Komora veterinárních lékařů České republiky

Když kočce nechutná

  Časopis Zvěrokruh 9/2018
     Pro praxi - Z MOJÍ PRAXE


Kateřina Horáčková

Jak najít a řešit příčinu sníženého příjmu potravy

Každý z nás, kdo v ordinaci ošetřuje i kočky, potkává v různé míře pacienty se sníženým příjmem krmiva nebo odmítající krmivo úplně. S ohledem na metabolismus kočky je zapotřebí řešit inapetenci okamžitě a nečekat, stejně tak je nutné se na tento problém připravit v případě léčby, která může inapetenci vyvolat (například chemoterapie).

Kočka, která nežere, musí být především důkladně vyšetřena a musí být léčena primární příčina. Protože ale často trvá několik dní nebo dokonce týdnů, než kočka začne sama dobrovolně přijímat dostatečné množství krmiva, které pokryje její kalorickou potřebu, je nutné vyřešit i dostatečný příjem krmiva. To lze provést jednak pomocí asistovaného krmení, jednak medikamentózně.


 

Asistované krmení se dříve provádělo nejčastěji stříkačkou přímo do tlamky několikrát denně. Tato metoda ale u koček vhodná není, protože takto podávané množství krmiva nestačí k pokrytí denní kalorické potřeby, a navíc může u kočky vyvolat averzi vůči krmivu. Nejjednodušší metodou asistovaného krmení je použití nasogastrické (NG) sondy. Sondu lze zavést bez nutnosti sedace kočky, což je výhodou zejména u koček, u kterých by celková anestezie vyžadující zavedení esofagostomické (E) nebo perkutánní endoskopicky zavedené gastrické (PEG) sondy byla příliš riskantní.


NG sonda může být zavedena až pět dnů, výhodou je, že kočku neomezuje v samostatném příjmu krmiva, nevýhodou je její tloušťka – je hodně tenká, takže přes tento typ sondy lze podávat pouze tekutá krmiva a sondu je nutné pravidelně proplachovat, jinak hrozí její ucpání.


E sondy používáme nejčastěji v těch případech, kdy je potřeba dlouhodobější asistované krmení

E sondy používáme nejčastěji v těch případech, kdy je potřeba dlouhodobější asistované krmení. Zavedení je rychlé, takže i celková anestezie je poměrně krátká. Sondu nelze použít v případech onemocnění jícnu. Může být zavedená i dlouhodobě (řádově měsíce) a kočku neomezuje v samostatném příjmu krmiva. Oproti NG sondě má větší průměr, takže lze kromě tekutého krmiva použít i krmivo z konzerv či kapsiček, pokud je najemno namleté a smísené s vodou tak, aby šlo aplikovat stříkačkou do sondy. E sondou lze bez problémů aplikovat i léčiva, pokud jsou v tekuté formě, nebo je lze nadrtit (zde pozor, tablety s enterosolventním potahem, které obsahují léčiva rychle se rozkládající v žaludku, takto aplikovat nelze).


PEG sonda se zavádí endoskopicky, její nevýhodou je tak nutnost potřebného vybavení a délka anestezie. Výhodou je možnost dlouhodobého zavedení (řádově až roky) a využití i v případech onemocnění jícnu.

Zavedení sondy je první volbou v případě, že kočka nežere vůbec, nebo lze očekávat nástup inapetence např. po chirurgickém zákroku, zahájení chemoterapie nebo nutnosti dlouhodobé perorální medikace (řádově v měsících). Pokud kočka sama žere, ale kalorický příjem je nedostatečný, lze zvážit možnost farmakoterapie.

Mirtazapin a cyproheptadin jsou léčiva používaná v těchto případech. Dříve používaný diazepam vhodný není, u koček hrozí při jeho použití riziko akutního selhání jater v důsledku hepatální nekrózy, a protože se jedná o tzv. idiosynkratickou reakci, nelze předem odhadnout, jak bude kočka na podání diazepamu per os reagovat.

 


Mirtazapin se aplikuje v dávce 1,88 mg na kočku 1x denně. U koček s chronickým onemocněním ledvin nebo medikovaných léky zvyšujícími uvolňování serotoninu (např. tramadol) je zapotřebí dávkovat 1x za tři dny, v opačném případě hrozí rozvoj serotoninového syndromu. Vzhledem k tomu, že majitel tabletu doma přesně nenadávkuje, je zapotřebí nechat tablety rozdělit v lékárně do kapslí. Při dodržení dávkování se nežádoucí účinky vyskytují vzácně, při předávkování se objevuje vokalizace, agitace, zvracení, tachykardie, ataxie, tremor a někdy i letargie.

Cyproheptadin se aplikuje v dávce 1–2 mg na kočku 1x až 2x denně. Neúčinkuje v případě lipidózy jater. Účinkuje současně jako antihistaminikum, snižuje uvolňování serotoninu. U pacientů s obstrukcí uretry a kongestivním srdečním selháním není jeho použití vhodné. Nežádoucí účinky nebývají časté, vzácně se může objevit hemolytická anémie, častěji paradoxní reakce projevující se jako agitace, v těchto případech je nutné podávání cyproheptadinu přerušit. Samozřejmostí je v případě anorexie/inapetence u koček zhodnotit i to, zda má kočka bolesti a zda nemá nauzeu. I když přímo nezvrací, nauzea samotná dokáže příjem krmiva výrazně ovlivnit. Antiemetika a vhodný stupeň analgezie jsou v těchto případech nutností.

Inapetence dokáže stav kočky velmi výrazně zkomplikovat, proto by hodnocení příjmu krmiva mělo být vždy součástí péče o pacienta a v případě snížení jeho příjmu je nezbytné okamžitě reagovat. I zavedení obyčejné nasogastrické sondy na pár dní může v řadě případů kočce dokonce zachránit život.

Kateřina Horáčková,
MANZCVS (Feline Medicine)

Komora veterinárních lékařů České republiky