Komora veterinárních lékařů České republiky

Jen bolest zad

  Časopis Zvěrokruh 6/2015
     Soudnička

Martina Halbichová – Vítová

Soudničky popisují skutečné případy z činnosti revizní komise

Revizní komise obdržela stížnost na postup dvou veterinárních pracovišť při řešení parézy jezevčíka, která skončila eutanazií provedenou se souhlasem, podepsaným majitelkou. Ta se následně rozmyslela a usoudila, že se do tak krajního řešení nechala od veterinární lékařky „dotlačit“, a společně s manželem podali stížnost. Stížnost byla psaná velmi emotivně. Bylo zjevné, že majitelé jsou vysokého věku a ke zvířeti měli velmi silný citový vztah.

 

Majitelé uvádějí, že již na prvním pracovišti, kam se psem chodili, byl postup paní doktorky špatný. Zhruba 1,5 měsíce před zhoršením stavu a provedenou eutanazií byli na běžném očkování, kde se zmínili, že pejsek hůř vyskakuje na gauč a občas se mu motají nožičky. Paní doktorka vyšetřením nic nezjistila a psa naočkovala. Stav se po několika týdnech zhoršil, a tak manželé navštívili kliniku znovu. Lékařka prý říkala, že to bude problém se zády, že na to jezevčík jako plemeno častěji trpí. To majitel zpochybňoval tím, že před tímto psem měli také jezevčíka.

Ten nikdy problémy s bolestmi zad neměl a dožil se více než 14 let. Lékařka doporučila vyšetření a případný zákrok na specializovaném pracovišti. Pro úlevu od bolesti aplikovala analgetika a vyslovila nutnost klidového režimu. Podle majitelů se po injekci psovi udělalo lépe.

Majitelka se synem se rozhodli navštívit jiné pracoviště

Eutanazie jako cesta k výdělku

Stav se ovšem za dva dny opět zhoršil, a tak znovu navštívili ordinaci. Chtěli znovu „tu injekci, která pejskovi předtím pomohla“, a taky žádali rentgenologické vyšetření. Paní doktorka prý rentgen odmítla a trvala na tom, že pes potřebuje „to drahé vyšetření“. Na žádost majitelů nakonec opakovala injekci analgetik a psa od tohoto okamžiku již neviděla. Za další dva dny se u psa již projevila paréza, neschopnost se bez pomoci vymočit, naříkal bolestí. Majitelka se synem se rozhodli navštívit jiné pracoviště, v místě synova bydliště. „Tam paní doktorka otevřela několik knih o páteři jezevčíků, ani ho neprohlédla. K tomu vykládala, že operace stojí 15– 25–35–45 tisíc korun. Manželka řekla, že jako důchodci nejsme schopni takovou částku zaplatit. Ale pomocnou injekci nebo prášky proti bolesti nám dát nechtěla!“

Ve stížnosti se dále popisuje, jak lékařka stále jen mluvila o utrpení psa, zchromnutí močového měchýře a nutnosti operovat. Pokud to nejsou majitelé schopni zajistit, zbývá jen eutanazie. Podle názoru stěžovatelů zneužila šoku majitelky i syna a psa utratila. Majitelé dále uvádějí, že po tomto zážitku na internetu zjistili, že paní doktorka je v praxi teprve sedm let, je to tedy vlastně začátečnice, a určitě tomu problému nerozuměla, a proto psa raději utratila, aby nepřišla o výdělek.

Celou stížnost prokládaly vzpomínky na milované zvíře („náš zlatý chlapeček“), šok z jeho ztráty a obviňování obou lékařek, že nezajistily rentgenologické vyšetření, neposkytly na žádost majitelů léky domů („stačily by injekce Voltagenu a půl Paralenu“), stále jen trvaly na drahé operaci, a tím jejich psíkovi, který jim dle vlastních slov nahrazoval vnoučata, zbytečně předčasně ukončily život.

Veterinární lékařky vidí situaci jinak

Revizní komise si vyžádala veškerou dokumentaci a vysvětlení k případu od obou veterinárních klinik.

Lékařka z prvního pracoviště ve svém komentáři k zaslané dokumentaci uvedla, že u psa byl problém bolestivosti v oblasti zad, horší pohyb apod. řešen již zhruba před deseti měsíci. Při té příležitosti bylo provedeno sonografické vyšetření břišní dutiny a rozbor krve. Vše bez patologických nálezů. Pes byl medikován nesteroidy, na kontrolu majitelé nepřišli. Při návštěvě v termínu vakcinace je v denním záznamu uvedeno, že majitelé uvádí občasnou neochotu k pohybu, horší výskoky na gauč nebo do auta. Toho dne ale při klinickém vyšetření nebyly zjištěny žádné odchylky a pes byl vakcinován. Záznam dále uvádí, že majitelé byli poučeni ohledně sledování pohybových potíží a zamezení skákání. Znovu byl pes přiveden zhruba za šest týdnů s dva týdny trvající bolestivostí zad, která se za poslední dva dny zhoršila, a pes kňučel bolestí. Bylo provedeno základní klinické a neurologické vyšetření. Zjištěna horší propriorecepce, vymizelé některé reflexy pánevních končetin.

