Komora veterinárních lékařů České republiky

Z redakční pošty – Ostuda a fiasko v plzeňské kotlině

   Z REDAKČNÍ POŠTY

Ostuda a fiasko v plzeňské kotlině

V dostatečném časovém termínu byli členové Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen KVL ČR) informováni o konání semináře pořádaného ve spolupráci KVL ČR, SVS ČR a KVS. Pro Plzeňský kraj byly zvoleny reprezentativní prostory Hotelu Purkmistr v Plzni – Černicích. Z mého pohledu tato akce skončila ostudou pro praktické veterinární lékaře Plzeňského kraje. Z počtu šestnácti účastníků byli pouze tři praktičtí veterinární lékaři a jeden tzv. hybridní veterinární lékař (moje maličkost), který se jako úřední veterinární lékař na jatkách v odpoledních hodinách věnuje věrné klientele své miniordinace.

Pro toto jednání byl zvolen program řešící aktuální problémy napříč výkonem praktické veterinární činnosti. Ve svém vystoupení Dr. Koutecká, zástupkyně Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, detailně obeznámila účastníky s aktuálními změnami zákona číslo 378/2007 Sb., o léčivech, který nabyl účinnosti od 1. 1. 2008. Ve své prezentaci upozornila na dopady změn tohoto zákona na státní veterinární dozor a soukromé veterinární lékaře. Přínosná pro mě byla upozornění na nedostatky, se kterými se setkávají pracovníci ÚSKVBL při dozorové činnosti v oblasti své působnosti, tj. vykonávání státního veterinárního dozoru nad uváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravků, jakostí, účinností a bezpečností veterinárních přípravků. Tato upozornění naleznou odezvu v mé miniordinaci, neboť budu muset změnit systém vydávání veterinárních receptů pro své klienty a uvést jej do souladu s platnou legislativou.

Epizootologické problematice bylo věnováno vystoupení MVDr. Václava Poláčka – vrchního epizootologa pro Plzeňský kraj, který aktuálně informoval přítomné o stavu katarální horečky ovcí v našem regionu. Ve své fundované přednášce nás seznámil nejen s historií tohoto onemocnění, jejím řešením z pohledu nejnovějších vědeckých poznatků a směrnic Evropské unie, ale obeznámil nás s možnými vyhlídkami při řešení tohoto virového onemocnění přežvýkavců.

O povinnostech při registraci pasů zvířat v zájmovém chovu ve světle registrace petpasů nás seznámil člen představenstva KVL ČR MVDr. Ota Huml. Ve své krátké prezentaci shrnul nejnovější poznatky člena představenstva KVL ČR Petra Matušiny. Po vyslechnutí této přednášky jsem si uvědomil přítomnost Damoklova meče, kývající se nad mojí prořídlou hlavou, neboť mi hrozí odejmutí Schválení a registrace soukromého veterinárního lékaře pro vydávání pasů v případě kontroly dozorujícími orgány. Po krátké firemní prezentaci a občerstvení se auditorium praktických veterinárních lékařů zmenšilo na dva posluchače. Toto auditorium se formou diskuze blíže seznámilo s problematikou Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2008 a osvědčováním nutných porážek mimo jatky.

Z této přednášky jsem odcházel pln hrdosti, neboť naši kolegové v Plzeňském kraji svojí neúčastí prokázali zcela jednoznačně znalost všech legislativních povinností, znalostí a vědomostí, které potřebují nezbytně pro výkon odborné veterinární činnosti nejen v České republice ale i v rámci Evropského společenství. Osobně velice lituji kolegy Poláčka a Humla, kteří ač nemocni zcela zodpovědně předstoupili před početné auditorium praktických veterinárních lékařů. Z pohledu člena KVL ČR si osobně myslím, že příští ročník tohoto setkání privátní a státní sféry se může uskutečnit v zasedací místnosti KVS pro Plzeňský kraj. Nebudeme muset z komorového rozpočtu hradit nájem za reprezentativní prostory. Vhodné by bylo přesunout termíny těchto jednání, neboť státní zakázka byla projednávána v Plzeňském kraji před 14 dny a termín 13 hodin není asi to pravé ořechové. Ale z vlastní zkušenosti vím, že neexistuje pro konání takovýchto akcí optimální termín. Spíše bych byl zastánce tzv. pevných každoročních termínů. Podle regionu si stanovit pevný termín, se kterým by počítaly všechny zúčastněné strany. Např. pro Plzeňský kraj to bude poslední lednová středa každý rok.

Z mého pohledu hybridního veterinárního lékaře byla tato přednáška přínosná, neboť již nebudu muset jako dozorující veterinární lékař složitě vysvětlovat svým kolegům náležitosti související s veterinární legislativou. Do dnešního dne měli pravdu v tom, že neexistuje systém aktuální informovanosti praktických veterinárních lékařů. Ode dneška to již není pravda a pláčou nad špatným hrobečkem.

S pozdravem „hrobeček“
Leoš Grejcar

Komora veterinárních lékařů České republiky