Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Podzimní shromáždění Unie praktických veterinárních lékařů a Evropské veterinární federace v Římě

  Časopis Zvěrokruh 12/2018
     Z činnosti komory


Karel Daniel

Proměna veterinárního světa klepe na dveře


Při příležitosti Všeobecného shromáždění Unie praktických veterinárních lékařů a Evropské veterinární federace se v Římě ve dnech 8.–10. listopadu setkali zástupci veterinární profese evropských zemí.

Jednání se za KVL ČR zúčastnili MVDr. Vaňousová, MVDr. Bernardy a MVDr. Daniel.


Kromě interních záležitostí jako schvalování hospodaření a nového rozpočtu na rok 2018 stojí určitě za zmínku přijetí Ruské veterinární komory za člena – pozorovatele FVE, zpráva k nyní probíhajícímu veterinárnímu demografi ckému průzkumu (European Veterinary Demography Survey), ale určitě i některé další body jednání.

Korporátní praxe (řetězce) pohlcují v západní Evropě stále významnější část doposud nezávislých klinik a poskytovatelů veterinární péče vůbec. Odcházející generace starších kolegů oceňuje na tomto vývoji podstatně silnější možnost prodeje svého zařízení při ukončení profesní kariéry; a to v době, kdy mladší generace kolegů většinou nejeví zájem o podnikatelskou (fi nanční, manažerskou atd.) část veterinární činnosti. Výhody této formy poskytování veterinární péče vidí provozovny samotné především jako možnost výhodnějších podmínek při nákupu léčiv a zařízení, možnost účinnějšího a směrovatelného marketingu a možnost profesionálního fi nančního managementu. Veterinární lékaři jako zaměstnanci těchto klinik považují za výhody v práci ve velké a stabilní fi rmě, spolehlivé strukturování pracovního času a volna, regulérní postgraduální vzdělávání a možnost referování zákazníka uvnitř zařízení či uvnitř řetězce. Za nevýhody považují omezený čas na jednoho zákazníka, méně svobody při výběru postupu a medikace, tlak na nabízení dalších specializovaných vyšetření a tlak na dosažení ekonomických výsledků. Sečteno a podtrženo: z veterinární medicíny se tímto stává zaměstnání místo povolání.

Digitalizace + telemedicína

Většina poskytovatelů veterinárních služeb žije stále v minulém světě – ve světě nedostatku informací. To dnes neplatí. Při explodujících možnostech digitalizace bylo v posledních dvou letech globálně generováno více dat než od počátku lidstva. Navíc nastal „převrat v systému“ a big data proudí přímo on-line od pacienta … někam. A to ne nutně k veterinárnímu lékaři. Takové systémy fungují dnes běžně u hospodářských zvířat (např. u dojnic jsou shromažďovány prostřednictvím elektronických obojků, pedometrů atd., údaje o odchylce teploty vůči průměru stáda, odchylkách v pohybové aktivitě či intenzitě bachorové činnosti). Tyto údaje jsou dostupné on-line a je obrovskou otázkou, jestli k jejich interpretaci bude vůbec zapotřebí osoby veterinárního lékaře.


U společenských zvířat začíná s „převratem v systému“ řetězec Banfi eld. Zatím spočívá v nabízení elektronických obojků monitorujících jídlo a pití, teplotu, škrábání …

Pokud se těchto příležitostí nechopí budoucí „televeterináři“, udělá to nejspíš někdo jiný. A budou to pravděpodobně opět velké korporace. Významná je například aktivita společnosti Novartis spolu s IBM či Huawei (… nedávné prohlášení jejího CEO o možnosti propojení bilionu krav via 4G).

 


Co s tím? Veterinární praxe musí být preventivní, personalizovaná a musí cíleně plnit očekávání klientů. Legislativa jako obvykle pokulhává za překotným vývojem. Defi nice telemedicíny, ani elektronická preskripce nejsou valně rozšířené. A zahrnutí předmětu interpretace big data (hromadných údajů) do vzdělávacích procesů? … Jestli už také není pozdě.

Zmíněné posuny přinesou silnou změnu v poskytování veterinárních služeb v horizontu 3–5 let. A schopnost interpretace získaných dat, spolu s personalizovaným přístupem k zákazníkovi, budou klíčem k úspěchu. (Pozn.: elektronická veterinární preskripce byla doposud zavedena ve Španělsku a Itálii – v zemích s největší spotřebou antibiotik na jednotku živé hmoty; ale také v zemích, kde veterinární lékař nemá automatické právo na výdej léčiv).

K dalším zajímavým projektům digitalizace patří například „digitální knihovna“ BSAVA (Britské asociace veterinárních lékařů malých zvířat.

British Small Animal Veterinary Association spustila tuto BSAVA Library, aby umožnila snadný přístup k obrovskému množství publikovaných textů. Vstup na www.bsavalibrary. com umožňuje veterinárním lékařům nalézt potřebný text nebo údaje, vytvořit si vlastní knihovnu potřebných textů a dostávat upozornění na nové položky v oblasti jejich vyhledávání. Vyhledat lze nejen publikaci, ale i kapitolu či část textu, včetně manuálů, formulářů a sborníků z odborných konferencí.

Knihovna umožňuje snadný přístup k potřebným údajům odkudkoliv a většina jejího obsahu je zdarma přístupná členům BSAVA. Zpoplatněné je vyhledávání konkrétních částí odborných manuálů a přístup k některým knihám, které nemohly být zahrnuty do členských benefitů.

Karel Daniel

Komora veterinárních lékařů České republiky