 

Bylo doporučeno okamžité vyšetření a případná operace na specializovaném pracovišti. Při informování ohledně finanční náročnosti reagovali majitelé negativně a dožadovali se léků na bolest. Prý zkusí nějak zajistit peníze. Lékařka proto aplikovala analgetika, zdůraznila nutnost absolutního klidu a v co nejkratším termínu další vyšetření. Majitelům vystavila zdravotní zprávu a napsala jim adresu i telefonické spojení na specializovanou kliniku. Situace se v podstatě opakovala za dva dny, kdy majitelé opět přišli, že chtějí pro pejska injekci, protože mu posledně zabrala a byl veselejší. Peníze zatím nesehnali, navíc malují byt, syn odjel, a nemají proto čas stav psa akutně řešit. I když lékařka znovu upozornila na to, že medikamentózní léčba není v tomto případě dostačující, dožadoval se majitel opakování injekce a také rentgenologického vyšetření. Injekci lékařka aplikovala a ohledně vyšetření majitele informovala o tom, že při současném stavu psa by taková manipulace mohla způsobit prudké zhoršení chorobného procesu. Proto bude lepší udělat rentgenologické vyšetření s kontrastní látkou na specializovaném pracovišti, na které majitele odkazovala již dříve. Od této návštěvy již majitele ani pacienta neviděla.

komise k závěru, že na prvním pracovišti k vážnému odbornému pochybení nedošlo

Zpráva od lékařky z druhého pracoviště měla velmi podobné rysy. Se psem se do ordinace dostavila manželka majitele se synem. Stav psa se zhoršil, dnes přestal močit. Rozvinula se plná paréza pánevních končetin. V denním záznamu je popsáno základní klinické vyšetření a neurologický nález. Pro- priorecepce již vymizelá, stejně jako některé refl exy. Byla stanovena diagnóza – akutní výhřez meziobratlové ploténky s nutností okamžité diagnostiky, lokalizace léze a následné operace. Dále bylo v denním záznamu uvedeno: „majitelka bohužel nedisponuje dostatkem fi nancí, dohoda na eutanazii“. V dokumentaci byl přiložen i souhlas s eutanazií, vlastnoručně podepsaný majitelkou. V osobním vysvětlení se paní doktorka zamýšlela nad tím, že její postup, chování apod. ve stížnosti popisoval manžel, který u celé situace vůbec nebyl přítomen. Ona sama přiznala, že paní majitelka byla hodně celou situací rozrušená, nesouhlasila však zásadně s tím, že by paní do něčeho nutila a činila na ni nátlak. Vyjádřila lítost nad tím, jak celá situace dopadla, a konstatovala, že neměla jinou možnost, jak psovi ulevit od bolesti a trápení, když se majitelka vyjádřila, že tolik peněz rozhodně neseženou, aby operaci psovi zajistili.

Verdikt revizní komise

Po důkladném prostudování veškeré dokumentace dospěla revizní komise k závěru, že na prvním pracovišti k vážnému odbornému pochybení nedošlo. Na druhé klinice byla situace řešena lege artis vzhledem k okolnostem, které případ provázely. Paní doktorce byl doporučen více empatický přístup, zejména k majitelům v tak vysokém věku.

Členové revizní komise si byli vědomi silné citové vazby majitelů na jejich psa i jejich vysokého věku. Majitelům byl proto odeslán velmi citlivě formulovaný dopis, ve kterém se revizní komise snažila stěžovatelům situaci vysvětlit a vyjádřit lítost nad tím, že moderní veterinární medicína je sice schopna zabezpečit pro nemocná zvířata léčebnou péči, která by ještě před několika lety byla nemyslitelná, ale bohužel vzhledem k absenci veřejného zdravotního pojištění pro zvířata se může stát taková péče z finančních důvodů pro majitele nedostupnou. V takových situacích je pak eutanazie jedním z možných řešení jinak bezvýchodného stavu, jinak by pacient byl nucen nadále trpět bolestmi a strádáním.

Ani toto vysvětlení však majitelé nepřijali a ve své odpovědi velmi emotivně vyjádřili rozhořčení nad tím, že revizní komise popírá „nový zákon o zvířátkách, kde se říká, že mladí se neusmrcují“, a opět zalitovali, že z ordinace lékařky neutekli za „jinými, lepšími lékaři, kteří nedočkavě nehledí jen na zisk.“

Martina Halbichová -Vítová
Komora veterinárních lékařů České republiky