Komora veterinárních lékařů České republiky

Z redakční pošty: Nebojte se vzít si zástup

   Z REDAKČNÍ POŠTY

Nebojte se vzít si zástup

To be or not to be – s touto Shakespearovskou otázkou je každým rokem konfrontována velká většina kolegů soukromých zvěrolékařů!?

Nikoliv kam rád bych jel letos na dovolenou, ale nebude 14 dní málo či tři týdny moc? V sousední obci otevřel si ordinaci nový kolega, který sice nebude mít moji zkušenost, ale má nové drahé přístroje, lepší parkování, v jeho obci mám já bohatou klientelu…. a konečně lidská zvědavost podívat se k zvěrolékaři s nově nabízenou službou také zaváží. Ještě celá řada jiných faktorů, které více či méně přispějí ke skutečnosti, že dovolená sice byla prima ale majitel pacienta pan X. dlouholetý můj klient zamířil do nově otevřené ordinace a již tam i zůstal.

Také s podobným musel jsem se potýkat o to více, že na zvěrolékaře emigranta jsou nároky trochu větší; v uších mně dlouho znělo, když jsem otevřel praxi, slova kolegy z Karlových Varů Dr. J. S. u kterého jsem ze začátku pobytu v Německu praxoval. „Ne aby Tě napadlo, že prvních 5 roků začneš jezdit na dovolenou…“ Musím přiznat, že Jarka uměl vždy dobře a velkoryse poradit. Dovolenou ale člověk potřebuje a tak jsem to se 14-ti dny zkusil; vždycky se stalo to na co mě Dr. J. S. upozorňoval; vždy jsem měl dojem, že letos trvalo déle, než přišel první pacient!?

Potom jsem začal listovat v inzerci DTB, časopise německé veterinární komory a začal si všímat celé řady různých nabídek na zástupy všeho druhu, velká či malá zvířata bez rozdílu. Na některé nabídky jsem reagoval, abych jen zjistil v jakých dimensích se uchazeči pohybují. A jednou na zkoušku sám jsem dal podobný do DTB inserát „hledám zástup od – do“. Odpovědí z redakce, kam jsem si tyto dal posílat, přišlo hned povícero a já začal je třídit. Nejvíce mně zaujala nabídka z Hanau: „Jsem (43) absolventka Košické vet.uni. s 11-ti letou praxi v oboru mikro a mykologie. Paní MVDr. Jolana Ž. Sice nenabídla to co inserovali jiní, ale byla to shodou okolností jedna z mojich žákyň které jsem v Košicích na fyziologii učil, potřebovala v emigraci podat pomocnou ruku. Měla německou aprobaci, 10 diferenciálních zkoušek na německé vet.uni. a také všechny náležitosti potřebné k zastupování. Hned jsme se dohodli na 50 EUR za půldenní zástup, resp. 100 EUR za den. V čase pěkné dovolené daleko u moře věděl jsem ale, že praxe běží, že Jolana bere všechny telefony, sjedná terminy operací; uměla „jen“ kurativu s velmi dobrou poradenskou službou z mikrobiologie a také kožní medicíny. Skalpel ani drobnou chirurgii moc ne, ale… Stali jsme se na hodně roků dobrý veterinární team, s vzájemnou úctou, ohleduplností a spolehlivostí kterou nemohl ani ten nejzkušenější operatér v čase zastupování počas dovolené nabídnout. Nikdy více nestál jsem se zavřenou praxí a věděl jsem a také vykalkuloval, že i když třeba paní MVDr. J. Ž. nevydělala tolik, kolik jsem ji právě zaplatil, veškeré vrásky a chmury, kolik pacientů odešlo, kompenzoval nepretržitý průběh.

Přijměte prosím tyto řádky nejen od staršího ale hodně zkušeného kolegy opuncovaného 30-ti letou emigrací. Nebojte se i Vy dát inserát do Zvěrokruhu, časopisu české veter. Komory. Jistě dostanete celou řadu zajímavých nabídek od mladých kolegů, nebo třeba i zkušených seniorů, kteří rádi do Vaší praxe přijdou a odměnou Vám bude za to příjemná dovolená až do prvního dne, kdy opět si oblečete bílý plášť ve své praxi pro malá zvířata nebo zelený overal a gumové holinky cestou do obvodu. Počítejte i s tím, že nebudou to jen slova chvály o zástupci ale i kritiky, že dělal něco jinak než právě jsou zvyklí od Vás; přejděte to s úsměvem, protože ta poslední dovolená se zástupem v praxi jistě za to stála.

Tento příspěvek dovoluji si umocnit krátkým curriculum vitae, podobně jak uveřejnilo Veterinářství 1999, 41, 11-12. V roce 1967 pracoval 1,5 roku na Univerasity of Calif. kde byl blízkým spolupracovníkem prof. H. H. Cole, objevitele jednoho z gonadotropních hormonů, PMSG. Endocrinology 90(6), 1619-1632, 1972. Později získal místo samostatného vědeckého pracovníka na University of Chicago (3,5r.) což byly i vrcholem jeho vědecké činnosti. Universita ne státní jako USD ale soukromá, která v hierarchii amerických universit stojí za Harvardem a Stanfordem hned na třetím místě. Za relativně krátkou dobu její existence, 70 let zde pracovalo 28 laureátů Nobelovych cen. Zde byl také založený radiační výskum jako samostatný vědný obor zkonstruováním nukleárního reaktoru 2.12.1942 Enrico Fermim. V roce 1969-1972 zde pracovali laureáti James Watson, biochemik který dostal ve svých 34 letech Nobelovou cenu spolu s Francis Harry Crick za objevení Doppelhelix DNK, dále Charles Haggins urolog, za objevy možné léčby rakoviny prostaty, jakož i maďarský laureát Saint Gyergy, objevitel vitaminu C.

U of C má také svoji bohatou čs. tradici o kterou se zasloužil náš první prezident TGM, který zde byl řádným profesorem filosofie a jehož narozeniny jsou zde každým rokem vzpomenuty. V čase mého pobytu organizátory pamětních večerů 7. 3. byli prof. Fr. Schwarzenberg, ministr zahraničí I.ČSR a dcera TGM Alice. I svoji architekturou je dána čest čs národům: v průčelí na samém začátku kempusu stojí socha Blanických ritířů větší svými rozměry, než socha sv.Václava a své čelné místo má i Jan Hus na portálu Rockefelerovy kaple.

A jistě za zmínku stojí i to, že v roce 1972 počet svazků universitní knihovny se pohyboval okolo 6 mil. Knih. Za řadu publikací ve špičkových zahraničních časopisech se jméno Dr. Itze dostalo do biografického spisu Who is who in theWorld.

Po návratu do ČSR kratce působil na katedře vet.disciplin VSŽ v Praze. V roce 1979 získal cenu Slovenské lékařské společnosti za nejlepší publikaci roku.

Později emigroval do BRD kde po získání německé vet. aprobace otevřel soukromou ordinaci, ve které působil přes dvacet let až do své repatriace.

Doc. MVDr. Lubomír Itze, CSc.
Pozn. redakce: Příspěvek je otištěn v originálním znění a neprošel jazykovou úpravou.

Komora veterinárních lékařů České republiky