Komora veterinárních lékařů České republiky

Vzpomínka na studentské, amatérské divadelní scény na Vysoké škole veterinární v Brně

   MIMOVETERINÁRNÍ ČINNOST

Vzpomínka na studentské, amatérské divadelní scény na Vysoké škole veterinární v Brně

(pokračování z č. 4)

V říjnu 1962 na půdě VŠV v Brně vznikl další divadelní soubor v intencích nových proudů Divadel malých forem s názvem: Divadlo poezie Bodlák. V souboru působilo v průběhu dvou let kolem dvaceti studentů, kteří vystupovali jako herci nebo hudebníci. Bylo nastudováno pásmo veršů, písní a próz soudobých autorů pod názvem Nedat se a hořet.

Pásmo sestavil a režíroval MVDr. Dušan Ryšánek (promoval 1960). V tu dobu působil jako asistent na Anatomickém ústavu VŠV v Brně. Hudbu složil student Karel Sekera (promoval 1967), vynikající klavírista. Pásmo bylo předvedeno v Brně a ve Svitavách. Dále nastudovali pásmo veršů Františka Hrubína Květuška a pásmo veršů L. Ferlinghettiho a M. Holuba Lunapark krve. Soubor uzavřel svoji činnost v r. 1964.

Z aktivit ochotnické skupiny SLAK. Pozvánka na Reimatrikulaci

Od té doby uplynula celá řada roků, vystřídali se studenti, avšak múza Thálie zapůsobila úspěšně až začátkem 80. let minulého století. V r. 1982 se objevilo několik nadšenců ve třetím ročníku, kteří založili divadelní soubor s názvem Divadélko z veteriny alias Rektum. Jejich prvním představením pod názvem Kdo neprožil, neuvěří se studenti – herci prezentovali hrůzným pohledem na nejobávanější ze zkoušek, na anatomii.

Z aktivit ochotnické skupiny SLAK. Připouštěcí list k Preimatrikulaci

Byla to přímo z jejich zkušeností a ze značně komické, z nedávné doby ve druhém ročníku prožité, fantazie zdramatizovaná realita v režii Ing. Zdeňka Mazáče jako hosta. Premiéra se odehrávala na půdě VŠV v posluchárně klinik vnitřních chorob a pozdější reprízy v okresní až krajské soutěži Zájmové umělecké činnosti. Po úspěchu v soutěžích soubor nastudoval komedii Ladislava Smočka Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho. Představení se uskutečnilo s úspěchem v několika reprízách. Blížily se zkoušky, studentské povinnosti a závěr studia a soubor skončil svoji činnost v r. 1984. V tomto souboru, který čítal přibližně 15 členů, úspěšně působila i studentka Iva Tomancová, později provdaná Steinhauserová, v současnosti přednostka Ústavu hygieny masa a prorektorka VFU.

Z premiéry opery Bedřicha Smetany
Prodaná nevěsta v Národním divadle Brno
v roce 2007 (MVDr. Krul druhý zprava)

Záhy na to v r. 1985 se opět někteří studenti osmělili rok po „krutých“ zkouškách z anatomie a histologie a pustili se do ochotničení, aby se trochu rozptýlili ve volných chvílích. Svoji ochotnickou skupinu nazvali SLAK (Spolek lidové akademické kultury). Takto vzpomíná na začátek studia a později zrození dalšího ochotnického souboru SLAK student Vít Matějka, dnes veterinář v Horažďovicích: „Když jsme jako čerství (někteří trochu odleželí) maturanti vstoupili na půdu naší alma mater, nebylo nám příliš do smíchu. Většina z nás na počátku studia poznala dvě lásky – „Anču“ (anatomii) a „Histolku“.

S první jsme se scházeli na pitevně a s tou druhou ve studovně nad mikroskopem. Tyto dámy byly značně náročné a každou nevěru nebo i vztah pouze platonický tvrdě trestaly. Nutno potvrdit, že na první lásky se nezapomíná. V amfiteátrovém přednáškovém sále pro klinické předměty (přednášková posluchárna Kliniky vnitřních chorob) předvedli členové SLAKu mikulášské představení – Ein Kessel Čurbes. (Inspirace názvu tohoto představení přišla z tehdejšího pořadu naší televize, kde totiž dávali v tu dobu veselý pořad z Berlína Ein Kessel Buntes.) Soubor působil pod režií studenta Víta Matějky (promoval 1987). Po půlroční přestávce, to již byli někteří ve čtvrtém ročníku, a tak jako staří mazáci zorganizovali pro nastupující kolegy do prvního ročníku Preimatrikulaci spojenou s legrací a vtipem. Kdo se z adeptů na studium na tuto akci dostavil odnesl si „Připouštěcí list“ k opravdové imatrikulaci. Vznikly tam zajímavé a vtipné scénky, na které vzpomínáme dodnes. Preimatrikulace se od té doby občas organizují i v současné době. Tato skupina nastudovala též vlastní divadelní hru Toreador aneb Mexiko v plamenech. Bylo to bouřlivé představení, kdy se posluchárna přeměnila ve španělskou koridu. Na závěr své činnosti nacvičili členové této skupiny představení pod názvem Prometheus, které splnilo úctyhodný záměr, pobavit diváky i sebe samé.

V současné době je v tomto směru na půdě naší alma mater poklidno. Začínají se občas probouzet majálesy a preimatrikulace. Zatím se studenti intenzivněji nezapojují do organizace reprezentačních plesů, avšak pořádají časté studentské večírky. Např. nyní v březnu se uskutečnil maškarní studentský večírek 14. 3. 2008 v tradičních prostorách veterinárních večírků v Brně, z doby dřívější – ve Hvězdě u Zoo.

Můžeme si jen přát, aby se aktivní účast v různých žánrech umění rozvíjela nejen mezi mládeží při studiu a aby se lidé učili dobrou muziku či divadlo tvořit a při dobré muzice se uměli od srdce bavit, ať se již jedná o klasiku nebo o umění populární.

V současnosti nejznámějším absolventem vysoké školy veterinární, který kromě své odborné činnosti působí i na scéně opery Janáčkova divadla v Brně, je MVDr. Radek Krul. Promoval v roce 1979 a již během studia působil jako zpěvák v Dechovce VŠV v Brně.

Se zpěvem začínal v pěveckém souboru Mladost pod vedením dirigenta Dostalíka a na jeho hlasové výchově se nezanedbatelnou měrou podílela také profesorka Halířová. Po promoci působil jako obvodní veterinář na Znojemsku a v okresu Brno-venkov a nyní provozuje veterinární praxi v Brně.

V roce 1980 začal spolupracovat se sborem opery Národního divadla v Brně, v sekci tenorů, zpočátku na částečný úvazek a od roku 1992 na celý úvazek (jako druhé zaměstnání vedle aktivní činnosti veterinárního lékaře v ordinaci malých zvířat).

Působí ve sboru celé řady operních představení (Verdi, Smetana, Janáček a dalších) nejen jako vynikající zpěvák, ale i charakterní herec.

Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc.
MVDr. Jan Bernardy

Komora veterinárních lékařů České republiky