Komora veterinárních lékařů České republiky

Léčba jako podvod?

  Časopis Zvěrokruh 5/2015
     Soudnička

Veronika Grymová

Soudnička popisuje skutečné případy z činnosti revizní komise

Následující sdělení popisuje situaci, která je v praxi poměrně běžná a pro veterinárního lékaře může být nepříjemná: spor dvou chovatelů související s onemocněním a následným úhynem zvířete, které bylo předmětem prodeje. Případ také ilustruje nutnost téměř až detektivního pátrání, které je někdy potřeba, aby byl výsledný obraz průběhu událostí úplný a věc mohla být posouzena objektivně a spravedlivě.

 

Stěžovatelka se obrátila na revizní komisi sedm měsíců po nákupu kotěte jménem Bavaria, plemene kanadský sphynx, které krátce před napsáním stížnosti uhynulo. Majitelka kotěte, pocházejícího z chovné stanice NymphaIce, ve stížnosti vyjmenovává infekční onemocnění, která byla u kotěte postmortálně zjištěna. Vyslovila názor, že veterinární lékařka, která o koťata pečovala u chovatele, svou léčbou cíleně maskovala příznaky jejich onemocnění. Navíc měla koťata vakcinovat během doby léčby antibiotiky. Tím se měla dopustit závažného pochybení s fatálními následky.

Veterinární lékařka měla odmítnout stěžovatelce situaci vysvětlit a odpovědět jí na otázky. Stěžovatelka poukazovala i na to, že matka koťat uhynula čtyři dny po porodu, aniž byla provedena pitva, a zdůraznila, že jiné kočky nechová a je proto vyloučeno, aby se kotě nakazilo v její péči. Stěžovatelka byla rozhodnutá celou věc medializovat a navíc o případu informovala i Krajskou hygienickou stanici, Českou obchodní inspekci a Policii České republiky.

Stěžovatelka jako důkazní materiály přiložila kopie laboratorních protokolů, které potvrzují nález antigenů Giardia intestinalis a Cryptosporidium parvum v trusu uhynulého kotěte, antigenu Chlamydophila felis v plicích a felinního koronaviru v játrech.

Revizní komise si vyžádala vyjádření veterinární lékařky, která měla kotě v péči ještě v chovné stanici Nympha Ice před prodejem, kopii očkovacího průkazu uhynulého kotěte, dokumentaci od obou veterinárních lékařů, kteří kotě ošetřovali po prodeji (z nichž jeden následně uhynulé kotě pitval), a zprávu patologa, který prováděl histopatologické vyšetření vzorků odebraných při pitvě.

koťata jsou afebrilní, v dobrém výživném stavu, a nevykazují příznaky celkového onemocnění

Výrazné rozpory s výpovědí stěžovatelky

Veterinární lékařka, která o koťata pečovala u chovatelky, jednoznačně vyvrátila některá tvrzení stěžovatelky. V první řadě se ohradila proti tomu, že odmítla se stěžovatelkou komunikovat. Ve skutečnosti jí stěžovatelka telefonovala v době, kdy lékařka nebyla u počítače a po půl roce si nepamatovala všechny podrobnosti natolik, aby mohla na její otázky odpovědět. Rovněž rozporovala tvrzení stěžovatelky, že její kotě vakcinovala v době, kdy bylo v léčbě antibiotiky – ve skutečnosti toto kotě nevakcinovala vůbec, protože v době vakcinace vrhu již bylo v majetku stěžovatelky a v péči jiného veterinárního lékaře.

Z dodané dokumentace vyplynulo, že původní chovatelka k ní přinesla na vyšetření čtyři z pěti osmitýdenních koťat z vrhu z důvodu průjmu, byla to koťata Bavaria, Belladonna, Babylon a Barack. Páté kotě jménem Bourbon k vyšetření nepřinesla, protože to mělo normální trus. Veterinární lékařka shledala, že koťata jsou afebrilní, v dobrém výživném stavu, a nevykazují příznaky celkového onemocnění.

Doporučila krmení komerčními intestinálními dietami, nasadila antibiotika Noroclav a Entizol, odčervení Banminth pastou a podpůrnou a symptomatickou léčbu pomocí pasty Diarsanyl a Probicol. Koťata byla klinicky kontrolována druhý den léčby a další kontroly byly doporučeny podle potřeby. Další den chovatelka telefonovala, že zdravotní stav koťat se upravil. Léčba antibiotiky probíhala podle původního plánu sedm dní. Čtyři z pěti koťat vrhu (Belladonna, Babylon, Barack a Bourbon) lékařka poprvé vakcinovala osm dní po dobrání antibiotik. Mezi vakcinovanými koťaty ovšem nebylo kotě Bavaria zmiňované ve stížnosti, to chovatelka k vakcinaci nepřinesla. V té době na koťatech neshledala lékařka žádné příznaky onemocnění.

K úhynu matky koťat veterinární lékařka pouze konstatovala, že o tom nic neví, chovatelka s ní onemocnění ani úhyn matky nijak nekonzultovala, a k věci se proto nemůže vyjádřit. Lékařka na závěr vyslovila podezření, že v pozadí celé věci je fi nanční spor mezi chovatelkou a stěžovatelkou, přičemž podle veřejně přístupného rejstříku je stěžovatelka v insolvenčním řízení.

za zdravotní stav chovu je primárně odpovědný chovatel

Kotě v péči následného veterinárního lékaře

Z dokumentace veterinárního lékaře, který sporné kotě jménem Bavaria ošetřoval u stěžovatelky, vyplynulo, že kotě očkoval den předtím, než původní veterinární lékařka očkovala zbylá čtyři koťata z vrhu. V té době kotě nevykazovalo klinické příznaky onemocnění, což potvrdilo tvrzení veterinární lékařky o zdravotním stavu vrhu bez podezření na probíhající onemocnění. Údaje v dokumentaci veterinárního lékaře odpovídaly i záznamům v očkovacím průkazu kotěte, který na vyžádání revizní komise chovatelka předložila.

