Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Noční můra řidičů – srážka se zvěří

Přemnožená černá, srnčí, daňčí či jiná spárkatá zvěř zvyšuje pravděpodobnost kolize automobilu a zvěře na pozemních komunikacích. Projíždět přes některé lesní, ale i polní oblasti v noci se dnes podobá safari – z příkopů svítí desítky párů očí a prasata i srnčí zvěř nebezpečně přebíhají přes vozovku přímo před autem.

Když už se stalo, že sražení zvěře nešlo zabránit a zvěř jsme poranili či usmrtili, lze situaci řešit kontaktováním Policie ČR – ať jsme tak nuceni kvůli větší škodě na vozidle či „jen“ kvůli poraněné či usmrcené zvěři. V případě, že neznáme osobně správce honitby či mysliveckého hospodáře, může nám na něj dát policie kontakt či jej sama přivolá.

V našich podmínkách platí, že o zvěř zabitou či poraněnou při nehodě se má postarat myslivecký hospodář příslušné honitby, kde ke kolizi došlo. Toho můžeme na místo přivolat sami (jestliže jej známe) či se spolehnout na Policii ČR, že takto učiní ona; případně nám alespoň může poskytnout kontakt. Myslivecký hospodář může samozřejmě pověřit řešením jiného člena myslivecké společnosti.

Stejný oznamovací postup volíme i v případě, že jsme zvěř pouze poranili (např. došlo ke zlomení jedné končetiny), ale ta ještě stačila odběhnout do lesa či na pole a ukrýt se. Myslivecký hospodář případně další členové myslivecké společnosti v tomto případě provedou tzv. dohledávku, a následně se o poraněnou zvěř postarají.

Usmrcenou zvěř bychom v žádném případě neměli sami odvážet – a to ať už v dobrém úmyslu ji mysliveckému hospodáři dopravit či z důvodů plánované konzumace. Na toto chování může být pohlíženo jako na pytlačení a navíc tím porušujeme zákon. Manipulací se zvěří a její případnou konzumací bez prohlídky proškolenou osobou také riskujeme vlastní zdraví.

Komora veterinárních lékařů České republiky