Komora veterinárních lékařů České republiky

Návrhy změna doplnění řádů a vnitřních předpisů KVL ČR pro jednání sněmu konaného 30.11.2013

  XXII. SNĚM KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR

 

Legislativní komise KVL ČR předkládá sněmu konanému dne 30.11. 2013 v Seči k hlasování níže uvedené změny a doplnění řádů Komory. Autorem změn je několik různých navrhovatelů, a to čestná rada, revizní komise, legislativní komise, vzdělávací komise a MVDr. Pavel Raška. Navrhovatel je uveden buďto u označení řádu (v případě, že všechny návrhy v daném řádu podává sám), popřípadě za konkrétním zněním návrhu na změnu řádu.

Všechny tyto návrhy byly (kromě návrhů vzdělávací komise) podrobně diskutovány se smluvní advokátní kanceláří Vácha a prošly projednáním na půdě legislativní komise a představenstva. Kromě jednoho návrhu na změnu disciplinárního řádu (bod 3) a jednoho návrhu organizačního a jednacího řádu (bod 3) mají všechny zde prezentované návrhy podporu legislativní komise a představenstva Komory. Důvodové zprávy budou v případě potřeby předneseny přímo na sněmu konkrétním navrhovatelem nebo jeho zástupcem. Legislativní komise s představenstvem podpořila vznik nového preskripčního řádu, jehož důvodová zpráva je zde uveřejněna a může být upřesněna na sněmu.

MVDr. Martin Grym

1. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD

(navrhuje čestná rada KVL ČR)

1. § 2 odstavec 1 odrážka 6 se mění takto: Disciplinárně obviněný má právo podávat opravný prostředek k soudu proti pravomocnému rozhodnutí čestné rady Komory.

Dosud platné znění: Disciplinárně obviněný má právo podávat opravný prostředek k soudu proti rozhodnutí čestné rady Komory.

2. § 5 se mění takto:

1) Návrh se posuzuje podle jeho obsahu. Z návrhu musí být patrno, kdo ho činí, které věci se týká, jaké důkazy se předkládají a jaké disciplinární opatření se disciplinárně obviněnému navrhuje uložit. Návrh je doručen do vlastních rukou disciplinárně obviněnému nejméně 10 dnů před zahájením jednání.

2) Navrhovatel může za podmínek stanovených v § 7a podat návrh na zahájení disciplinárního řízení ve formě návrhu na vydání disciplinárního příkazu.

Dosud platné znění: Návrh se posuzuje podle jeho obsahu. Z návrhu musí být patrno, kdo ho činí, které věci se týká, jaké důkazy se předkládají a jaké disciplinární opatření se disciplinárně obviněnému navrhuje uložit. Návrh je doručen do vlastních rukou disciplinárně obviněnému nejméně 10 dnů před zahájením jednání.

3. v § 7 se zřizuje nový odstavec: Účastníci jsou povinni dostavit se na jednání čestné rady ve vhodném oděvu a jsou povinni na jednání vystupovat tak, aby byla šetřena a zachována důstojnost veterinárního stavu.

4. § 7 odstavec 2 se mění takto: Po zahájení ústního jednání čestná rada Komory zkoumá svoji příslušnost, nepodjatost některého člena, dále pak okolnosti rozhodné z hlediska zastavení, přerušení nebo doplnění řízení, zda byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu účastníků řízení.

Dosud platné znění: Po zahájení ústního jednání čestná rada Komory zkoumá svoji příslušnost, nepodjatost některého člena, dále pak okolnosti rozhodné z hlediska zastavení, přerušení nebo doplnění řízení, zda byla zachována deseti denní lhůta obeslání účastníků řízení.

5. § 7 odstavec 5 se mění takto: Po zahájení jednání vyzve předseda senátu navrhovatele k přednesení návrhu na zahájení disciplinárního řízení, ke kterému se disciplinárně obviněný do písemného protokolu vyjádří. V případě, že disciplinárně obviněný není přítomen, přečte předseda senátu jeho písemné vyjádření.

Dosud platné znění: Pro zahájení jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení disciplinárního řízení, ke kterému se disciplinárně obviněný do písemného protokolu vyjádří.

V případě, že disciplinárně obviněný není přítomen, přečte předseda senátu jeho písemné vyjádření.

6. Zřizuje se nový § 7a:

Zkrácené řízení 1. V případě, že je skutkový stav revizní komisí spolehlivě zjištěn a doložen důkazy, jež jsou přiloženy k návrhu a jsou součástí spisu, může čestná rada rozhodnout bez nařízení ústního jednání disciplinárním příkazem. I když navrhovatel podá návrh na vydání disciplinárního příkazu, není tímto návrhem čestná rada vázána a může ve věci nařídit jednání.

2. Disciplinárním příkazem lze uložit pouze disciplinární opatření – písemné napomenutí a disciplinární opatření – pokutu do výše 10000 Kč.

3. Disciplinární příkaz má povahu rozhodnutí, kterým senát Čestné rady rozhodne o vině disciplinárně obviněného. Disciplinární příkaz obsahuje označení věci a účastníků, výrok o vině a výrok o uloženém disciplinárním opatření, poučení o opravném prostředku, datum a podpis předsedy senátu čestné rady. Disciplinární příkaz neobsahuje odůvodnění.

