Komora veterinárních lékařů České republiky

Jednání V4Plus v makedonském Ohridu

  Časopis Zvěrokruh 6/2018
     Z činnosti komory


Karel Daniel

Setkání zástupců V4 a veterinárních kolegů z Bulharska, Srbska, Makedonie a Albánie

... reprezentanti veterinárního stavu jednotlivých států, dole: Ohridské jezero, turistický ráj


Změňme hranice na mosty. Tak se jmenovala mezinárodní „konference“ zástupců z Bulharska, Srbska, Makedonie a Albánie, která v makedonském Ohridu předcházela jednání Visegrádské skupiny V4Plus se zástupci kolegů z balkánských zemí. Množství černých opancéřovaných Touaregů, které s příjezdem veterinářů opouštělo komplex Ineks Gorica u Ohridského jezera, kladlo spíš otázku, co se bude přes „mosty“ tím nebo opačným směrem pohybovat.

Jednání skupiny V4Plus se konalo ve dnech 11. a 12. května za účasti zástupců veterinární profese z 11 balkánských a visegrádských zemí, s hosty z bavorské Zemské veterinární komory a organizace Dogs Trust Foundation ze Sarajeva, která se snaží řešit otázku množství toulavých zvířat na území Bosny. Tento problém – stejně jako v jiných oblastech bývalé Jugoslávie – pochází do značné míry ještě z nedávného násilného konfliktu na těchto územích.


 

Zástupci veterinárních lékařů srbské komunity na území Bosny se mezi jiným rovněž chopili iniciativy shromažďování údajů o paralelním násilí na lidech a zvířatech, mají nyní v plánu požádat na tento projekt o EU grant. Jsou v tomto smyslu ochotni sdílet výsledky svého screeningu s ostatními veterinárními organizacemi zemí V4Plus.


Zástupci účastnických zemí v diskusi shrnuli hlavní problémy a témata týkající se veterinární profese v jednotlivých zemích a zmínili vývoj z hlediska šíření afrického moru prasat a nodulární dermatitidy na území V4Plus a Balkánu.

Zástupce bavorské Komory Siegfried Moder uvedl, že od března tohoto roku může být v Bavorsku veterinární lékař stíhán a uvězněn až na 5 let, pokud předepíše nebo vydá antibiotika bez předchozího klinického vyšetření zvířete.

Polští kolegové iniciativně otevřeli otázku připravovaného evropského nařízení Veterinary Medicines Act s vyjádřením, že podle jejich názoru liberalizace používání veterinárních léčiv pro okrajové indikace a minoritní druhy zvířat povede k ohrožení bezpečnosti humánní populace. Slovenští kolegové uvedli zase problémy spojené s omezením možnosti používání humánních léčiv pro veterinární účely.


Prezident FVE Rafael Laguens informoval účastníky o výstupech iniciativy VetFutures, s tím, že veterinární profese se chtě-nechtě bude muset přizpůsobit probíhajícím společenským a technologickým změnám. Z nichž k nejvýznamnějším patří korporativizace poskytování veterinárních služeb a telemedicína.

Nejspíš nejucelenější materiál lze tématu telemedicíny podle Dr. Laguense nalézt na webové stránce britské Komory:

https://www.rcvs.org.uk/newsand-views/news/college-publishestelemedicine-consultation-summary/

 

...patrony Ohridu jsou svatý Cyril a Metoděj


Z hlediska legislativního vymezení fenoménu veterinární telemedicíny se zase zdá být nejdále Kanada:

CVMA (kanadská Komora) trvá na principech:

• Akt „telemedicínské konzultace“ má obvykle být iniciován „ošetřujícím veterinárním lékařem“, který je ve fyzickém kontaktu se zvířetem a jeho majitelem.

• Telemedicína je defi nována jako použití IT technologií v situacích, kdy „ošetřující veterinární lékař“ žádá konzultaci po „referenčním veterinárním lékaři“, avšak zůstává sám plně odpovědný za to, jak je tato konzultace či rada u konkrétního případu interpretována či použita.

• Pokud referenční veterinární lékař poskytuje odborné doporučení nebo předepisuje léčiva přímo majiteli nebo držiteli zvířete, referenční veterinární lékař se tímto stává ošetřujícím veterinárním lékařem a 1) musí být licentován podle jurisdikce v oblasti (zemi), v níž se dotyčné zvíře nachází a 2) musí svoje služby poskytovat v rámci platného dodavatelskoodběratelského vztahu.

• Bez ohledu na to, odkud dodavatel telemedicínské služby pochází, „výkon veterinární činnosti“ se řídí požadavky země, kde se nachází pacient-zvíře.

• Telemedicína může zahrnovat: 1) „distanční diagnózu“ s nebo bez následného doporučení léčby nebo chirurgického zákroku, 2) poskytnutí informací, které jsou z povahy věci výkonem veterinární činnosti, podle jurisdikce místa lokalizace zvířete.

• Ošetřující i referenční veterinární lékaři musí zajistit, že výkon telemedicíny odpovídá legislativním požadavkům území či země, kde se pacient-zvíře nachází a integritu i důvěryhodnost dodavatelsko- -odběratelského vztahu při poskytování veterinární služby.

• V případě, že je telemedicína jako služba poskytována přímo majiteli či držiteli zvířete, musí být tento upozorněn, že veterinární lékař poskytující telemedicínské služby se tímto stává „ošetřujícím veterinárním lékařem“ ve smyslu jurisdikce země či území, kde se pacient-zvíře aktuálně nachází.

Makedonským kolegům je nutné poděkovat za obrovskou pohostinnost při organizaci tohoto setkání. Bezesporu přispělo i k „hojení jizev“ mezi zástupci veterinární profese z jednotlivých územních celků bývalé Jugoslávie.

Karel Daniel

Komora veterinárních lékařů České republiky