Komora veterinárních lékařů České republiky

Právo na náhradu škody a její limity

  Časopis Zvěrokruh 3/2015
     Pro praxi – Daňová poradna

Kristýna Cajthamlová

Nový občanský zákoník a náhrada škody

V dnešním článku se zaměřím na náhradu škody podle nového občanského zákoníku a její limity.

 

Nový občanský zákoník v souvislosti s náhradou škody (škodou se rozumí újma na jmění, tedy újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi) obsahuje princip plné reparace, tedy aby poškozený dostal tolik, co mu škůdce protiprávním jednáním způsobil.

Výše uvedené však neplatí stoprocentně a z principu plné reparace platí výjimky, např. možnost soudu snížit právo na náhradu škody (hovoříme o tzv. moderačním právu soudu) nebo pokud škůdce předem oznámil, že dojde ke vzniku škody a poškozený mohl zakročit.

Povinnosti k náhradě škody se nelze zcela zprostit

Povinnosti k náhradě škody se nelze zcela zprostit. Často jsou však činěna oznámení o vyloučení či omezení povinnosti k náhradě újmy, která, pokud jsou učiněna před vznikem škody a jsou dostatečně srozumitelně a jasně formulována, mohou být posuzována jako varování před nebezpečím a mohou vést k částečnému zproštění povinnosti nahradit vzniklou škodu. Tedy oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, ještě to neznamená, že tomu tak skutečně je. Standardně se k takovému úkonu nepřihlíží, ale jak je uvedeno výše, může být takové oznámení posouzeno jako varování.

Podle původního občanského zákoníku nebylo možné vzdát se práva na náhradu škody do budoucna. Nový občanský zákoník tento obecný zákaz vzdání se budoucích práv nepřevzal, ale umožnil vyloučit nebo omezit budoucí právo na náhradu újmy dohodou. Stanovil pro tento případ výjimky, kdy se nelze vzdát práva na náhradu škody. Je to v případě, že jde např. o újmu způsobenou úmyslně, újmu způsobenou z hrubé nedbalosti, povinnost nahradit újmu, pokud byla způsobena na přirozených právech člověka (újma na zdraví, cti, dobrém jménu, atp.). Nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu újmy nelze platně vzdát.

Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu a není-li to dobře možné nebo požádá-li o to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeně zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo, tzv. ušlý zisk.

Standardním zajišťovacím institutem, kterým dochází k potvrzení dluhu, je smluvní pokuta. Pokud tedy smluvní strana poruší svoji povinnost, která je smluvní pokutou zajištěna,

 

zaplatí smluvní pokutu bez ohledu na to, zda došlo ke vzniku škody. Smluvní pokuta může být sjednána v jiném plnění než peněžitém, např. materiálním a postačuje její sjednání i v ústní formě. Z hlediska prokazování takového ujednání však tuto formu nedoporučuji. Smluvní pokuta může být také sjednána až později pozměňovací dohodou, dodatkem ke smlouvě nebo může být také obsažena v obchodních podmínkách. Je-li sjednána smluvní pokuta, není zde právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje, pokud se smluvní strany nedohodly jinak.

Pokud si to smluvní strany sjednají, může vzniknout současně právo na zaplacení smluvní pokuty i právo na náhradu újmy. V případě, že si výše uvedené nesjednáte, bude věřitel oprávněn výlučně k úhradě sjednané smluvní pokuty a nikoli k náhradě sjednané újmy.

K výše uvedenému moderačnímu právu soudu doplňuji, že soud i nyní bude v konkrétním případě u posuzování náhrady škody brát především v úvahu, jak ke škodě došlo, jaké jsou osobní a majetkové poměry člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, a bude přihlížet i k poměrům poškozeného. Snížení náhrady škody však nebude možné např. v případě škody způsobené úmyslně nebo osobou, která se hlásila k dobrovolnému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.

 
Kristýna Cajthamlová
Komora veterinárních lékařů České republiky