4. Disciplinární příkaz se doručuje účastníkům řízení. Navrhovatel, disciplinárně obviněný a jeho zástupce mohou podat do 15 dnů od doručení disciplinárního příkazu proti disciplinárnímu příkazu odpor. Podáním odporu se disciplinární příkaz zrušuje a čestná rada postupem podle § 6 nařídí ve věci jednání, v němž koná podle § 7 disciplinárního řádu. Oprávněná osoba se může práva na podání odporu výslovně vzdát.

5.Nepodá-li oprávněná osoba ve lhůtě 15 dnů od doručení disciplinárního příkazu proti disciplinárnímu příkazu odpor, nabývá disciplinární příkaz dnem následujícím po uplynutí lhůty 15 dnů právní moci a je vykonatelný. Disciplinární příkaz nabývá právní moci a je vykonatelný též dnem vzdání se práva všech oprávněných osob na podání odporu.

6. § 9 odstavec 10 písm. a) se mění takto: Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření nabývá právní moci: pokud byl výrok o uložení písemného napomenutí vyhlášen ústně při jednání.

Pokud není účastník řízení při vyhlášení rozhodnutí přítomen, pak jeho doručením.

Dosud platné znění: Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření nabývá právní moci:

a) u uložení písemného napomenutí v případě jeho ústního vyhlášení při jednání.

Pokud není účastník řízení při vyhlášení rozhodnutí přítomen, pak jeho doručením.

7. § 9 odstavec 10 písm. b) se mění takto: Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření nabývá právní moci: u zbývajících disciplinárních opatření po uplynutí lhůty k podání odporu proti disciplinárnímu příkazu.

Dosud platné znění: Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření nabývá právní moci: u zbývajících disciplinárních opatření po uplynutí lhůty k podání opravného prostředku k věcně a místně příslušnému soudu.

8. § 10 odstavec 1 se mění takto: Proti rozhodnutí čestné rady Komory o uložení disciplinárního opatření podle ust. § 3 odst. 2 písm. b), c) a d) lze podat odvolání.

Dosud platné znění: Proti rozhodnutí čestné rady Komory o uložení disciplinárního opatření podle ust. § 3 odst. 2 písm. b), c) a d) lze podat odvolání k odvolacímu senátu Komory.

9. § 12 se mění takto: Náklady řízení zálohuje Komora. Veterinární lékař, který byl uznán pravomocně vinným, je povinen zaplatit Komoře náklady řízení, podle rozhodnutí senátu čestné rady do výše skutečně vynaložených nákladů. Disciplinárně obviněnému, který nebyl shledán rozhodnutím čestné rady Komory vinným, bude na základě jeho písemné žádosti uhrazeno jízdné a náhrada nákladů za ztrátu času podle vnitřního předpisu o pravidlech pro vyplácení náhrad za ztrátu času Komory, v souvislosti s jeho účastí na jednání čestné rady Komory.

Dosud platné znění: Náklady řízení zálohuje Komora. Veterinární lékař, který byl uznán pravomocně vinným, je povinen zaplatit Komoře náklady řízení, dle rozhodnutí senátu čestné rady až do výše 5 000 Kč. Disciplinárně obviněnému, který nebyl shledán rozhodnutím čestné rady Komory vinným, bude uhrazeno jízdné a náhrada nákladů za ztrátu času podle vnitřního předpisu o pravidlech pro vyplácení náhrad za ztrátu času Komory, v souvislosti s jeho účastí na jednání čestné rady Komory.

10. § 13 se mění takto: V případě, že člen, kterému bylo uloženo disciplinární opatření, neuhradí dobrovolně pokutu nebo uložené náklady disciplinárního řízení, je možné tyto náklady nebo pokutu vymáhat exekučně. Toto prodlení (dluh vůči Komoře) je důvodem k zahájení disciplinárního řízení o zrušení členství v KVL ČR.

Dosud platné znění: V případě, že člen, kterému bylo uloženo disciplinární opatření, neuhradí dobrovolně pokutu nebo uložené náklady disciplinárního řízení, je možné tyto vymáhat výkonem rozhodnutí u příslušného soudu.

2. ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD

(navrhuje čestná rada KVL ČR)

1. v § 6 se mění znění odstavce 14 na: Sněm schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory a způsob náhrady cestovních výdajů ve smyslu obecně platných právních předpisů.

Dosud platné znění: Sněm schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory a způsob náhrady cestovních výdajů.

2. § 7 odstavec 6 písm. c) se mění na: Představenstvu přísluší zejména posuzovat a dbát o udržování obecně platných právních předpisů.

Dosud platné znění: Představenstvu přísluší zejména posuzovat a dbát o udržování zásad etiky a obecně platných právních předpisů.

3. do § 9 se doplňuje věta: Předseda RK podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení čestné radě Komory. Podmínkou přijetí stížnosti revizní komisí od třetí strany je uhrazení pohledávky (fi nančního závazku) vůči „žalovanému“ veterinárnímu lékaři stěžovatelem.

