Porovnání provozování privátních lékařských praxí

Formou fyzické osoby nebo formou právnické osoby (ekonomický a daňový pohled)

Fyzická osoba

Příklad č. 1

Předpokládejme, že provozovatel praxe dosahuje následujících ekonomických výsledků (v Kč):

Příloha č. 1

Platby pojistného a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Vyměřovací základ se odvíjí od § 5a odst.1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti od roku 2006 částka 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Příloha č. 2

Platby zdravotního pojištění

Vyměřovací základ se odvíjí od § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Komentář:

Tato varianta počítá se skutečně vynaloženými výdaji, tak jak vyplývají z daňové evidence. Výdaje na sociální a zdravotní pojištění, které vynaloží provozovatel praxe sám za sebe, nejsou počínaje zdaňovacím obdobím kalendářního roku 2008 výdaji daňově uznatelnými, a to i přesto, že k jejich platbám je poplatník (OSVČ) vázán zákonem. Daňově uznatelné výdaje, které představují částku 623 000 Kč, činí v tomto konkrétním případě zhruba 43 % z dosažených zdanitelných příjmů provozovatele praxe.

Příklad č. 2

Předpokládejme, že provozovatel praxe dosahuje stejných ekonomických výsledků jako v předchozím případě, ale s ohledem na možnou daňovou optimalizaci, uplatní výdaje procentem z dosažených příjmů (v Kč):

Komentář:

Konečná úspora v takto pojatém výpočtu daně z příjmů fyzických osob a z toho odvozených plateb sociálního a zdravotního pojištění není zanedbatelná. Navíc ji, pokud nedojde k radikálním změnám v daňových sazbách (jejich výraznému zvýšení), bude možno uplatnit v delším časovém horizontu. Je otázkou, nakolik v příkladu uváděné příjmy a k nim se vztahující výdaje odpovídají skutečnosti. Pokud nebudeme brát jako rozhodující údaje, které má autor článku k dispozici z vlastní činnosti daňového poradce a oceňovatele lékařských praxí a které použil ve výpočtech, nezbývá než použít dostupné údaje, jež shromažďuje ÚZIS ČR, i když případný čtenář si opodstatněnost zvolených údajů porovná především s ekonomickými výsledky své vlastní ordinace, ale nepochybně si je rovněž rád porovná s celorepublikovým průměrem.

Právnická osoba

Z právnických osob přichází teoreticky v úvahu forma obchodní společnosti či družstva. Obchodní společností může být akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost.

Aniž bychom se zabývali základními charakteristikami jednotlivých společností, předpokládejme, že pro naše účely bude nejvhodnější formou právnické osoby společnost s ručením omezeným (s. r. o.). Vycházíme ze stejného schématu jako v předchozím případě fyzické osoby a zároveň předpokládáme, že s. r. o. bude založena pouze jedním společníkem (v Kč).

Příklad č. 3

Z dosud uvedeného vyplývá, že čistý příjem provozovatele praxe formou s. r. o. je 121 680 Kč (12 x 10 140 Kč), který je představován jeho mzdou jako zaměstnance. Zůstává zisk s. r. o. po zdanění 506 080 Kč. Pokud jej chce provozovatel praxe použít pro svoji osobní spotřebu formou podílu na zisku, musí jej dále zdanit srážkovou daní ve výši 15 %, tj. částkou 75 912 Kč a zůstane mu k osobnímu použití 430 168 Kč (zisk po zdanění minus srážková daň). Osobní příjem představovaný čistou mzdou ze závislé činnosti a podílem na zisku s. r. o. dosahuje konečné výše 551 848 Kč.

Z jednotlivých propočtů vyplývá, že konečný roční čistý příjem provozovatele praxe je v tomto případě v zásadě stejný, pokud použijeme u fyzické osoby skutečně vynaložené výdaje. Pokud však použijeme výdaje procentem (60 %) z dosažených příjmů, a tento postup může uplatnit pouze fyzická osoba, ekonomické výhody se přiklánějí jednoznačně na stranu fyzické osoby. To však neznamená, že se jedná o pravidlo. Záleží vždy na konkrétních podmínkách a situaci. Nelze než doporučit provést před konečným rozhodnutím, zda přejít z podnikání formou fyzické osoby na podnikání formou právnické osoby (pokud máme na mysli pouze ekonomické důvody), podrobný propočet ekonomické výhodnosti uvažované změny.

Závěrečné poznámky

1) Fyzická osoba může využít dalších daňových optimalizací, jakou je například rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby.

2) Případná novela zákona o daních z příjmů může výhodnost té či oné formy podnikání výrazně ovlivnit.

Závěrečná rekapitulace