Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Obraz na titulce – Jan Steen; Předzahrádka hostince

  Časopis Zvěrokruh 3/2019
     Společenská rubrika


Jan Steen

Předzahrádka hostince


 

De Gouden Eeuw, česky Zlaté časy, bylo období v nizozemské historii, kdy země vzkvétala a prožívala kulturní a hospodářský zázrak. Sedm spojených holandských republik vděčí za svůj hospodářský a kulturní vzestup především jedné věci – svobodě náboženského vyznání. Tato skutečnost se stala magnetem pro ty obyvatele okolních zemí, kteří byli za svou víru ve své vlasti často pronásledováni. Utíkali ze svých zemí do této mladé republiky, která je s otevřenou náručí přijímala a nabízela jim za jejich schopnosti svobodný pohyb a práci.


Přicházeli myslitelé, kteří směli publikovat a vyučovat, spisovatelé a umělci a založením univerzity v městě Leiden se Holandsko stávalo významným centrem vědy a umění. I v naší historii najdeme osobnosti, které na vnitropolitické události, v tomto případě pobělohorské, reagovali odchodem z vlasti.

Když ne osobně, tak z hodin zeměpisu víme, jak malá je to země a jak její obyvatelé už po staletí bojují s mořem o každý metr. I přes tyto obtížné podmínky zde ve Zlatých časech vzniklo několik významných kulturních i malířských středisek – Amsterdam, Haarlem, Delfty, Utrecht, Den Haag, Deventer a Leiden. A právě město Leiden je místem, kde se Jan Steen autor obrazu na titulce tohoto čísla, v roce 1625 narodil.

Odhaduje se, že holandští malíři v těchto Zlatých časech vyprodukovali několik milionů obrazů. Tato, řekněme nadprodukce, vedla k tomu, že někteří malíři, mezi něž patří i autor obrazu na titulní straně březnového čísla Jan Steen, vedle malířského řemesla ještě provozovali nějakou jinou živnost. Nejčastěji mívali licenci na provozování hostince či nějakého obchodu. Ani to často nezabránilo tomu, aby nekončili v bídě.

Malíř Jan Steen se narodil v rodině pivovarníka a sám byl nejen malířem, ale i hostinským. Jako malířský učeň prošel několika ateliéry a učil se u malířů jako byli německý maliř Nikolaus Knüpfer v Utrechtu, Adriaen van Ostade a Dirck Hals v Haarlemu. V roce 1646 se zapisuje na univerzitu v rodném městě Leiden. A po opuštění školy zakládá leidenský malířský cech.

Jan Steen byl na svou dobu všestranně vzdělaný, zajímal se o svět kolem sebe, sociální podmínky ve společnosti a v jeho obrazech nacházíme nejen humor, rodinný život, ale i satirický pohled na své okolí. Odhad množství obrazů, které Jan Steen namaloval, se blíží osmi stovkám, zachovala se zhruba polovina z nich. Paleta jeho témat sahá od portrétu ke krajinomalbě, biblickým skupinovým scénám, nacházíme na jeho obrazech svatby, lidové slavnosti, alegorie a scény z hostinců, ilustruje humoristické knihy a přísloví či pořekadla.

Žil několik let ve městě Den Haag, pak ve městě Delft a Haarlem. Po smrti první manželky se Steen znovu oženil a vrátil se do rodného města Leiden. V roce 1672 je mu městem Leiden udělena licence na hostinec a stal se prezidentem cechu Svatého Lukáše, tedy cechu malířaského. Jan Steen 3. ledna 1679 ve svém rodném městě umírá a je zde pochován v rodinné hrobce. Obraz z titulky můžeme vidět na vlastní oči v galerii v Berlíně.