4. § 10 odstavec 6 se mění takto: Čestná rada vede prostřednictvím sekretariátu Komory evidenci projednaných případů a informuje o nich představenstvo.

Dosud platné znění: Čestná rada vede evidenci projednaných případů a informuje o nich představenstvo.

3. PROFESNÍ ŘÁD

1. § 2 odstavec 3 písm j) se mění takto: Každý veterinární lékař je povinen: Při neúčasti na rámcové pojistné smlouvě o odpovědnosti za škody způsobené výkonem povolání zaslat kopii pojistné smlouvy nebo pojistky, popř. prohlášení vydané pojišťovnou. Z těchto dokumentů musí být zřejmé, že pojištění svým rozsahem nahrazuje pojištění předepsané Komorou a je uzavřeno na minimální pojistný limit škody stanovený rámcovou smlouvou. Tento akt je povinen učinit nejpozději do 30 dnů po vzniku členství v Komoře nebo do 30 dnů od uplynutí lhůty splatnosti pojistné částky stanovené rámcovou smlouvou. (návrh RK a LK)

Dosud platné znění: Každý veterinární lékař je povinen: při neúčasti na rámcové pojistné smlouvě o odpovědnosti za škody způsobené výkonem povolání zaslat písemně čestné prohlášení o uzavření pojistky v této oblasti jiným způsobem.Tento akt je povinen učinit nejpozději do 30 dnů po vzniku členství v Komoře nebo do 30 dnů od uplynutí lhůty splatnosti pojistné částky stanovené rámcovou smlouvou.

2. § 2 odstavec 3 se doplňuje o nové písmeno k): Každý veterinární lékař je povinen: v případě, že zaměstnává jiné veterinární lékaře, oznámit na sekretariát KVL ČR k datu splatnosti pojistného v rámci jeho pojištění odpovědnosti seznam zaměstnaných veterinárních lékařů. Totéž musí učinit aktuálně při přijetí nového veterinárního lékaře do zaměstnaneckého poměru. (návrh ČR)

3. § 7 odstavec 3 písm. b) se mění takto: Veterinární klinika je pracoviště s minimálně dvěma veterinárními lékaři, obsahující čekárnu, dvě ordinační místnosti sloužící svým vybavením dvěma odlišným oborům (např. interní, chirurgický, dermatologický, oční, RTG, atd.), sklad léčiv, oddělené místo pro krátkodobou hospitalizaci, oddělené místo pro uložení kadáverů. Toto klinické pracoviště zajišťuje každodenní provoz. (návrh ČR)

Dosud platné znění: Veterinární klinika je pracoviště obsahující čekárnu, dvě ordinační místnosti sloužící svým vybavením dvěma odlišným oborům (např. interní, chirurgický, dermatologický, oční, RTG, atd.), sklad léčiv, oddělené místo pro krátkodobou hospitalizaci, oddělené místo pro uložení kadáverů.

4. v § 9 odstavci 1 se zrušuje písmeno a) Veterinární lékař vykonává své povolání na vyžádání. Nabízení nebo uskutečnění veterinárních zákroků bez předchozího vyžádání chovatelem je nepřípustné. Výjimku tvoří nouzové případy a úředně nařízené úkony. (LK doporučuje výmaz tohoto ustanovení z řádu z důvodu probíhajícího řízení s ÚOHS)

5. v § 9 odstavci 1 se zrušuje písmeno c) Vykonávání vet. služby na základě konkurzu, vyjma konkurzu podle zákona č. 199/94 Sb. „zadávání veřejných zakázek“, je nepřípustné z důvodu snížení běžného standardu veterinární praxe. (LK doporučuje výmaz tohoto ustanovení z řádu z důvodu probíhajícího řízení s ÚOHS)

6. § 9 odstavec 8 se mění takto: Při provádění pitvy na žádost zákazníka je povinností předem upozornit, že pitevní nález nemusí poskytnout konkrétní odpověď. Kopii pitevního nálezu musí pitvající neprodleně předat i ošetřujícímu lékaři. Z forenzních důvodů se k PA diagnostice přednostně využívají akreditovaná pracoviště. (návrh ČR)

Dosud platné znění: Při provádění pitvy na žádost zákazníka je povinností předem upozornit, že pitevní nález nemusí poskytnout konkrétní odpověď. Kopii pitevního nálezu musí pitvající neprodleně předat i ošetřujícímu lékaři.

7. do § 9 se zařazuje nový odstavec: Veterinární lékař nesmí ohrozit zdraví zvířat, zdraví lidí, případně u potravinových zvířat i potravin a surovin živočišného původu tím, že přijme zakázku chovatele, o němž je mu známo, že byl doposud pravidelným zákazníkem jiného veterinárního lékaře dříve, nežli dojde k předání podstatných informací, jež mu umožní zajistit řádnou odbornou péči. Veterinární lékař, který takovouto zakázku prokazatelně přijímá, je povinen vyžádat si tyto informace od dosavadního ošetřujícího veterinárního lékaře. Ošetřující veterinární lékař, pro nějž byl chovatel doposud pravidelným zákazníkem, je povinen tyto informace bezodkladně poskytnout. Výjimku tvoří pouze zákroky vyžadující neodkladnou péči tak, aby nedošlo k nadměrnému utrpení a akutnímu ohrožení života zvířete, nebo ohrožení zdraví nebo života lidí jiné rozsáhlé škodě, které bylo možno touto péčí zabránit, nebo jde-li o naléhavý úkon nutný v zájmu předcházení, zamezení šíření a zdolání nebezpečné nákazy. (návrh MVDr. Pavla Rašky)

8. § 10 se celý zrušuje a bude nahrazen novým preskripčním řádem.

