Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Praktický průvodce přiznáním k DPFO

  Časopis Zvěrokruh 3/2019
     Pro praxi - Daňová poradna


Edita Jelínková Hrdličková

Nikdy nekončící příběh o daňových povinostech, tentokrát v letošním roce


Vážení čtenáři. Po maratonu seminářů v Ostravě, Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Praze a v Plzni, kde jsem vás moc ráda viděla, pevně věřím, že vám ekonomické informace daly doporučení a návody, jak správně pracovat se základem daně, na co si dát pozor a co doložit při i zpracování daňového přiznání za rok 2018. A proto ještě než je podáte do termínu 1. 4. 2019 za rok 2018, v bodech zrekapituluji DPFO.


1. Tvorba základu daně u FO a daňové přiznání

Kdo má povinnost podat daňové přiznání?


Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Přiznání je ale povinen podat i poplatník, jehož příjmy sice nepřesáhly 15 000 Kč, ale který vykazuje daňovou ztrátu.

Celkový základ daně

Stanovení základu daně z příjmů fyzických osob nelze zužovat pouze na zdanění příjmů z podnikání.

 


Sestavení základu daně z příjmů fyzických osob je daleko rozmanitější a pestřejší než v případě právnických osob, neboť nejrůznějších druhů příjmů je v případě fyzických osob nepřeberně mnoho. Celkový základ daně je složen z jednotlivých, tzv. dílčích základů daně (DZD).


§ 6 ZDP  DZD z příjmů ze závislé činnosti (příjmy ze zaměstnání)
§ 7 ZDP DZD z příjmů ze samostatné činnosti (příjmy z podnikání)
§ 8 ZDP DZD z příjmů z kapitálového majetku
§ 9 ZDP DZD z příjmů z nájmu
§ 10 ZDP DZD z ostatních příjmů
  Celkový základ daně fyzické osoby

Ne vždy budou všechny dílčí základy daně naplněny. Situace, že by fyzická osoba měla za zdaňovací období všech pět dílčích základů daně, je výjimečná. Nejčastěji dochází ke kombinaci příjmů z podnikání a příjmů z kapitálového majetku (např. úroky z podnikatelského účtu). Do základu daně se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozené, nebo z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP ze samostatného základu daně.

2. Tvorba dílčího základu daně

V případě tvorby dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) je nutno u fyzických osob vycházet:

• z výsledku hospodaření u poplatníků vedoucích účetnictví,

• z rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a daňově uznatelnými výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, nebo z rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a paušálními výdaji, tj. výdaji stanovenými procentem z příjmů.

V praxi spíše než "položky snižující základ daně" slýcháme pojem "odčitatelné položky". Jedná se o položky, které se odčítají od základu daně a mají významný vliv na daňovou povinnost fyzické osoby. Je však nezbytně nutné rozlišovat, zda jde o:

• výdaj snižující příjmy,

• nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP),

• odčitatelné položky (např. daňová ztráta, výdaje na výzkum a vývoj; § 34 ZDP) nebo

• slevy na dani (§ 35 ZDP a další).

3. Nezdanitelné části ZD § 15 ZDP

Bezúplatná plnění  jejich hodnota musí přesáhnout 2 procenta ze základu daně nebo činit alespoň 1000 korun, v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 procent ze základu daně. Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se  oceňuje od roku 2017 částkou 3000 korun (dříve 2000 korun)  a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje nově od roku 2017 částkou 20 000 korun.

Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru poskytnutého na bytové potřeby – maximálně ve výši 300 000 korun ročně. Podmínkou je vlastnictví bytu, domu.

Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření – částka, kterou lze odečíst, se rovná celkově zaplaceným příspěvkům sníženým o 12 000 korun, max. výše činí 24 000 Kč (do roku 2016 pak 12 000 Kč) ročně, což odpovídá měsíční úložce 3000 Kč.

Pojistné zaplacené poplatníkem v kalendářním roce na jeho soukromé životní pojištění – doba trvání smlouvy činí minimálně 5 let a nárok na čerpání je navázán na dosažení 60 let věku, maximálně lze odečíst 24 000 Kč) ročně.

Členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci – odečíst lze částku do výše 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 korun za zdaňovací období.

Úhrady za zkoušky ověřující  výsledky dalšího vzdělávání – nejvýše do částky 10000 korun ročně (zdravotně postižení 13000 korun, těžce zdravotně postižení 15000 korun).


4. Položky odčitatelné od ZD

Základ daně můžeme ještě snížit o položky odečitatelné od základu daně, najdeme je v § 34 zákona o daních z příjmů, jde například o daňovou ztrátu nebo výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje.

Mezi odčitatelné položky patří daňová ztráta minulých let, která je vzhledem ke svému specifickému způsobu uplatnění v daňovém přiznání začleněna mezi „položky upravující základ daně”. Daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze odečíst nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se ztráta vyměřuje.

Daňovou ztrátu lze uplatnit celou nebo její část. Není vyloučeno uplatnění daňové ztráty za více předcházejících období v témže roce (např. v roce 2018 lze snížit základ daně jak o daňovou ztrátu z roku 2013, tak i například z roku 2017)

 

 


Uplatnění ztráty v roce 2018


Ztráta za rok Uplatnění v roce 2018
2010 až 2012 Nelze již uplatnit
2013 až 2017 Lze uplatnit

Těmito vybranými položkami vzniká základ daně a z toho se u DPFO počítá daňová povinnost ve výši 15 %. A dále pak pokračujete slevami na dani.

5. Slevy na dani


Slevy na dani Právní úprava: § 35ba odst. 1 ZDP
písm. Kč/rok Kč/měsíc  
a) 24 840 2 070 základní sleva na poplatníka pro rok
b) 24 840 2 070 na manželku (manžela)
49 680 4 140 na manželku (manžela), pokud ji (mu) byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P
c) 2 520 210 základní sleva na invaliditu u poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně
d) 5 040 420 rozšířená sleva na invaliditu u poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění
e) 16 140 1 345 sleva na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P
f) 4 020 335 sleva na studenta u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání
g) max. do výše minimální mzdy   sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku
h) 5 000   sleva na evidenci tržeb

Další slevy na dani zaměstnavatelů zaměstnávajících zdravotně postižené osoby (podle § 35 ZDP):

• 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem poměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,

• 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

6. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Další položkou je daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP). Tato položka může mít formu slevy nebo daňového bonusu. Pokud nestačí daňový základ k uplatnění slevy na dítě, může vzniknout nárok na daňový bonus.

Přehled výše částek daňového zvýhodnění


 Daňové zvýhodnění Od 1. 1. 2018
Na jedno vyživované dítě 15 204 Kč/rok 1 267 Kč/měsíc
Na druhé vyživované dítě 19 404 Kč/rok 1 617 Kč/měsíc
Na třetí a další vyživované dítě 24 204 Kč/rok 2 017 Kč/měsíc
Daňový bonus minimálně 100 Kč, maximálně 60 300 Kč

POZOR na možnost § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP: DPFO se snižuje o 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželce (manželovi) přiznán nárok na průkaz mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P”), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují:

• dávky státní sociální podpory,

• dávky osobám se zdravotním postižením,

• dávky pomoci v hmotné nouzi,

• příspěvek na péči,

• dávky a služby sociální péče,

• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Závěr: Na základě seminářů jsem zjistila, že nejvíce veterinárních lékařů praktikuje provozování léčebné a preventivní činnosti jako OSVČ, tedy jako osoba samostatně výdělečně činná. Nejsem příliš zastánce tohoto podnikání z hlediska daňové legislativy. Ale u podnikající osoby do vyměřovacího základu asi 170 tisíc za rok je podnikání FO účelná. Při vyšších základech daně pak vznikají nemalé doplatky MSSZ (OSSZ) a ZP, nemluvě o výši záloh na další zdaňovací období. Daňová povinnost je pak ve výši 15 % naprosto zanedbatelná.

Trošku humoru závěrem:

Podnikatel se ptá účetního:

"Proč se naši zaměstnanci dneska tak radují?"

"Ále, selhal nám počítač a místo mezd jsme jim vyplatili daně."

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a. s.