Komora veterinárních lékařů České republiky

Úvodník – MVDr. Petr Matušina

Tak a je to za námi. Co? Další volební období zakončené sněmem.

Takto jsem si oddechl po sobotním maratonu. Vše proběhlo pro některé z nás ve velmi vyčerpávajícím tlaku a za nevídané pozornosti médií, ale nemůžeme se divit. I když první otázky některých účastníků byly na téma výsledků voleb, druhou a ve výsledku ústřední otázkou byla situace kolem prodeje léčiv. Sněm začal a dá se říct, že i skončil v duchu zamítavého postoje k parlamentem projednávanému zákonu o léku.

Přesto, že navrhovaná změna, umožnění prodeje léčiv od distributora přímo k chovateli, zatím zajímá převážně kolegy z velkých praxí , objevili se i první diskutující, nastiňující problémy malé praxe. Veterinární lékaři jsou napadáni, že celý povyk způsobili jen z důvodů nebezpečí ztráty marží, které ve výsledku zdražují potraviny a že nebezpečí, která uvádíme, existují již dnes a veterináři tomu svou praxí poskytování zásob nebo svou leností, jen napomáhají. V diskusích se objevily názory, že se evidentně ukazuje, že tlak na schválení změny zákona není jen od zemědělců, ale že se ho pravděpodobně účastní velcí distributoři a výrobci léčiv, kteří si uvědomují, že toto může být cesta ke zvýšené spotřebě a tím k vyššímu obratu. Zazněly i názory na téma odebírám léčiva od distributora, který mne respektuje. Pochopitelně si někteří sahali do svědomí při popisování tlaků, kterým jsou vystaveni ze strany chovatelů a kterým podlehli při preskripci. Zaznělo, že i obavy z velkochovatelů, kteří si zažádají o status distributora a budou si nakupovat dle libosti, nejsou nijak liché. Při čtení tohoto úvodníku již asi víte, jak to v parlamentu dopadlo, ale uvedené náměty bychom neměli jen tak vypustit z hlavy.

Samotné volby do orgánů Komory byly tématem ani ne pro jejich výsledky, ale pro způsob provedení. Ukazuje se stále víc, že nezájem členské základny je velký, ale ve chvílích, kdy nastane problém, by každý chtěl, aby členové představenstva pro něj vypustili duši. To je asi pro české veterináře to nejtypičtější. Samotná procedura voleb byla poznamenána chybami v distribuci volebních lístků, ale i v nedostatečně zřetelném zápisu volební komise. Vše bylo v rámce diskuse vysvětleno a výsledky voleb nakonec schváleny. Sněm svým rozhodnutím umožnil do budoucna i elektronický způsob volby a pokud se podaří realizaci tohoto záměru uskutečnit, mohla by to být cesta k vyšší účasti voličů. Myslím, že mnozí z nás pochopili jako memento poznámku jednoho kolegy : “Chcete mi tvrdit, že veterináři jsou takoví trotlové, že nedokážou vyplnit volební lístek?”

Rád bych věřil, že budoucnost na takovou otázku odpoví, že ne

MVDr. Petr Matušina

Komora veterinárních lékařů České republiky