9. v § 11 odstavci 5 se zrušuje písmeno c) Žádný vet. lékař se nesmí snažit, aby při konzultaci nebo odkazu došlo k přebrání zákazníka bez souhlasu nebo proti přání původního vet. lékaře. (LK doporučuje výmaz tohoto ustanovení z řádu z důvodu probíhajícího řízení s ÚOHS)

10. v § 11 se zrušuje odstavec 6: Veterinární lékař nesmí snížit úroveň veterinárního stavu tím, že přijme zakázku chovatele, o němž je mu známo, že byl doposud pravidelným zákazníkem jiného veterinárního lékaře, dříve než byl řádně ukončen vztah mezi původním veterinárním lékařem a jeho pravidelným zákazníkem. Řádným ukončením vztahu se rozumí vypořádání práv a povinností vyplývajících z uzavřené dohody mezi původním veterinárním lékařem a chovatelem. Veterinární lékař, který takovouto zakázku přijímá, je povinen vyžádat si od dosavadního veterinárního lékaře podstatné informace, jež mu umožní zajistit řádnou odbornou péči. Veterinární lékař, pro nějž byl chovatel doposud pravidelným zákazníkem, je povinen tyto informace bezodkladně poskytnout. (LK doporučuje výmaz tohoto ustanovení z řádu z důvodu probíhajícího řízení s ÚOHS)

11. § 13 se mění takto: Zdravotní dokumentace musí minimálně obsahovat:

1) U hospodářských zvířat

a) druh vyšetření,

b) druh zákroku nebo doporučení chovateli,

c) předepsaná nebo vydaná léčiva,

d) výsledky laboratorních a diagnostických vyšetření v případě, že byly provedeny

2) U zvířat v zájmových chovech (postup dle zásad klinické propedeutiky)

a) nacionále pacienta a nacionále majitele zvířete

b) anamnestické údaje

c) status praesens, výsledky klinického vyšetření a výsledky diagnostických vyšetření, např. laboratorních, rentgenologických, ultrasonografi ckých, endoskopických a dalších (EKG, MRI, CT), v případě, že byly provedeny.

d) stanovenou diagnózu

e) léčebný postup s uvedením použitých léků, diet a dalších medikamentů, u chirurgických výkonů typ anestezie s případným anesteziologickým protokolem, u hospitalizovaných zvířat hospitalizační protokol

f) způsob seznámení klienta se zdravotním stavem zvířete, jeho prognózou a s uvedením rad a doporučení v následné péči

Je nezbytné archivovat po minimální dobu tří let veškeré podklady, o které se lékař při stanovení diagnózy a dalších postupech opíral.

(návrh ČR)

Dosavadní znění návrhu:

Zdravotní dokumentace musí obsahovat:

a) druh vyšetření,

b) druh zákroku nebo doporučení chovateli,

c) předepsaná nebo vydaná léčiva,

d) výsledky laboratorních a diagnostických vyšetření v případě, že byly provedeny.

4. ŘÁD PRO UDĚLOVÁNÍ OSVĚDČENÍ O SPLNĚNÍ PODMÍNEK PRO VÝKON LÉČEBNÉ A PREVENTIVNÍ ČINNOSTI

1. V odstavci 3 v písmenu d) se zrušuje věta „nabytí účinnosti tohoto ustanovení se stanovuje na datum sněmu v roce 2013“ a doplňuje o novou formulaci: Toto ustanovení nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti novely zákona č. 381/1999 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve které bude povinnost absolvovat postgraduální praxi před udělením osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární a léčebné činnosti zakotvena. (návrh LK)

Dosud platné znění: d) kteří byli podrobeni praktické výuce trvající minimálně 6 měsíců v pregraduálním a 24 měsíců v postgraduálním období za podmínek, že žadatel o osvědčení absolvoval postgraduální praktickou výuku v průběhu posledních 5 let před podáním žádosti o osvědčení, výuka se uskutečnila v minimálním rozsahu 30 hodin týdně a tato praxe byla vykonána pouze u veterinárního lékaře, který je držitelem osvědčení pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti po dobu nejméně pěti let, a po tuto dobu vykonával veterinární léčebnou a preventivní činnost v hlavním pracovním poměru jako osoba samostatně výdělečně činná nebo právnická osoba. Uchazeč o udělení osvědčení může za srovnatelným podmínek tuto praxi vykonat v zahraničí. Nabytí účinnosti tohoto ustanovení řádu se stanovuje na datum sněmu v roce 2013.

