Obraz na titulce – Gerard ter Borch, mladší

Všichni známe přísloví, že jablko nepadá daleko od stromu, a tak není divu, že Gerard ter Borch se stal malířem, stejně jako jeho otec Gerard ter Borch, zvaný starší, který mu už v dětství dával hodiny kreslení a také pečlivě schovával jeho kresby. Nejstarší z nich pochází z roku 1625, kdy mu bylo 8 let. Od útlého mládí se zajímal o přírodu, a tak ho otec v roce 1633 posílá do učení v Haarlemu k holandskému krajináři Pieterovi de Molyn.

Že musel být talentovaný, o tom svědčí skutečnost, že už o dva roky později mu bylo uděleno takzvané mistrovské právo a směl své obrazy podepisovat. Jeho nejstarší, jím podepsané dílo pochází z roku 1635. Ještě téhož roku odchází do Londýna, kde působil jeho strýc, mědirytec Robert van Voerst. Podnikl studijní cesty do Itálie a Španělska, ve kterém namaloval portrét španělského krále Philippa IV., který se ale nedochoval.

Mezi lety 1640–1645 se Gerard ter Borch vrací do Amsterdamu a věnuje se především malbě žánrových scén. Získal si také značnou popularitu jako portrétista a této popularitě vděčil za pozvání k mírovým jednáním mezi Holandskem a Španělskem, kde portrétoval přítomné diplomaty obou stran.