Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Komora veterinárních lékařů České republiky má stále co říct

  Z činnosti komory

EURO PR

Lednová tisková konference

 

Aktuální témata, která hýbou veterinárním světem, diskutovalo vedení Komory ve terinárních lékařů ČR (KVL) s novináři. Sešli se na začátku ledna v Brně na první tiskové konferenci letošního roku a hned probrali pět témat. Prezentovali je prezident KVL Jan Bernardy a jeho kolegové z představenstva Komory. Byly tu dámy, MVDr. Renáta Hlavová a MVDr. Radka Vaňousová, diskutovat přišli také MVDr. Martin Grym, MVDr. Leoš Železný a MVDr. Jan Nytra, který tu zároveň zastupoval také Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat.

Pozvání přijal také MVDr. Tomáš Vašíček z Asociace veterinárních lékařů.

Hrozí rezistence vůči antibiotikům?

První z témat tiskové konference mělo vazbu na evropskou politiku. Problematiku nového memoranda Evropského parlamentu o rostoucí antibiotické rezistenci médiím prezentoval prezident komory Jan Bernardy. Evropský parlament totiž přijal potřebné a v zásadě správné usnesení o zamezení nárůstu bakterií, rezistentních k antibiotikům. Do usnesení se však na poslední chvíli dostal i bod číslo 16, který by v budoucnu mohl v krajním případě ohrozit zdraví zvířat. Dvě poslankyně totiž předložily pozměňovací návrh, podle kterého by veterinář směl antibiotika pouze předepisovat, ale nikoli ihned aplikovat. „V praxi by to znamenalo, že veterinář předepíše antibiotika a chovatel si je pojede koupit do lékárny. Často je tam dostane ve zbytečně velkém množství a zbytek balení pak méně zodpovědný chovatel může bez doporučení veterinárního lékaře aplikovat sám, třeba v mylné představě, že jde o prevenci. A právě tato praxe nejvíce přispívá k vytváření rezistentních bakterií,“ vysvětlil situaci prezident KVL Jan Bernardy.

Česká televize pozvala k debatě do studia prezidenta Bernardyho a MVDr. Milana Snášila

Živé dárky

Ve společnosti se každoročně kolem vánočních svátků diskutuje o tom, zda dětem pořizovat pod stromeček živé dárky. Psi, kočky, morčata a další drobné zvířectvo se v budoucnu může stát velkým problémem. „Může se stát, že majitelé zjistí, že jsou alergičtí nebo že nejsou schopni zvířeti zajistit potřebnou péči. Poté živé dárky v lepším případě končí v útulcích, v horším někde uvázaní u plotu. Ze své praxe však mohu říci, že situace se rok od roku lepší, i když problém zcela nevymizel,“ řekla Radka Vaňousová, která toto téma prezentovala.

Blízké téma, tentokrát o rizicích poranění člověka psem, referoval Jan Nytra. V poslední době se totiž i média zabývala případy, kdy pes poranil, nebo dokonce usmrtil malé dítě. Po takovém případu vždy přichází diskuse, zda nezakázat chov některých plemen. To ale veterináři odmítají, protože jednoznačně defi novat „zlé“ plemeno nelze. „Pokud jde o vážné pokousání, jedná se téměř zpravidla o majitele psa. Bývá to tím, že majitelé si pořizují plemeno, o jehož chovu a výchově nemají správné informace a často pak psa špatně zvládají nebo se ho dokonce bojí,“ uvedl Jan Nytra. Podle jeho zkušeností z vlastní praxe ale naštěstí počty případů poranění psem klesají.

 

… diskutovaná témata se setkala se značným zájmem zástupců zúčastněných médií

„Je to způsobené i tím, že móda pořizování velkých plemen, končí a lidé si pořizují malé psy. Nejčastěji je to yorkšírský teriér. Ve statistikách po kousání člověka psem ale vedou zlatí kokršpanělé a jezevčíci,“ upozornil Nytra. Zároveň varoval především mladé rodiče, aby nikdy nenechávali své děti o samotě s psem, zvláště přišel-li pes do rodiny dříve než dítě.

o rizicích poranění člověka psem, referoval Jan Nytra

Mexická chřipka a pseudomor drůbeže

Na tiskové konferenci byla řešena také problematika onemocnění prasečí (mexickou) chřipkou. Prasečí chřipka je ve skutečnosti respirační onemocnění zaviněné podkmenem H1N1 chřipky typu A. Tento typ chřipky se vyskytuje jak u lidí, tak u zvířat. Tyto skupiny se mohou vzájemně infi kovat, proto jsou názvy jako prasečí, ptačí či mexická chřipka hrubým mediálním zjednodušením, protože řeší pouze prvotního nositele nákazy. „Současná vlna onemocnění prasečí chřipkou poškozuje chovatele prasat a prodejce vepřového masa.

 

Onemocnění nemá u nás, ale ani v Polsku s prasaty, a tím méně s vepřovým masem nic společného. Virus nebyl doposud v živých prasatech izolován, což potvrzuje i Český svaz zpracovatelů masa,“ upozornil prezident Bernardy. Veterináři, ústy MVDr. Renáty Hlavové, také upozornili na nutnost povinného očkování proti pseudomoru drůbeže, který se nedávno v České republice objevil. Toto onemocnění, někdy nazývané jako Newcastleská choroba, postihuje domestikovanou drůbež, slepice, krůty, bažanty, holuby nebo křepelky.

Vnímavé jsou i kachny a husy, i když jen výjimečně, a dokonce také pštrosi a mnoho volně žijících ptáků. Povinnost očkovat proti tomuto onemocnění prozatím mají v České republice všechny reprodukční chovy kura domácího a všechny chovy nosnic pro produkci konzumních vajec nad 500 kusů ptáků. V ostatních chovech je provedení vakcinace pouze doporučována. S ohledem na závažnost nákazy však veterinární komora doporučuje i drobným chovatelům vakcinaci neopomíjet.

Výstupy z tiskové konference

Většina médií tištěných i elektronických se spokojila převzetím informace redaktorky ČTK, která se tiskovky zúčastnila. Přítomná Česká televize pozvala k debatě do studia prezidenta Bernardyho a MVDr. Milana Snášila. Český rozhlas měl přímý vstup přímo z tiskové konference. Rádia nabrala i rozhovory s MVDr. Nytrou a MVDr. Vaňousovou. Tiskovou zprávu z konference obdržela všechna média.

 
Euro PR
Komora veterinárních lékařů České republiky