2. Odstavec 14 se mění takto: Po dobu držení osvědčení je podnikající člen povinen být pojištěn proti škodám vzniklým v souvislosti s výkonem povolání v rozsahu stanoveném Komorou. Od účasti na pojištění profesní odpovědnosti jsou osvobozeny osoby, které přeruší výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti, uloží osvědčení na sekretariátě Komory a přeruší podnikání ohlášením u fi nančního úřadu. Tuto změnu je nutné Komoře oznámit do 30 dnů po jejím uskutečnění. (návrh RK)

Dosud platné znění: Po dobu držení osvědčení je člen povinen být pojištěn proti škodám vzniklým v souvislosti s výkonem povolání v rozsahu stanoveném Komorou.

5. PRESKRIPČNÍ ŘÁD

1) Ošetřující veterinární lékař

a) smí chovateli předepsat nebo předat pouze takové množství léčiv, které je potřebné pro konkrétní léčbu zvířete nebo skupiny zvířat,

b) může použít anabolika a dopingové látky pouze pro léčbu specifi cké zdravotní poruchy,

c) smí v souladu s platnými právními předpisy (viz zejména zákon o omamných a návykových látkách 167/1998 Sb, ve znění platných právních předpisů) předepsat látky omamné a psychotropní (příloha 1 tohoto řádu),

2) Ošetřující veterinární lékař je povinen se před použitím, předepsáním nebo výdejem léčivého přípravku přesvědčit, že jsou splněny podmínky pro bezpečné a účinné použití přípravku se zvláštním ohledem na nebezpečí plynoucí:

– z použití léčivého přípravku pro ošetřované zvíře či zvířata, člověka a životní prostředí,

– z přenosu reziduí léčiv do potravin,

– z možného vzniku a rozvoje rezistence k léčivé látce či látkám obsaženým v léčivém přípravku,

3) V případě léčivého přípravku, který obsahuje antibiotika nebo chemoterapeutika, v jehož rozhodnutí o registraci bylo pro jeho použití stanoveno indikační omezení, lze tento přípravek použít pouze v případě, že pro daný účel použití není dostupný jiný vhodný léčivý přípravek, pro který takové omezení není stanoveno, a kdy byla stanovena citlivost k léčivé látce obsažené v léčivém přípravku (viz též příloha 2 tohoto řádu – skupiny látek s indikačním omezením platné k 1. 9. 2013)

4) V případě léčivých přípravků, které neaplikuje přímo veterinární lékař, je ošetřující veterinární lékař povinen seznámit chovatele se správným dávkováním, včetně nastavení odpovídající dávky, způsobu, délky a doby podání léčiva. V souvislosti s výše uvedeným je potřebné provádět kontrolu realizace navržených postupů.

5) Pokud si je ošetřující veterinární lékař vědom nežádoucího účinku léčiv:

– u zvířete, kterému byl takový přípravek podán,

– u člověka, který přípravek podává,

– s ohledem na přenos reziduí léčivého přípravku do surovin nebo potravin živočišného původu,

– s ohledem na poškození životního prostředí v důsledku použití jím předepsaného či aplikovaného léčiva, je povinen nahlásit podezření na výše uvedené účinky léčiv nebo sníženou účinnost ÚSKVBL Brno.

6) Při léčení zvířat produkujících potraviny i zvířat v zájmovém chovu musí ošetřující veterinární lékař předepisovat a používat primárně veterinární léčivé přípravky v souladu s podmínkami jejich registrace s ohledem na danou indikaci, daný druh a kategorii zvířat a u zvířat produkujících potraviny i ochrannou lhůtu.

V případě, že takové veterinární léčivo nemá veterinární lékař k dispozici, lze pro ošetření zvířete/defi nované skupiny zvířat, zejména z důvodu zabránění utrpení, použít léčiva v následujících krocích:

a) veterinární léčivý přípravek registrovaný v ČR pro danou indikaci, ale pro jiný druh nebo kategorii zvířat nebo pro jinou indikaci u stejného druhu zvířat,

b) registrovaný humánní léčivý přípravek nebo veterinární léčivý přípravek registrovaný v jiném členském státě pro stejný či jiný druh zvířat, která produkují potraviny určené k výživě člověka (není-li k dispozici VLP dle písmene a),

c) hromadně nebo individuálně v lékárně připravený léčivý přípravek, není-li k dispozici ani léčivý přípravek podle písmene b),

d) veterinární autogenní vakcínu nebo léčivý přípravek, pro který byla stanovena výjimka dle § 9 odst. 1 písm. e) a § 48 zákona o léčivech č. 378/2007 Sb., v platném znění,

e) při léčení zvířat produkujících potraviny lze použít pouze léčiva obsahující farmakologicky účinnou látku klasifi kovanou podle nařízení č. 470/2009 a č. 37/2010 v posledním platném znění v tabulce I – Povolené látky (příloha 3A tohoto řádu); pro ošetření potraviny produkujících zvířat nelze použít farmakologicky účinné látky uvedené v nařízení č. 37/2010 v tabulce II: Zakázané látky (příloha 3B tohoto řádu).

