Komora veterinárních lékařů České republiky

Česko–slovenská družba v předfestivalových Varech

  Časopis Zvěrokruh 7/2018
     Z činnosti komory


Martin Grym

Zástupci české a slovenské KVL na pracovním setkání v Karlových Varech

V předposlední červencový pátek se setkali zástupci veterinárních komor – české a slovenské. Pracovní meeting se tentokrát odehrával v hotelu Dvorana v Karlových Varech. Čtvrteční večer byl věnován velmi skromně zastoupenému jednání karlovarského a plzeňského okresního sdružení a poslechu blues-folkové kapely Hanuše Velebného.

Přítomni byli zástupci nejen obou představenstev, ale i revizních komisí. Slovenský manšaft byl zastoupen prezidentkou KVL ČR Dr. Silvií Štefákovou, kterou doplňoval viceprezident Dr. Ladislav Stodola, Dr. Robert Leinstein, Dr. Lubomír Novotný, Dr. Elemír Žoldoš a Dr. et Dr. Ivan Riečan.

Smyslem těchto tradičních setkání je výměna zajímavých informací z veterinárního dění v obou zemích. Pokud by se tato diskuse pojala jako soutěž o nejbizarnější legislativní počin, byla by slovenská strana obhájkyní titulu, protože v minulých letech vždy smečovala k lajně nějakou obtížně překonatelnou novinkou (kupříkladu řetězovým zákonem, tj. zákonným zákazem držení psů na řetězu). I když měla tentokrát česká strana dobře nabito, z mého pohledu nás Slováci opět tvrdě deklasovali dalšími, velmi neobvyklými legislativními špeky z oblasti slovenských veterinárních služeb, jak se čtenář dozví dále v tomto textu.


pojišťovací makléřka fy ITEAD a. s. – zmínila statisticky vyšší sebevražednost u veterinárních lékařů

Z poměrně dlouhého rokování jsem zaznamenal nejdůležitější body:

1. Česká strana popsala prostřednictvím Dr. Daniela situaci v oblasti lékové politiky, jejíž bruselské ozvěny jsou stále hlasitější. Výsledkem chystaných změn bude bezesporu úbytek nabídky léčiv v portfoliu veterinárního lékaře a pressing na plnění akčních plánů, jejichž realizace je postavena na pravidelném hlášení o použití a spotřebě veterinárních léčiv. Na kom bude reportování těchto informací, ať si laskavý čtenář domyslí sám.

Celá akce v ČR započne u hospodářských zvířat, aby poté volně přešla i na zvířata společenská. Ukazuje se, že by přílišné zpěčování veterinárních lékařů v této věci mohlo být na škodu, protože hrozí realizace pravidlo: „kdo (léčiva) nehlásí, ten ať (léčiva) nepoužívá“.

2. Slovenští legislativci jsou v tomto směru již mnohem dále. Na bedra slovenských veterinárních lékařů byla již od 1. ledna 2018 naložena slušná administrativní zátěž, která spočívá v reportování spotřeby nejen antimikrobiálních látek, ale všech léčiv. Samozřejmě bez poskytnutí soft warového zázemí a fi nanční kompenzace. Evropská komise trvá na tom, aby reportovali veterináři, nikoli distributoři léčiv.

3. Zdeňka Hanelová – pojišťovací makléřka fi rmy ITEAD a. s. - zmínila statisticky vyšší sebevražednost u veterinárních lékařů, za kterou může stát obrovský tlak na veterináře v případě pojistných událostí. Makléř pak musí fungovat nejen jako zprostředkovatel komunikace mezi pojišťovnou a pojištěným, ale i jako psycholog.

4. Zmíněny byly podobné těžkosti obou komor, největších zaměstnavatelů veterinárních lékařů, s terciárním veterinárním školstvím v obou zemích. Dr. Vaňousová podotkla, že VFU začíná zvolna komunikovat a že pokračující jednání tripartity (komory – fakulty – státní správy) které jsou i do budoucna jedinou nadějí na zlepšení stavu.

5. Dr. Rychlík popsal stupňující se regulatorní tendence ze strany státu, která je postavena na diktátu úřadů vyžadujících od soukromých veterinárních lékařů více a více dat a údajů bez náznaku snahy tuto činnost jakkoli fi nančně či jinak kompenzovat.

6. Dr. Šimaliaková zmínila potřebu propojení českého a slovenského registru v případě, že bude v ČR ustanoven jeden národní registr psů. Dr. Novozámská nadnesla, že pokud by došlo ke sdílení dat současných privátních registrů, nebylo by nutné vytvářet národní registr. Dr. Stodola popsal, že platforma PetMaxx dokáže pospojovat více různých registrů, aniž by z nich odsávala data, opakem je pak platforma Europetnet, která data z jednotlivých registrů vyžaduje.

