Komora veterinárních lékařů České republiky

Seminář zástupců sekretariátu profesních sdružení veterinárních lékařů, Brusel 8. – 9.5.2007

Seminář zástupců sekretariátu profesních sdružení veterinárních lékařů, Brusel 8. – 9.5.2007

Volný pohyb veterinárních lékařů a veterinárních služeb v rámci vnitřního trhu Evropské unie

1. Úvod

V zájmu stimulace rozvoje vnitřního trhu Evropská unie přijala dva právní předpisy, nazvané směrnice, jejichž hlavním smyslem je odstranit překážky, které mohou ohrozit fungování otevřeného trhu.

Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací ustanovuje pravidla, na základě kterých je členský stát povinen uznat kvalifikaci získanou k výkonu regulovaného povolání v jiném členském státě.

Směrnice 2006/123/ES o službách ve Poskytování veterinárních služeb vnitřním trhu ustanovuje všeobecné zásady vztahující se ke svobodě usazení poskytovatelů služeb a svobodě pohybu služeb.

Směrnice o uznávání odborných kvalifikací musí být transponována do vnitřního právního řádu každého členského státu do 20. října 2007. Směrnice o službách poté do 28. prosince 2009.

Povolání veterinárního lékaře je ve všech členských státech povoláním regulovaným a právo svobodného usazení, zřízení veterinární praxe a poskytování veterinárních služeb ve vnitřním trhu Evropské unie může být veterinárními lékaři v hojné míře využíváno.

2. Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací

Hlavním cílem této směrnice je zabránit diskriminaci mezi kvalifikacemi získanými v odlišných členských státech. Na kvalifikace k výkonu povolání veterinárního lékaře je pohlíženo jako na rovnoprávné bez ohledu na skutečnost, v jakém členském státě byla získána.

Směrnice obsahuje právní regulaci dvou situací:

  • přeshraniční poskytování veterinárních služeb dočasného a příležitostného charakteru,

  • zřízení veterinární praxe v jiném

2.1. Poskytování služeb

Z jednání účastníků semináře

Poskytování veterinárních služeb v rámci vnitřního trhu je možné tehdy, je-li veterinární lékař oprávněně usazen na území členského státu.

Charakter dočasného a příležitostného poskytnutí veterinární služby bude posuzován případ od případu na základě trvání, četnosti, pravidelnosti a souvislosti poskytované služby.

Členský stát může od poskytovatele veterinární služby požadovat tyto dokumenty:

  • doklad o pojištění profesní odpovědnosti platném v místě poskytnutí služby nebo na celém území EU,

  • doklad o státní příslušnosti,

  • doklad o získané odborné kvalifikaci,

  • doklad o disciplinární bezúhonnosti.

Shora uvedené dokumenty vydává příslušná autorita členského státu původu. Poskytovatel veterinární služby se musí přihlásit u příslušné autority členského státu, kde chce službu poskytovat, uvést, že chce službu poskytovat dočasně a příležitostně a doložit požadované dokumenty.

Členský stát, ve kterém má být veterinární služba poskytována, musí upustit o požadavků na členství v profesní organizaci. Může však vyžadovat dočasnou registraci nebo pro forma členství. Právo na poskytování veterinární služby nemůže být žádnou možnou formou zpoplatněno.

Zákazník poskytovatele veterinární členském státě. služby může požadovat údaje o:

  • místě registrace veterinárního lékaře,

  • názvu příslušné autority registrace,

  • profesním titulu,

  • daňovém identifikačním čísle,

  • pojištění odpovědnosti za škodu.

2.2. Zřizování veterinárních praxí

Svoboda usazení (zřizování praxí) znamená právo veterinárního lékaře usadit se v jiném členském státě za účelem výkonu veterinárního povolání.

Veterinární lékař musí být registrován příslušnou profesní organizací v členském státě usazení. Veterinární lékař zároveň podléhá všem legislativním a disciplinárním řízením jako občan členského státu.

Členský stát může vyžadovat:

  • doklad o státní příslušnosti,
  • důkaz o získaném vzdělání (vysokoškolský diplom),
  • doklad o disciplinární bezúhonnosti ne starší než dva měsíce,
  • potvrzení profesní organizace původu o získání minimální kvalifikace a praxe.

Příslušná autorita členského státu usazení musí ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti zahájit řízení a vyžádat chybějící dokumenty. Ve lhůtě tří měsíců pak musí žádost zvážit a vydat rozhodnutí, ve kterém:

  • povolí usazení nebo
  • rozhodne o uložení zkoušky v případě nedostatečné kvalifikace,
  • rozhodne o uložení dodatečné praxe v případě nedostatečné kvalifikace.