Postupuje-li veterinární lékař podle výše uvedených bodů a podá léčivý přípravek zvířeti/zvířatům produkujícím potraviny, a to osobně nebo na svou odpovědnost dovolí jiné osobě, aby tak učinila, musí určit tzv. minimální ochrannou lhůtu a tedy nesmí být stanovená ochranná lhůta kratší než:

7 dnů pro vejce,

7 dnů pro mléko,

28 dnů pro maso drůbeže a savců (včetně tuku a drobů),

500 denních stupňů (stupňodnů) pro maso ryb.

Výše uvedené minimální ochranné lhůty je možné i významně prodloužit v závislosti na farmakokinetických vlastnostech obsažených farmakologicky účinných látek a vlastnostech přípravku, tak aby nedošlo k ohrožení konzumenta potravin pocházejících z léčených zvířat.

7) Pro léčbu koňovitých je specifi kován tzv. seznam látek nezbytných pro léčbu koňovitých podle nařízení Komise (ES) č. 122/2013 v posledním platném znění, kterým se mění nařízení Komise 1950/2006 (příloha 4 tohoto řádu).

8) Veterinární lékař je povinen vést záznamy o každém jím použitém léčivém přípravku, jehož výdej je vázán na lékařský předpis v souladu s § 8 vyhlášky č. 344/2008 Sb., v platném znění.

9) Veterinární lékař je povinen vést záznamy o předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče v souladu s § 9 vyhlášky č. 344/2008 Sb., v platném znění.

TENTO ŘÁD NABÝVÁ ÚČINNOSTI OD 1. KVĚTNA 2014.

Dosud platní znění (zrušovaného § 10 Profesního řádu):

1) Ošetřující veterinární lékař

a) smí chovateli předepsat nebo předat pouze takové množství léčiv, které je potřebné pro konkrétní léčbu zvířete nebo skupiny zvířat,

b) může použít anabolika a dopingové látky pouze pro léčbu specifické zdravotní poruchy.

2) Ošetřující veterinární lékař je povinen seznámit chovatele se způsobem, délkou a dobou užití léčiva a s nežádoucími vlivy na lidské zdraví a potraviny živočišného původu.

3) Ošetřující veterinární lékař je povinen nahlásit podezření na vedlejší účinky léčiv nebo sníženou účinnost ÚSKVBL Brno.

4) Při léčení zvířat produkujících potraviny musí ošetřující veterinární lékař předepisovat a používat léčiva, která jsou registrována pro odpovídající onemocnění u odpovídajícího druhu zvířat a dbát na dodržování ochranných lhůt. V případě, že takové veterinární léčivo nemá vet. lékař k dispozici, musí podle možnosti používat léčiva v následujících krocích:

a) léčivo registrované pro odpovídající druh zvířete (jiná indikace),

b) léčivo registrované pro odpovídající onemocnění u jiného druhu,

c) humánní registrované léčivo,

d) ostatní léčiva podle § 5, čl. 2 zákona o léku – povolené výjimky. Postupuje-li veterinární lékař podle bodů b), c) nebo d), vztahuje se na použití léčiva tzv. minimální ochranná lhůta.

Důvodová zpráva ke změně § 10 Profesního řádu o předepisování léčiv:

A) Důvody předložení nového návrhu:

1. Nové či novelizované právní předpisy ČR, které se dané oblasti týkají, a to zejména:

  • Novela zákona o léčivech, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů,

  • Vyhláška č. 344/2008 Sb.

  • Právní normy EU: nařízení č. 470/2009 a č. 37/2010 (tabulka I: Povolené látky platné v ČR bez transpozice do specifi ckého národního předpisu),

2. Požadavky na zajištění zodpovědného používání antimikrobik ve veterinární medicíně zejména v souvislosti s hrozbami vývoje a šíření rezistence na antimikrobika,

3. Požadavky na zajištění bezpečnosti a účinnosti pro zvířata a rovněž zajištění bezpečnosti konzumenta potravin živočišného původu získaných od zvířat, jimž byl/y podán/y na základě předpisu veterinárního lékaře VLP v souladu s rozhodnutím o registraci příslušných VLP, ale rovněž při předepsání/podání VLP v rámci tzv. kaskády či off -label použití, které bylo učiněno na základě předpisu a doporučení veterinárního lékaře (při respektování platných právních předpisů).

B) Zhodnocení platného stavu (§ 10 Profesního řádu):

Stávající platné znění nerefl ektuje plně požadavky na předepisování veterinárních léčivých přípravků zejména z pohledu:

  • Uplatnění kaskády a off -label

  • Rezistence na ATM a uplatňování platných právních předpisů ČR (indikační omezení)

  • Role veterinárního lékaře při zhodnocení rizika a prospěchu při použití VLP z pohledu bezpečnosti a účinnosti pro zvířata, člověka a životní prostředí

  • Role veterinárního lékaře při komunikaci s chovatelem/majitelem ošetřovaných zvířat, která by posílila (v důsledku kontroly realizace navržených léčebných postupů) správné a zodpovědné používání VLP (včetně léčiv s defi novanými riziky)

C) Odborné komentáře k jednotlivým bodům:

1. § 10 odst 1) ponechán původní znění.

