře vycházejícího z potenciálního narušení zákaznicko-dodavatelských vztahů s pravidelnými zákazníky (ať již z nepřítomnosti pro běžnou činnost ve vlastní praxi či pro prosazování z hlediska lokálních chovatelů “nepopulárních” opatření), dovedu si v českých podmínkách představit hodinovou úhradu za činnost při zdolávání nákazy podstatně přesahující 500,- Kč/hod.

Z těchto důvodů pohlížím na možné snahy Krajských veterinárních správ o využití dikce § 49, odst. 1 d) Zákona o veterinární péči jako na okrajovou možnost v naprosto vyjímečných případech, kdy je např. soukromý veterinární lékař fyzicky přítomen v daném chovu s potvrzeným výskytem AI v době vyhlášení mimořádných veterinárních opatření, apod. Nedovedu si představit snahu o širší či plošné zapojení soukromých veterinárních lékařů ve smyslu “vojenského povolání na rozkaz” s odkazem na citovaný paragraf veterinárního zákona.

Moje stanovisko při jednáních s vedením SVS shrnuji následovně:

  • Komora veterinárních lékařů nemůže svým členům nařídit účast či odmítnutí participace na zdolávání nákazy ptačí chřipkou, budou-li k této Krajskou veterinární správou vyzváni

  • Soukromý veterinární sektor disponuje kapacitou, která může významně ovlivnit rychlost a důraz prosazování mimořádných veterinárních opatření při případném zdolávání nákazy ptačí chřipkou

  • Jednotliví soukromí veterinární lékaři se v rámci smluvní volnosti rozhodnou k zapojení podle výhodnosti smluvních podmínek nabídnutých Krajskou veterinární správou.

  • Myšlenku uložení povinnosti soukromým veterinárním lékařům podle § 49 odst. 1 d) lze akceptovat pouze ve vyjímečných a ojedinělých případech a v žádném případě jako plošné rozhodnutí.

  • Komora veterinárních lékařů vytvořila a průběžně aktualizuje seznam soukromých veterinárních lékařů, kteří jsou schopni a ochotni vyhovět požadavku jednotlivých SVS na participaci při tlumení a likvidaci ohnisek aviární influenzy.

MVDr. Karel Daniel – prezident KVL ČR

Komora veterinárních lékařů České republiky