Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Koncentrované dobro

  Časopis Zvěrokruh 5/2019
     Z činnosti komory


Jan Bernardy

Právo týrat verzus koncentrované dobro

Ve dnech 7.–8. března se konala konference „Právo týrat?“ v pražském coworkingovém centru ve Sněmovní ulici. Předmětem byla teorie a praxe legislativy v ochraně zvířat v ČR, akce se konala pod záštitou europoslance Jiřího Pospíšila. Konference se zúčastnily neziskové organizace, zástupce Státní veterinární správy P. Šatrán, prezidentka KVL R. Vaňousová, advokát R. Plicka a V. Němeček, příslušník městské policie v Děčíně, který zachránil psa před utýráním. Vlastní tematika se první den točila kolem zájmových zvířat – regulace podmínek chovu, potírání množírem a nelegálního obchodu a druhý den byl věnován chovu ohrožených volně žijících zvířat a obchodu s nimi a dále zlepšení podmínek života hospodářských zvířat v průmyslových chovech (Konec doby klecové – Compassion in World Farming).

Konferenci zahájila Georgia Diamantopoulou z mezinárodní organizace 4 tlapky mylně překládané jako čtyři šlapky) s referátem o problematice množíren psů na území EU. Obchodníci se štěňaty získávají ročně 1 mld. eur, což motivuje i k „industriální“ produkci štěňat, pro kterou nejsou dostatečně definované podmínky. Chystaný unijní Animal Health Law by měl nastavit přísnější pravidla, registraci jak chovatelů, tak prodejců a jejich kontrolu a evidenci v otevřené databázi. V současnosti takovou databázi vede 7–8 zemí, uvádí Georgia. Doplňuji, že bez povinně vedené a kontrolovatelné celounijní evidence je takový krok pouze dílčím ztížením, ale nikoli zamezením činnosti šmejdů v obchodu se štěňaty. V ČR se po roce 2020 zavádí povinné označení zvířat (čipem), nicméně elektronická centrální evidence je nejistá. Po novelizaci zákona a zpřísnění trestů za týrání volá i Home 4 Pets z. s.


DŮVODY, PROČ SE OBCE NEZABÝVAJÍ KOČKAMI, JSOU NEJČASTĚJI PROTO ŽE TENTO PROBLÉM NEVNÍMAJÍ JAKO DŮLEŽITÝ

O praktických zkušenostech obšírně hovořila MVDr. Jiřina Sedláková, inspektorka pro welfare KVS. Komentovala zasvěceně postupy práce inspektorů v terénu a popsala příčiny ne-řešení případů tzv. sběračů psů, kde nedochází k množení s cílem prodeje, ale spontánního nekontrolovaného množení.

Jiřina vystupovala po celý den s věcnými vstupy a byla určitým realistickým prvkem v jinak jednoznačně koncipovaném a pro mne „za hranou“ postoj většiny dalších mluvčích.

Vystoupení prezidentky KVL Radky Vaňousové upozornilo na přítomnost daných zvířat mimo veterinární ordinace a spíše bylo obhajobou malé aktivity Komory ve věci ochrany zvířat proti týrání. Zmínila nutnost připravit se na povinné čipování psů.

Za evidenci psů zabojovala Mgr. Marlene Hodek z Nadace na ochranu zvířat (založené paní Lund). Aplikace připravovaná touto nadací byla představena jako všestranně schopná vyhovět potřebám zadávání a vyhledávání zvířat a provedených vakcinací jak laickými, tak odbornými subjekty; a to jak klasicky, tak z telefonů, pomocí čtecích zařízení atd., což by zadávání výrazně usnadnilo. Zvláště ve srovnání se současným stavem naší komorové databáze pasů, jež je výrazem maximální snahy po nevstřícnosti, vyniká nepřipravenost komorové aplikace. Kromě celoplošného značení, jež je zakotveno ve veterinárním zákoně od příštího roku, je zde jasně voláno po centrální evidenci a povinnosti chovatele evidovat svá zvířata. V případě držení více zvířat je pak možno lépe kontrolovat podmínky chovu a plnění povinností chovatele.

Petr Šatrán za SVS zopakoval povinnost jednoznačné evidence každého zvířete při vakcinaci proti vzteklině, přičemž stanovisko k centrální databázi odmávl s odkazem na neujasněnost pozice nadřízeného ministerstva (zemědělství).

&Další zástupce z Nadace na ochranu zvířat Jana Kostrounová pohovořila (opět dosti obecně) na téma problematika prodeje zvířat mimo chovatelská zařízení a nejpodstatnější z referátu pro mne vyplula myšlenka, že při tržním chovu je welfare zvířat výsledkem bažení po zisku a respektem ke zvířeti. Doplňuji, že tato rovnováha by měla být dána celospolečenskou dohodou, formálně vyjádřenou v zákonné normě. A pro úplnost glosuji, že zcela nejlépe byla zákonem daná ochrana zvířat v nacistickém Německu zákonem z roku 1933.


ZMÍNILA NUTNOST PŘIPRAVIT SE NA POVINNÉ ČIPOVÁNÍ PSŮ

Další dva referáty Primární péče o týraná zvířata a zvířata z množíren (Kateřina Hadrabová/útulek Anidef) a problematika toulavých koček (Lucie Košťálová/spolek Můj život s kočkou) se příliš neoddálily od úhlu pohledu charakterizujícího spolky s náplní ochrany společenských zvířat. Můj život s kočkou představil průzkum, který zjišťoval v kolika městech a obcích, v ČR je nabízena pomoc s kastrací opuštěných koček. Jedná se o 0,5 % obcí, celkem o 32 měst (6399 osloveno, 1123 nemá, 32 provozuje a 5244 neodpovědělo). Důvody, proč se obce nezabývají kočkami, jsou nejčastěji proto, že tento problém nevnímají jako důležitý, nemají problém s přemnožením koček, nemají peníze na kastrační program, povinnost postarat se o kočku přenechávají na majiteli libovolným způsobem apod. Na závěr prvního dne vystoupil téměř v duchu ´Dycky Most´ městský policista pan Němeček z Děčína, který zachránil s osobním nasazením týraného psa, stal se děčínskou celebritou a byl zvolen následně do zastupitelstva města.

Druhý den byl věnován welfare zvířat v cirkusech, faremních chovech a chovech ohrožených volně žijících zvířat. Vzhledem ke stanovisku KVL k cirkusům a ještě menší ochotě řešit welfare faremních chovů jsem se zdržel zápisu z tohoto jednání. Přehled však lze získat z následujícího odkazu.

Jan Bernardy

https://www.blesk.cz/clanek/zpravyudalosti/599211/vysilame-zive-konference-pravotyrat-skonci-klecove-chovy-i-cirkusy-se-zviraty.html

https://www.blansko.cz/clanky/2019/03/prazska-konference-pravo-tyrat