2. § 10 odst 2) vychází z § 2 (1) vyhlášky č. 344/2008 Sb. Principem tohoto ustanovení je zajistit, aby byl veterinární lékař schopen z dostupných informací o předepisovaném přípravku zhodnotit rizika a prospěch při použití přípravku. To by mělo posílit roli vet. lékaře jako odborníka, který je schopen kriticky zvážit přínosy a rizika předepsání a použití daného VLP a vyžaduje to

(a) zhodnocení účinnosti pro cílové druhy, a to nejlépe použití v souladu s cílovými druhy uvedenými ve schválených textech přípravku v daných indikacích a dávkách, pro které je přípravek určen a v průběhu registrace byla ověřena jeho kvalita, bezpečnost a účinnost;

(b) zvážení bezpečnosti pro cílové druhy a konkrétní zvíře či skupinu zvířat (včetně kontraindikací, interakcí, bezpečnosti pro laktující či březí zvířata);

(c) zhodnocení nebezpečí plynoucího z možného přenosu reziduí do potravin – je třeba zvážit ochrannou lhůtu nastavenou v rámci platné registrace (uvedenou ve schválených textech přípravku) a zároveň zvážit, zda bude/je/byl VLP důsledně použit v souladu s platnou registrací (např. přesná dávka, intervaly podání, maximální objem do místa injekčního podání, přesná cílová kategorie zvířat, způsob medikace, souběžné podání více léčiv atp., které mohou mít dopad na dostačující délku ochranné lhůty),

(d) zhodnocení rizik vzniku a rozvoje rezistence (na základě klinické odezvy u předchozích léčeb daného onemocnění a situace ve stádě/hejnu/chovu/ u daného jedince; na základě výsledku testů citlivosti, na základě vyhodnocování trendů citlivosti v daném chovu atp.).

Taková výše uvedená posouzení a rozhodnutí by měla být výsadou veterinárního lékaře, který využívá svých odborných znalostí.

3. § 10 odst 3 vychází z § 2 (3) vyhlášky č. 344/2008 Sb. a rovněž zohledňuje dokumenty, které byly v posledním období (2011–2013) vydány v rámci EU. Navrhované znění nejen posiluje tlak na rozlišení mezi léky první a druhé (či následné volby), zohledňuje indikační omezení, ale opět by mělo zdůraznit roli veterinárního lékaře jako odborníka, který zváží historii a anamnézu, klinický stav zvířat včetně eventuálně předchozí terapie antimikrobiky, vždy, když je to možné odebere vzorky, které zašle k otestování citlivosti.

registracemi VLP obsahujících cefalosporiny 3. a 4. generace a (fl uoro)chinolony (zde platí v rámci všech členských států EU), v ČR platí navíc pro přípravky obsahující rifaximin, kanamycin a gentamicin.

4. § 10 odst 4 je částečně obsahově zachován, rozšířen o vysvětlující pasáže (bezpečnost pro uživatele a ochranná lhůta). Rozšířen o nutnost kontroly realizace navržených postupů, která by měla zajistit, že léčivo bude používáno správně – tj. s maximálním důrazem na bezpečnost a účinnost – posílení role veterinárního lékaře jako určitého supervizora s dostatečnými odbornými znalostmi, které lze uplatnit právě při nastavení a kontrole správnosti používání VLP v daných konkrétních podmínkách chovů.

5. § 10 odst 5 je obsahově zachován a navíc rozšířen o upřesnění klíčových oblastí hlášení nežádoucích účinků. To by mělo pomoci ke zdůraznění potřeby hlásit nežádoucí účinky léčiv, což by mělo vést k relevantnímu přehodnocení poměru prospěchu a rizika s důrazem na přehodnocení kritické části, kde byly hlášeny nežádoucí účinky, např. nedostatečná ochranná lhůta v případě opakovaných nálezů reziduí). Upřesnění je především s cílem upozornit na klíčové oblasti hlášení nežádoucích účinků.

6. § 10 odst 6 je popisem použití kaskády a off –label použití, v souladu s aktuálně platnými právními předpisy. Odstavec byl již v původním řádu KVL. Je doplněn a rozšířen tak, aby maximálně zohlednil platnou legislativu a podal jasný výklad základních pravidel, jež je nutno respektovat, včetně konkretizace tzv. minimální ochranné lhůty a určitého varování, že tato lhůta je skutečně minimální a je opět kladen důraz na odbornost veterinárního lékaře, aby v praxi uvážil nastavení vhodného prodloužení této minimální ochranné lhůty v případech, kdy je relevantní.

7. VNITŘNÍ PŘEDPIS KVL ČR O POSTUPU PŘI POSUZOVÁNÍ DYSPLAZIE LOKETNÍCH KLOUBŮ U PSŮ

(navrhuje vzdělávací komise KVL ČR)

Hlava V. odstavec 7 se mění takto: V případě, že odvolací komise odvolání vyhoví, zálohu po odečtení nákladů na řízení vrátí majiteli. Majitel na základě nového posudku komise může požadovat úhradu nákladů, popřípadě vícenáklady, na posuzovateli.V případě, že odvolání bude zamítnuto, uhrazená záloha bude použita k uhrazení činnosti odvolací komise a činnosti Klubu posuzovatelů dědičných ortopedických vad.

