Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Nemoci skotu

 
  Zvěrokruh speciál k WVC 2013 – Praha

Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc Dipl. ECBHM

Odborný garant sekce na Světovém veterinárním kongresu v Praze

O. SZENCI

 

Sekce nemocí skotu

Buiatrická sekce 31. Světového veterinárního kongresu probíhala po celou dobu kongresu to, je od 17. 9. do 20. 9. 2013 Vědecká jednání byla rozdělena do sedmi sekcí, která na sebe logicky navazovala.

Sekci infekčních chorob řídil prof. Baumgartner, prezident světové buiatrické asociace, který měl úvodní referát týkající se paratuberkulózy. V hodinové prezentaci se zaměřil na výskyt, etiologii a patogenezi tohoto onemocnění a upozornil na její ekonomické a zdravotní aspekty. Jeho prezentace byla bohatě obrazově dokumentována a sumarizovala výsledky jeho dlouholeté výzkumné činnosti i publikované informace.

Na jeho referát navázal Dr Johan Khol z Vídeňské veterinární univerzity, který se zabýval metodami diagnostiky. O zkušenostech s řešením diagnostiky paratuberkulózy v ČR velmi fundovaně hovořila Mgr. Slaná, Ph.D., z VÚVeL Brno. S kolektivem spoluautorů poukázala na současný stav ve výskytu paratuberkulózy skotu v ČR, vývoje prevalence paratuberkulózy a rozvoj diagnostických metod. Prezentovala srovnání metod detekce patogenu pomocí ELISA a PCR. Další prezentace vhodně doplňovaly dané téma nebo řešily problematiku dalších infekčních onemocnění. Jednání sekce zakončil doc. MVDr. Pavel Novák, Ph.D., který prezentoval zásady biosekurity v chovech skotu.

Sekci Nemoci telat předsedali prof. P. Constable z Purdue Univerzity v USA a prof. K. Dool z veterinární univerzity v Gisenu. Profesor Constable se věnoval orální a intravenózní rehydratační terapii průjmujících telat. Podrobně rozebral patofyziologické aspekty dehydratace a dalších změn ve vnitřním prostředí průjmujících telat ve vztahu ke klinickému syndromu a poukázal na význam a metody rehydratace. Charakterizoval složení rehydratačních přípravků a jejich použití v terapii průjmových onemocnění neonatálních telat a upozornil na vhodnost použití hypertonických roztoků v terapii výrazných dehydratačních stavů. Upozornil rovněž na nezbytnost úpravy acidobazické rovnováhy telat a dostatečný příjem základních živin prostřednictvím mléčného nápoje.

 

G. OPSOMER

Prof. K. Doll se ve své přednášce věnoval imunologickým aspektům onemocnění telat. Upozornil na význam kolostrální imunity a imunity laktogenní. Zdůraznil význam vakcinace vysokobřezích krav v problémových chovech a včasného a dostatečného napojení narozených telat kvalitním kolostrem. Doporučil zkrmovat 0,5 až 1 litr kolostra telatům až do stáří 14 dnů, které jsou napájeny nativním mlékem či mléčnou náhražkou. U takto napájených telat je výskyt průjmových onemocnění minimální. Rovněž se věnoval prevenci respiračních onemocnění telat a mimo jiné doporučil intranazální vakcinaci a následně vakcinaci klasickou proti nejčastějším patogenům. Ve své prezentaci se zabýval i problematikou BVD a možnými komplikacemi souvisejícími s touto virózou. V této souvislosti upozornil i na problém neonatální pancytopenie telat. Přednáška byla bohatě obrazově dokumentována.

J. HEINRICHS

 

Významu kolostra a kolostrální imunitě se věnoval i MVDr. Josef Krejčí s kolektivem spoluautorů z VÚVeL Brno. Pozornost zaměřil na stanovení vhodnosti doby vakcinace neonatálních telat a selat s ohledem na kolostrální protilátky v krvi mláďat. Podrobně se věnoval lokální imunitě a intranazální vakcinaci jako vhodné metodě respiračních onemocnění neonatálních telat.

Doc. P. Sobiech z VF Olsztyn se zabýval změnami koagulačního profi lu v průběhu průjmových onemocnění telat. Dr. Stilwell věnoval pozornost problematice defi citu vitamínu E u telat. I další prezentace v této sekci byly zajímavé a přínosné.

Prof. J. F. Mee prezentoval výsledky dlouhodobého sledování výskytu vrozených defektů, malformací a anomálií u telat mléčných plemen v Irsku.

Patoanatomickým vyšetřením 680 postižených telat zjistil vrozené defekty u 24 %, přičemž jednoznačně převažovaly defekty na trávicím ústrojí. Relativně časté byly i defekty štítné žlázy, pupeční a jaterní kýly. Přednáška byla rovněž bohatě dokumentována.

Zásadní referát k managementu zdraví v chovech dojeného skotu přednesl prof. J. Cannas da Silva z Veterinární fakulty Lisabonské univerzity. Poukázal na význam zdraví pro produkci a reprodukci skotu a na zásady poradenské činnosti. Zdůraznil nezbytnost komplexního přístupu a úzkou spolupráci chovatele a veterináře. Ve své prezentaci zohlednil svoje bohaté zkušenosti z poradenské činnosti, kterou poskytuje.

