Komora veterinárních lékařů České republiky

Daňové a nedaňové náklady lege artis – pár tipů, nikoliv triků

  Časopis Zvěrokruh 3/2018
     Pro praxi - Daňová poradna


Edita Jelínková Hrdličková

Světový evergreen – Daně a jak na ně Daňové a nedaňové náklady lege artis – pár tipů, nikoliv triků


Dnes vám zde ve zkratce napíši pár příkladů, na co si dát pozor a jak správně rozlišit, co je daňový nákladem a co není. Také se to dá nazvat daňovým optimalizace. Co že to vlastně je?


Termín daňová optimalizace se používá na využití legálních prostředků pro snížení daní. Zahrnuje kroky od využití daňových slev, tvorbu rezerv a opravných položek až po zakládání „off shore“ společností.

Někdy ale může poplatník – v případě, že si nastuduje zákon nebo využije služeb profesionálů – dojít k závěru, že náklady, které nejsou daňovým nákladem, zahrne do výdajů či nákladů, čímž se vystavuje doměření daně za kontrolované období.

Problematika daňových a nedaňových nákladů je každým podnikatelským subjektem pečlivě sledována z důvodu správného stanovení daňového základu a pro správné určení daně. Cílem při uplatňování nákladů v základu daně je postupovat tak, aby z vytvořeného zisku zbylo co nejvíce. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, se problematice daňově relevantních nákladů věnuje zejména v ustanoveních § 24 a § 25, která jsou klíčová pro vyřešení konkrétní nákladové položky. Pro uplatnění majetku v základu daně jsou pak klíčová ustanovení v § 26 až § 33 zákona o daních z příjmu. Pro správné uplatnění nákladů v základu daně jsou zohledněny rovněž důležitá stanoviska daňové správy, která jsou promítnuta v pokynu Generálního fi nančního ředitelství č. D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Vybírám, zde pár příkladů, ve kterých se nejčastěji chybuje v rámci správného stanovení základů daně.

Automobil

Automobil je v řadě oborů běžným pracovním nástrojem. Otázku, jak se náklady s jeho provozem spojené projeví v daních, řeší mnoho podnikatelů. Musí přitom zohlednit řadu skutečností, například způsob využití (využití i pro soukromé účely, právní vztah k automobilu – vlastní nebo pronajatý), způsob účtování (automobil zařazený nebo nezařazený do obchodního majetku) a způsob nabytí automobilu (koupě, pořízení na úvěr nebo leasing, případně dar). Náklady související s provozem automobilu můžeme uplatňovat v prokázané výši, ale v některých případech můžeme nebo dokonce musíme použit náhradní způsob uplatnění nákladů, tj. paušální výdaj na dopravu nebo náhradu výdajů za použití silničního motorového vozidla. Při uplatňování nákladů v prokázané výši se setkáváme nejčastěji s těmito hlavními druhy nákladů:

Odpisy


Spotřeba pohonných hmot, oleje, dalších kapalin Výdaje na opravy a údržbu včetně technických prohlídek a měření emisí, zimních pneumatik atd.

Pojistné, a to jak povinné ručení, tak pojištění havarijní

Dálniční známka, parkovací poplatky apod.

Silniční daň

Spotřeba pohonných hmot, oleje a dalších provozních kapalin u automobilů zahrnutých v obchodním majetku subjektu: jako daňový výdaj je uznávána spotřeba pohonných hmot § 24 odst. 2 písm. k) bod 1. zákona o daních z příjmu, tedy v prokázané výši. Obdobně to platí pro automobil pořizovaný na finanční leasing, v nájmu nebo užívaný na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem a dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k vozidlu. Znamená to, že můžeme uplatnit pouze skutečně nakoupené PHM doložené příslušnými doklady o nákupu. Nejsou tedy rozhodující údaje o skutečné spotřebě uvedené v technickém průkazu.


Skutečnost, že ve smlouvě není IČ, nehraje žádnou roli.