Uchazeč o zřízení musí absolvovat nejméně pětileté vzdělání veterinárního typu a získat přiměřené znalosti v oblastech veterinární medicíny uvedených ve směrnici.

V případě, že veterinární lékař získal odbornou kvalifikaci, kterou prokáže diplomem vydaným Československou republikou nebo Českou republikou před rokem 1993, musí zároveň doložit doklad Komory veterinárních lékařů ČR, že vykonával praxi veterinárního lékaře nejméně tři po sobě následující roky během pěti let před podáním žádosti o usazení.

Usazený veterinární lékař může používat titul získaný v členském státě státní příslušnosti (MVDr.) a v případě, že titul běžně používaný v členském státě usazení nevyžaduje žádnou další kvalifikaci, může používat i adekvátní titul používaný pro veterinární povolání v členském státě usazení (DVM).

3. Směrnice 2006/12EC o službách ve vnitřním trhu

Směrnice upravuje všeobecná pravidla poskytování služeb v rámci vnitřní-ho trhu. Směrnice je obecným právním předpisem upravujícím hlavní zásady platící pro všechny služby oproti speciální povaze směrnice o uznávání odborných kvalifikací vztahující se pouze na služby poskytované v rámci regulovaných profesí (veterinární lékař, lékař, advokát apod.). Směrnice upravuje podmínky vstupu a výkonu té které služby v prostředí vnitřního trhu. Směrnice zakotvuje právo každého poskytovatele služby poskytovat službu v jiném členském státě, než je členský stát původu.

Členský stát nesmí podmínit vstup a poskytování služby žádným opatřením s výjimkou těch opatření, která jsou:

  • nediskriminační,
  • ospravedlnitelná veřejným zájmem apod.

Demonstrativní výčet opatření, která jsou výslovně zakázána:

  • požadavek státní příslušnosti pro poskytovatele,
  • požadavek mít hlavní místo usazení v členském státě poskytování služby,
  • požadavek na registraci v členském státě poskytování služby apod.

    Směrnice rozlišuje mezi:

  • dočasným poskytováním služby a
  • usazením v jiném členském státě.

4. Pohyb veterinárních léčiv

Platí všeobecné pravidlo, že v členském státě mohou být použita pouze ta veterinární léčiva, která jsou tímto státem autorizována. Nicméně veterinární lékaři poskytující služby v jiném členském státě mohou mít u sebe malé množství veterinárních léčiv nepřevyšující zásobu na jeden den.

5. Některé otázky a odpovědi

Co mi obě směrnice umožňují?

Směrnice otevírají vnitřní trh Evropské unie. Umožňují využívat získanou kvalifikaci veterinárního lékaře k:

  • dočasnému a příležitostnému poskytování veterinárních služeb v rámci vnitřního trhu,
  • zřízení veterinární praxe v rámci vnitřního trhu.

Mohu mít zřízenou veterinární praxi ve více členských státech?

Ano, musím však být registrován v každém členském státě usazení a respektovat legislativní a disciplinární pravidla.

Je získaná kvalifikace veterinárního lékaře platná ve všech členských státech?

Ano, pokud splňuje minimální požadavky pro výkon povolání veterinárního lékaře stanovené směrnicí.

VFU připravuje absolventy na působení v rámci celé EU

Jsem občanem EU, ale získal jsem veterinární kvalifikaci mimo území EU, je tato získaná kvalifikace platná v EU?

Ano, pokud členský stát usazení uznává získanou kvalifikaci jako dostatečnou k výkonu povolání veterinárního lékaře.

Musím znát jazyk členského státu, ve kterém se hodlám usadit?

Ano, musím mít dostatečné jazykové znalosti k výkonu povolání veterinárního lékaře.

Pravidla jakého státu musím dodržovat při dočasném poskytování veterinární služby?

Pravidla členského státu, na jehož území je služba poskytována. Dojde-li k porušení pravidel, bude však toto porušení trestáno před příslušnými orgány členského státu trvalého usazení.

Pravidla jakého státu musím dodržovat při zřízení praxe v jiném členském státě, než je stát mé státní pří-slušnosti?

Pravidla členského státu, na jehož území je praxe zřízena. Dojde-li k porušení pravidel, bude toto porušení trestáno před příslušnými orgány téhož členského státu.

Co se stane, mám-li místo usazení ve více členských státech?

V tomto případě si musí veterinární lékař určit hlavní místo usazení.

Mgr. Daniel Rexa

Komora veterinárních lékařů České republiky