Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Opatření při výskytu panleukopenie koček v ordinaci veterinárního lékaře

  Časopis Zvěrokruh 4/2019
     Pro praxi - Z MOJÍ PRAXE


Kateřina Horáčková

Nakažená kočka a co dál


 

Panleukopenie koček je infekční onemocnění způsobené parvovirem označovaným jako FPV (feline panleukopaenia virus). Jedná se o neobalený DNA virus, vysoce odolný vůči fyzikálním a chemickým vlivům. Z toho důvodu se snadno kumuluje v prostředí, a protože je současně vysoce kontagiózní, dochází u vnímavých jedinců snadno k nákaze a infekce se tak rychle šíří. V praxi se s infekcí FPV setkáváme ve větší či menší míře všichni, zejména v případě útulků nebo kočičích depozit, a občas se vyskytnou i stížnosti na veterinární lékaře, v jejichž ordinaci byly ošetřovány kočky s klinickými příznaky panleukopenie nebo kočky, které panleukopenii prodělaly a stále mohou virus vylučovat, a se kterými se setkala koťata dosud nevakcinovaná, která byla přinesena z jiných důvodů, a nakazila se.


Jak tedy postupovat v případě, že je do ordinace přinesena kočka, u které je následně FPV potvrzen? Především není možné v ordinaci následně ošetřovat kočky, u kterých neznáme jejich vakcinační status, a neočkované nebo nekompletně naočkované kočky včetně koťat. Koťata jsou nejrizikovější skupinou z hlediska vnímavosti vůči FPV a do prostor potenciálně infekčních by vůbec neměla být přinášena.


JE-LI INFEKCE FPV POTVRZENA, JE NUTNÉ ORDINACI NÁSLEDNĚ DŮKLADNĚ VYDEZINFIKOVAT.

V případě klinik s více ordinacemi je možné vnímavé kočky ošetřit v jiné ordinaci, v případě pracovišť s certifikací Cat Friendly, která musí mít oddělený přístup pro psy a kočky, je vhodné ošetřovat kočky s podezřením na FPV v ordinaci určené pro psy, a nekontaminovat si tak ordinaci vyhrazenou pro kočky. Pro léčbu pacientů, u kterých byl FPV prokázán, pak v ideálním případě slouží infekční oddělení. Prvoliniové ordinace však tyto možnosti většinou nemají. V těchto případech je především zapotřebí edukovat majitele koček, kteří očekávají narození koťat, aby se na preventivní prohlídky a vakcinaci objednávali, a vyhradit si na ně dobu, kdy je riziko nákazy minimální, tj. například na začátku ordinační doby, nebo jim nabídnout možnost návštěvní služby doma u chovatele.

V případě, že je do ordinace přinesen pacient, u kterého je následně infekce FPV potvrzena, je nutné ordinaci následně důkladně vydezinfikovat. V případě FPV jsou vhodnými dezinfekčními přípravky ty na bázi kyseliny peroctové, formaldehydu, hypochloritu nebo hydroxidu sodného. Teprve po provedené desinfekci vyšetřovacího stolu a všech předmětů, které přišly do kontaktu s nemocnou kočkou, je možné v ordinaci vyšetřovat další kočky. Tato opatření jsou náročná na čas, nicméně jsou nezbytná pro zamezení šíření nákazy.

Kateřina Horáčková, MANZCVS (Feline Medicine)