Neznamená to, že fi nanční úřad musí automaticky uznat veškeré nákupy pohonných hmot za daňové výdaje. Pokud bude mít pochybnosti o skutečné výši spotřeby vozidla, vyzve poplatníka k jejímu prokázání. Žádný předpis však výši možné tolerance neuvádí, a proto bude záležet pouze na konkrétním přístupu příslušného správce daně, argumentaci daňového subjektu a předložených důkazních prostředcích. Je vhodné udělat si kvalifi kovaný odhad na spotřebu a vyhodnotit počet ujetých km. Co si budeme povídat, sem tam jezdí i rodina a do nákladů subjekt většinou dává vše.

V případě, že pro automobil použijete paušální výdaj na dopravu, budou veškeré náklady na nákup pohonných hmot pro tento automobil nedaňovým nákladem.

Příklad 1: Pan Modrý je veterinář – živnostník, který si koupil nové auto. V kupní smlouvě je uvedeno pouze jeho rodné číslo, není zde uvedeno IČ. Pan Modrý vede daňovou evidenci, auto zapsal do evidence hmotného majetku s tím, že ho bude odpisovat. Jedná se o automobil zařazený do obchodního majetku. Skutečnost, že ve smlouvě není IČ, nehraje žádnou roli.

I automobil nezařazený do obchodního majetku lze použít při podnikání. Podnikatel u takového automobilu nemůže jako daňový náklad uplatňovat odpisy, výdaje na opravy ani jiné náklady, místo toho si uplatní náhradu výdajů za použití silničního vozidla. Tato náhrada se skládá ze dvou složek, a to ze základní náhrady, a z náhrady výdajů spotřebované pohonné hmoty.

Základní náhradu nelze použít u automobilu, který sice není v obchodním majetku, ale v obchodním majetku podnikatele byl nebo byl pořízen formou fi nančního leasingu, u kterého bylo podnikatelem nájemné (nebo jeho část) uplatněno jako daňový náklad. Pro stanovení základní náhrady se i pro podnikatele použije sazba, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou pro účely pracovních cest zaměstnanců. Průměrnou spotřebu určíme podle pokynu GFŘ č. D-22. Pokud tento údaj v technickém průkazu není, použije se aritmetický průměr všech výdajů.

Příklad 2: Pan Modrý je nejen veterinář, ale také obchodník s léky. Své vlastní auto má v opravě, proto pro své podnikání používá soukromé vozidlo svého bratra. Pan Modrý nemůže uplatnit náhradu podle předchozího textu, protože nejde o jeho auto. Může si ale automobil od bratra pronajmout a jako daňový náklad použít nájemné, které by ovšem mělo být v obvyklé výši. Mohl by si od bratra rovněž vypůjčit bezplatně. Pak nemůže uplatnit základní náhradu, ale pouze náhradu výdajů za spotřebované PHM.

Příklad 3: Pan Modrý pro své podnikání občas používá auto na naft u, které vlastní spolu s manželkou a které nikdy nebylo zahrnuto v obchodním majetku. V roce 2017 s tímto autem ujel 600 km. V technickém průkazu je napsáno: spotřeba paliva podle metodiky ES 2004/3 (100 km): 5,6/3,9/4,5. Při výpočtu náhrady bude pan Modrý počítat s průměrnou spotřebou 4,67 Kč litru na 100 km (aritmetický průměr z cen uvedených v TP), a protože si neschovával stvrzenky o nákupu naft y, bude pro rok 2017 počítat s cenou 28,60 Kč za litr (podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí). Může v daňových nákladech uplatnit základní náhradu ve výši 2340 Kč (=600 km x 3,90 Kč) a náhradu za spotřebované pohonné hmoty ve výši 801,37 Kč (= 6 x 4, 67 x 28,60 Kč).

Členské příspěvky

Podnikatelské subjekty bývají členy nejrůznějších spolků, svazů, asociací a komor. Členství v těchto institucích může být pro některé profese, jako je veterinární činnost, povinné nebo s podmínkou provozování příslušné podnikatelské činnosti. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2. písm. d zákona o daních z příjmu uvádí jako náklad: příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu. Členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti, jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele, a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů, Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

Daňově neuznatelné jsou zejména členské příspěvky hrazené spolkům, příp. občanským sdružením (s výjimkou organizací zaměstnavatelů), dále členské příspěvky politickým stranám a odborovým organizacím.

