Komora veterinárních lékařů České republiky

Africký mor prasat

  Časopis Zvěrokruh 5/2015
     Pro praxi

Jan Bernardy

Upozornění kolegům s ohledem na možný výskyt v ČR

… Příznaky AMP – cyanotická kůže

 

… Překrvená mízní uzlina

… Krváceniny na povrchu ledvin

 

… Zvětšená slezina

… Krváceniny v ledvinách

 

Africký mor prasat (AMP, anglicky African Swine Fever ASF) je vysoce nakažlivé hemoragické onemocnění prasat. Všechny věkové skupiny jsou stejně citlivé. Díky vysoké virulenci viru (DNA virus z čeledi Asfarviridae) je AMP charakterizován vysokou horečkou, ztrátou apetence, krváceninami do kůže (cyanotické změny) a vnitřních orgánů a smrt nastává v průměru od 2 do 10 dnů. Mortalita je vysoká (až 100%), nicméně se vyskytují kmeny s nižší virulencí; v počátku onemocnění může dojít k záměně s jiným horečnatým onemocněním, např. s klasickým morem nebo i červenkou.

K přenosu nákazy dochází přímým kontaktem nebo infi kovaným krmivem. Jako vektor mohou sloužit klíšťata.

Klinicky se onemocnění projeví v perakutní formě (rychlý úhyn téměř bez příznaků) nebo v akutní formě s vysokou horečkou 40–42 ° C, která přetrvá den či dva a nemusí být zpočátku provázena dalšími známkami onemocnění. Onemocnělá prasata jsou apatická, nepřijímají potravu, choulí se k sobě, s neochotou k pohybu až ataxií. Cyanóza kůže je patrná na uších, distálních částech končetin a na břiše. Zvířata vykazují příznaky bolesti břicha, jako je vyklenutí hřbetu, nebo kopání pod břicho a do boku. Zvracení je běžným průvodním jevem, může se vyvinout buď zácpa s tvrdými malými výkaly pokrytými příměsí krve a hlenu, nebo krvavý průjem, se znečištěním ocasu a hráze.

Pitva s podezřením na AMP ve faremních podmínkách se vzhledem k velké kontagiozitě a odolnosti viru nedoporučuje; pokud je prováděna, mezi typické příznaky patří výrazně překrvená a zvětšená slezina, překrvené a zvětšené mízní uzliny, výrazné krváceniny v dřeni a na povrchu ledvin

Laboratorní potvrzení lze provést ze séra, případně z tonzil, sleziny a gastrohepatálních mízních uzlin. Virus je poměrně odolný, byl izolován ze séra uloženého 18 měsíců při pokojové teplotě, v mraženém mase vydrží měsíce a roky. Nejúčinnějším dezinfekčním prostředkem je 4-fenyfenol.

Africký mor prasat je onemocnění uvedené na seznamu OIE a podléhá povinnosti hlášení, léčba se neprovádí.

Výskyt (i v domácích chovech) v okolních státech byl hlášen z Polska, pobalstských států, Itálie, Ruska; výskyt se předpokládá v Bělorusku. Aktuální informace lze nalézt na stránkách SVS ČR, OIE, ale i Evropské komise. Státní veterinární správa provádí nyní vyšetřování uhynulých divokých prasat, neboť se přepokládá, že by mohla být primárním zdrojem nákazy AMP.

 
Informaci s využitím obrazových podkladů ze SVS a údajů ze zdrojů SVS, OIE, FAO a EFSA sepsal
Jan Bernardy.
Komora veterinárních lékařů České republiky