7. Dr. Štefáková zdůraznila, že obě komory mají společná legislativní témata, a ta by měla ruku v ruce prosazovat na úrovni EU. Hlavní nebezpečí spatřuje především v plíživém přebírání jednotlivých kompetencí veterinárních lékařů tzv. odborně způsobilými osobami (OZO). Zmínila především oblast kontroly nezávadnosti potravin, ale také tendence, aby diagnostika zůstala v portfoliu veterinářů, zatímco preskripce i samotná léčba by přešla mezi kompetence OZO.

8. Dr. Grymová z revizní komise popsala protichůdné požadavky GDPR na straně jedné a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím na straně druhé. Disciplinární orgány musí velmi vážit každý údaj, jenž do spisu v rámci disciplinárního řízení uvedou, a následně při zpracování žádosti o podání informace pečlivě hodnotit, která data jsou chráněna a nepodléhají zákonu č. 106/99 Sb. Je nutné počítat s tím, že veškeré informace podané žadateli mohou být následně libovolně šířeny, včetně sociálních sítí. Na Slovensku je v tomto situace jednodušší, neboť zde disciplinární orgány neřeší stížnost podle správního řádu jako u nás, ale podle zákona o stížnostech, který podávání informací ze spisu znemožňuje.

V této souvislosti uvedl Dr. Rejnek, že redakční rada Zvěrokruhu musí nyní složitě žádat každého jubilanta o souhlas s uveřejněním jubilea. Dr. Stodola sdělil, že jejich stavovské periodikum problém vyřešilo prozaičtěji – raději celou rubriku Jubilanti zrušilo.


Dr. Štefáková a Dr. Vaňousová problém veterinárního mládí

9. Dr. Borkovec informoval o přeshraničním výkonu veterinární praxe na pomezí Rakouska a ČR. Ačkoli není nikdo hlášen na rakouské komoře jako hostující lékař (a vice versa), hostování poměrně čile probíhá. Česká a rakouská komora problém intenzivně řeší. Slovensko nemá vzhledem k délce hranice primární problém s Rakouskem, nýbrž s Maďarskem. Navíc se zde projevuje maďarské specifi kum, které spočívá v neuznávání jiného než maďarského potvrzení o očkování proti vzteklině.

Při stížnosti na hostujícího českého veterinárního lékaře v Rakousku a naopak na rakouského v Čechách je žalovaný veterinární lékař podle zákonů obou zemí vždy disciplinárně řešen tam, kde byl prohřešek spáchán. Opačný systém platí pro hostující cizince na Slovensku – to zasílá k disciplinárnímu řízení žalovaného tam, odkud přišel.

10. Dr. Štefáková a Dr. Vaňousová problém veterinárního mládí (t. č. tzv. generace Y), která se k práci i životu staví mírně odlišně, než jejich rodiče (odmítá se mořit službami, trávit v práci více času, než je nutné apod.). Dr. Stodola popsal, že na Slovensku berou do prvního ročníku asi 150 studentů, přičemž jich končí asi 80 (a ti se ihned hlásí do komory).

11. S povinným čipováním psů na Slovensku přišel i velmi nepříjemný legislativní políček – zákonem stanovená maximální cena za čipování, a to pouhých deset eur za psa. Sociálně slabším spoluobčanům musí být navíc provedeno čipování zdarma, přičemž úhradu pak musí uplatňovat na státu veterinární lékař. Dr. Stodola informoval, že na Slovensku se s obnovou povinného čipování psů zavedla i povinná registrace čipovaných zvířat (společně s pet pasy). Veterinární lékař je povinen do registru zapsat údaje o chovateli zvířete, o zvířeti a o místě jeho držení.


12. Dr. Žoldoš tuto pochmurnou seanci uzavřel posteskem, že všechny legislativní „bodyčeky“, které byly veterinárním lékařům doposud na národní či evropské úrovni uštědřeny, mají bohužel své autory u veterinárních lékařů ve službách státních či evropských orgánů. V samotné FVE, která by měla mimo jiné lobbovat za zájmy praktiků v evropských strukturách, už téměř žádní praktiční veterinární lékaři zastoupeni nejsou.

Dovolím si za celé představenstvo KVL ČR poděkovat všem zástupcům slovenského veterinárního stavu, kteří přijali pozvání české komory a přijeli se do předfestivalových Karlových Varů podělit o své zkušenosti s plíživou destrukcí veterinární branže.

 

... Karlovy Vary v roce 1915, na pohlednici od vydava telství Brück & Sohn Kunst verlag


Martin Grym

Komora veterinárních lékařů České republiky