Daně jako daňový náklad

Obecně lze konstatovat, že daňově účinné jsou daně z majetku. Zákon o dapoplatníkům ních z příjmu vymezuje v § 24 i další daně, které lze uznat v daňových nákladech. Ustanovení § 25 zákona o daních z příjmu vymezuje daně, které uznat nelze.

Daňová účinnost jednotlivých daní je v ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmu, kde je uvedeno, že jako daňový náklad se uznají:

Zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, pokud není součástí ocenění majetku, daň z nemovitých věcí, pokud byla zaplacena. Ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Z ostatních daní se jedná zejména o daň silniční, kterou je povinen hradit provozovatel vozidla nebo zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití soukromého vozidla.


Dokumentace k likvidaci zásob musí zaručovat objektivnost

Doměřená daň

Daňovým výdajem je také doměřená daň. Daň silniční, daň z přidané hodnoty a spotřební daň, pokud souvisejí s daňovými výdaji, včetně daně z přidané hodnoty z titulu nesprávně odvedené daně na výstupu. Dále pak daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí, jestliže byly uhrazeny. Dodatečně doměřené daně jsou daňovým nákladem ve zdaňovacím období nabytí právní moci platebního výměru na předmětnou daň, doměřené daně, jejichž daňová účinnost je vázána na zaplacení, jsou daňovým nákladem v roce jejich zaplacení.

Zvýšení odpisů v prvním roce

Daňový subjekt má možnost při výpočtu odpisů zvýšit odpis v prvním roce na úkor odpisů let následujících. V prvním roce může zvýšit odpis o 10 %. Tuto procentuální sazbu z vstupní ceny hmotného majetku lze použít u majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 s určitými výjimkami, a ty jsou automobil v majetku podnikání bez koncesované živnosti. Dále pak majetek označený klasifi kací produkce CZ-CPA kódem 27.5 (spotřebiče, převážně pro domácnost) a 30.12 (rekreační a sportovní čluny).

Likvidace nepoužitých zásob

Zákon o daních z příjmu umožňuje dapoplatníkům uplatnit hodnotu likvidovaných zásob v daňově účinných nákladech. Prokazatelná likvidace zásob tak není z hlediska zákona považována za škodu. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. g jsou daňově účinné náklady vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob jako například materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze pokud je nelze podle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu (exspirace, poškození, deformace, znečištění, kontaminace). Ale pozor: k prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, ve kterém bude uvedeno: důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifi kaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty. Dále pak uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. Dokumentace k likvidaci zásob musí zaručovat objektivnost. Tady bych zmínila i fúze OSVČ na právnický subjekt a přeprodeje stavu zásob. Prodej zásob pod jejich pořizovací cenu není považována za škodu. Ztráta z prodeje zásob je daňově účinná. Je i bez negativních dopadů do daně z přidané hodnoty.

Závěrem chci jenom říci: buďte velmi obezřetní, k datu 3. 4. 2018 je povinnost podat daňové přiznání za rok 2017. A než uzavřete účetnictví roku 2017, je třeba se věnovat daňovým a nedaňovým nákladům, ale i aktivům a pasivům, které by měly vypovídat o obrazu vaší organizace. Doporučuji věnovat velkou pečlivost majetku, majetkovým kartám v návaznosti na již realizované nebo budoucí odpisy i zásobám a jejich fyzické inventuře k datu 31. 12. 2017, oprávkám k pohledávkám a aspektům k nezaplaceným závazkům. Vím, je toho hodně, ale nepodceňujte to. Sankce a doměrky v případě kontroly jsou velmi tvrdé a vždy je vše na hřišti poplatníka, aby prokázal, že nepochybil.

Pěkné první jarní dny vám přeje

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a. s.

Komora veterinárních lékařů České republiky