Dosud platné znění: V případě, že odvolací komise odvolání vyhoví, zálohu 5000,-Kč vrátí majiteli posuzovatel na základě výzvy komise. V případě, že odvolání bude zamítnuto, uhrazená záloha bude použita k uhrazení činnosti odvolací komise a činnosti Klubu posuzovatelů ortopedických vad.

8. VNITŘNÍ PŘEDPIS KVL ČR O POSTUPU PŘI POSUZOVÁNÍ DYSPLAZIE KYČELNÍCH KLOUBŮ U PSŮ

(navrhuje vzdělávací komise KVL ČR)

hlava V. odstavec 7 se mění takto: V případě, že odvolací komise odvolání vyhoví, zálohu po odečtení nákladů na řízení vrátí majiteli. Majitel na základě nového posudku komise může požadovat úhradu nákladů, popřípadě vícenáklady, na posuzovateli.V případě, že odvolání bude zamítnuto, uhrazená záloha bude použita k uhrazení činnosti odvolací komise a činnosti Klubu posuzovatelů dědičných ortopedických vad.

Dosud platné znění: V případě, že odvolací komise odvolání vyhoví, zálohu 5000,-Kč vrátí majiteli posuzovatel na základě výzvy komise. V případě, že odvolání bude zamítnuto, uhrazená záloha bude použita k uhrazení činnosti odvolací komise a činnosti Klubu posuzovatelů ortopedických vad.

9. VNITŘNÍ PŘEDPIS KVL ČR O POSTUPU PŘI POSUZOVÁNÍ LUXACE ČÉŠKY U PSŮ

(navrhuje vzdělávací komise KVL ČR)

Hlava III. odstavec 6 se mění takto: V případě, že odvolací komise odvolání vyhoví, zálohu po odečtení nákladů na řízení vrátí majiteli. Majitel na základě nového posudku komise může požadovat úhradu nákladů, popřípadě vícenáklady, na posuzovateli.V případě, že odvolání bude zamítnuto, uhrazená záloha bude použita k uhrazení činnosti odvolací komise a činnosti Klubu posuzovatelů dědičných ortopedických vad.

Dosud platné znění: V případě, že odvolací komise odvolání vyhoví, zálohu 5000,-Kč vrátí majiteli posuzovatel na základě výzvy komise. V případě, že odvolání bude zamítnuto, uhrazená záloha bude použita k uhrazení činnosti odvolací komise a činnosti Klubu posuzovatelů ortopedických vad.

10. VNITŘNÍ PŘEDPIS KVL ČR K POSUZOVÁNÍ DĚDIČNÝCH OČNÍCH VAD PSŮ A KOČEK

(navrhuje vzdělávací komise KVL ČR)

Hlava III. se mění takto: Odvolací komisi jmenuje Vzdělávací komise KVL ČR na návrh klubu posuzovatelů dědičných očních vad.

Ve sporných případech má majitel zvířete právo na odvolání proti výsledku vyšetření, a to do jednoho měsíce ode dne obdržení sporného výsledku vyšetření. Odvolání podává majitel písemně předsedovi odvolací komise společně se složením jistiny 5000 Kč. Ten je povinen svolat do 30 dnů odvolací komisi. Členem odvolací komise nemůže být veterinární lékař, který je současně posuzovatelem sporného vyšetření. Kontrolní vyšetření zvířete bude provedeno na oft almologickém pracovišti Kliniky chorob psů a koček VFU v Brně nejméně třemi členy odvolací komise. Komise musí dospět k jednoznačnému výsledku vyšetření (varianty A–D v bodě II. tohoto předpisu). Proti tomuto výsledku již není odvolání.

V případě, že odvolací komise odvolání vyhoví, zálohu po odečtení nákladů na řízení vrátí majiteli. Majitel na základě nového posudku komise může požadovat úhradu nákladů, popřípadě vícenáklady, na posuzovateli. V případě, že odvolání bude zamítnuto, uhrazená záloha bude použita k uhrazení činnosti odvolací komise a činnosti Klubu posuzovatelů dědičných očních vad.

Dosud platné znění: Odvolací komisi jmenuje KVL ČR na návrh klubu posuzovatelů DVO.

Ve sporných případech má majitel zvířete právo na odvolání proti výsledku vyšetření, a to do jednoho měsíce ode dne obdržení sporného výsledku vyšetření. Odvolání podává majitel písemně předsedovi odvolací komise společně se složením jistiny 5000 Kč. Ten je povinen svolat do 30 dnů odvolací komisi. Členem odvolací komise nemůže být veterinární lékař, který je současně autorem sporného vyšetření. Kontrolní vyšetření zvířete bude provedeno na oft almologickém pracovišti Kliniky chorob psů a koček VFU v Brně nejméně třemi členy odvolací komise. Komise musí dospět k jednoznačnému výsledku vyšetření (varianty A–D v bodě II. tohoto předpisu). Proti tomuto výsledku již není odvolání. V případě potvrzení původního nálezu hradí náklady odvolacího řízení majitel zvířete propadnutím jistiny. V případě, že komise odvolání vyhoví, bude jistina vrácena majiteli a náklady odvolacího řízení uhradí chybující posuzovatel.

Komora veterinárních lékařů České republiky