Zhruba po šesti týdnech po vakcinaci kotě začalo trpět konjunktivitidou, která nereagovala na standardní léčbu. Začala se rozvíjet i povrchová keratitida a potíže s orientací. Kotě proto veterinární lékař předal do péče referenčního oftalmologického pracoviště.

Specializované oftalmologické pracoviště

Oftalmolog ve své rozsáhlé dokumentaci popisuje, že u kotěte diagnostikoval ophtalmia neonatorum, přičemž během dvouměsíční léčby na jeho pracovišti se u kotěte postupně zhoršovaly neurologické příznaky: potíže s orientací, torticollis a opistotonus, a kotě začalo být febrilní. Pomocí RTG a hematologického vyšetření byla odhalena otitis interna, která reagovala na léčbu antibiotiky a antiflogistiky, ovšem lehké neurologické příznaky přetrvávaly (strabismus, poruchy orientace).

Zajímavá byla poznámka v dokumentaci oft almologa, kdy majitelka (stěžovatelka) v anamnéze při jedné z kontrol uvedla, že do domácnosti přibylo další kotě. To je v přímém rozporu s tvrzením stěžovatelky ve stížnosti, že sporné kotě se v její domácnosti nikdy nesetkalo s jinou kočkou.

 

Po propuštění z léčby u oftalmologa o kotěti nejsou další zprávy, až do jeho úhynu o tři týdny později. Stěžovatelka přinesla kotě na pitvu k veterinárnímu lékaři, v jehož péči bylo před oft almologickou intervencí. Lékař při pitvě neshledal žádné makroskopické patologické změny orgánů dutiny břišní a hrudní. Odebral vzorky trusu a orgánů na PCR vyšetření na kočičí patogeny a na histopatologické vyšetření.

Rozhodující zjištění patologa

Patolog ve své zprávě popisuje rozsáhlé změny zejména na mozku: na dodaném vzorku hemisféry mozku patolog již makroskopicky zaznamenal dilataci postranní mozkové komory a kompresi neuropilu. Histologicky zjistil hyperemii cév, kompresi bílé a šedé hmoty a jejich tlakovou atrofi i. V neuropilu nebyl zjištěn zánětlivý infi ltrát. V játrech, ledvinách, pankreatu a plicích se nacházela pouze hyperemie, ostatní orgány byly shledány bez patologických změn.

Jako příčinu smrti patolog označil vnitřní hydrocefalus. Pozorované léze souvisely s poruchou odtoku mozkomíšního moku a odpovídaly rozvíjejícímu se středně pokročilému hydrocefalu.

Vzhledem k nálezu více antigenů závažných infekcí koček pomocí laboratorního vyšetření považovala revizní komise za vhodné ještě osobně zkonzultovat nález s patologem, aby nebylo pochyb o tom, jak všechna dosavadní zjištění skloubit do uceleného obrazu. Patolog vyloučil, že by byly přítomny orgánové změny svědčící pro aktivně probíhající střevní onemocnění, chlamydiózu nebo FIP. Vzhledem k tomu, že neurologické příznaky byly přítomny ještě před rozvojem zánětu vnitřního ucha, je nepravděpodobné, že by hydrocefalus byl sekundárním následkem zánětlivého onemocnění CNS rozšířeného z oblasti vnitřního ucha, a pro takový vývoj nesvědčil ani histopatologický obraz mozku.

Závěr revizní komise

Revizní komise odpověděla stěžovatelce, že v postupu veterinární lékařky při péči o koťata vrhu B CHS Nympha Ice nebylo shledáno pochybení. Koťata jí byla prezentována z důvodu průjmu, lékařka při léčbě postupovala standardním způsobem a k vakcinaci přistoupila až osmi dní po ukončení léčby antibiotiky. Sporné kotě Bavaria bylo vakcinováno jiným veterinárním lékařem, který nezávisle na lékařce konstatoval dobrý zdravotní stav kotěte.

Podle zjištění patologa byl příčinou smrti kotěte vnitřní hydrocefalus. Žádné histopatologické změny svědčící pro aktivně probíhající infekční onemocnění nebyly nalezeny, nalezené patogeny odpovídají bezpříznakovému nosičství. Příčinou smrti kotěte byla tedy vrozená vada, nikoli infekční onemocnění, jak je mylně dovozováno ve stížnosti.

Na závěr revizní komise zdůraznila, že za zdravotní stav chovu je primárně odpovědný chovatel. V dopise stěžovatelce se doslova píše: „Veterinární lékař je povinen na vyžádání poskytnout nemocným zvířatům adekvátní lékařskou péči tak, aby je zbavil bolesti a utrpení. Lékařskou péči proto nelze vykládat jako podvodné maskování příznaků onemocnění. Ošetřující lékař nemá žádnou pravomoc ovlivňovat nakládání chovatele s nemocnými zvířaty a veškeré jeho instrukce mají pouze charakter doporučení. V případě, že máte podezření na to, že chovatel se prostřednictvím prodeje nemocných zvířat dopouští šíření nakažlivých nebo jiných onemocnění, je nutné se obrátit na místně příslušnou Krajskou veterinární správu, do jejíž pravomoci tato problematika spadá.“

 
Veronika Grymová
Komora veterinárních lékařů České republiky