Problematikou produkčních chorob dojnic se zabýval doc. Illek. S kolektivem spoluautorů zhodnotil zdravotní a produkční situaci ve vybraných chovech dojnic, a to s ohledem na plemennou příslušnost a fázi mezidobí. Poukázal na složitost peripartálního období a na závažnost výskytu produkčních chorob v postpartálním období. Upozornil na vysokou prevalenci subklinické hypokalcemie, steatózy jater, ketózy a subakutní bachorové acidózy v tomto období. Rovněž poukázal na problematiku karencí vitamínu E, beta-karotenu, selenu a mědi.

Managementu zdraví u březích bahnic se obsáhle věnoval prof. G. C. Fithenakis z Řecka. Poukázal na význam zdraví a na složitost udržení dobrého zdravotního stavu březích bahnic vzhledem k působení mnoha negativních faktorů v chovech ovcí. Značnou pozornost věnoval otázkám reprodukce a abortům i parazitárním onemocněním, dále problematice metabolických poruch a zoohygienickým otázkám, zvláště v době bahnění.

V sekci výživa a metabolismus měl zásadní přednášku prof. A. Judson Heinrichs z Pensylvánské univerzity. Věnoval se problematice bachoru a osvětlil fyziologické i patologické procesy v bachoru. Upozornil na rizika zkrmování nevhodné krmné dávky a narušených krmiv pro funkci bachoru a zdraví dojnice. Demonstroval změny na sliznici bachoru při různých typech výživy a poukázal na značnou rozdílnost v absorpci TMK při poruchách bachorové sliznice.

 

J. C. SILVA

Na jeho přednášku navázal prof. T. Wittek s problematikou bachorové acidózy u dojnic. Zaměřil se na výskyt, etiologii, patogenezi a prevenci subakutní bachorové acidózy (SARA), kde prezentoval svoje bohaté zkušenosti s tímto onemocněním.

J. ILLEK

 

Prof. E. Brydl se velmi fundovaně zabýval poruchami energetického metabolismu a poruchami acidobazické rovnováhy u vysokoprodukčních dojnic. Prezentace vycházela z jeho experimentálních a provozních sledování, byla bohatě obrazově dokumentována.

Sekci Poruchy reprodukce řídili prof., Otto Szenci z veterinární univerzity v Budapesti a prof. G. Opsomer z univerzity v Gentu. Prof. O. Szenci se zabýval vztahem užitkovost a plodnost, dále výživou a plodností i poukázal na problematiku dystokií a průběhu puerperia při neadekvátní výživě v peripartálním období. Prof. G. Opsomer charakterizoval současnou úroveň chovu skotu v Belgii a zabýval se otázkou vlivu negativní energetické bilance na reprodukci dojnic, působením různých stresorů a infekcí na reprodukci.

Obě přednášky vycházely z bohatých praktických zkušeností a vědeckých poznatků autorů. Problematice poruch puerperia se dále zabýval prof. Mee z Irska. Sekci zakončil doc. Čech z VFU Brno kolektivní prezentací, která se zabývala odběrem folikulární tekutiny a měřením acidobazické rovnováhy ve folikulární tekutině. Práce zaujala svým exaktním řešením všechny zúčastněné.

Sekci Mastitidy předsedal prof. Sarne De Vliegher z veterinární fakulty v Gentu. Jeho prezentace byla zaměřena na zhodnocení vlivu CNS na zdraví mléčné žlázy. Prezentoval výsledky svých studií týkajících se epidemiologie, diagnostiky a prevence infekcí CNS v chovech v Belgii.

Prof. J. Smola prezentoval výsledky a zkušenosti s diagnostikou mastitid přímo na farmě. Se svými spolupracovníky na základě rozsáhlého sledování prokázal vhodnost uvedené metody v diagnostice mastitid. Jeho přednášku doplnila prezentace autorů Věříš, Krejčí a kol. rovněž zaměřená na stájovou diagnostiku mastitid.

Problematikou onemocnění prstu, respektive paznehtů dojnic se zabýval prof. J. Kofl er z veterinární univerzity ve Vídni. MVDr. O. Bečvář., Prof. Kofl er prezentovali moderní elektronický dokumentační systém využívaný v monitoringu onemocnění paznehtů u skotu.

MVDr. O. Bečvář prezentoval své poznatky o možnostech úpravy paznehtů krav v průběhu první laktace. Poukázal na faktory ovlivňující růst rohoviny paznehtů a na možnost využití vhodného systému ustájení pro spontánní abrasi rohoviny.

Kromě uvedených vyžádaných přednášek byly prezentovány zajímavé práce formou krátkých sdělení a prostřednictvím posterů. Celkem bylo předneseno 52 referátů a prezentováno 88 posterů.

Účast, v na jednání jednotlivých sekcí byla poměrně dobrá, pohybovala se od 60 do 136 účastníků. Na závěr každé sekce proběhla zajímavá diskuse. Jednání byla dobře řízena, za což děkuji jednotlivým předsedajícím sekcí.

 
Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc Dipl. ECBHM