Komora veterinárních lékařů České republiky

Případ agresivního pacienta chovatele

  Časopis Zvěrokruh 2/2015
     Soudnička

Veronika Grymová

Soudnička popisuje skutečný případ z činnosti revizní komise

Revizní komise obdržela podnět stěžovatele k prošetření činnosti veterinárního lékaře. Stěžovatel vyslovil podezření, že veterinární lékař odborně pochybil a dopustil se týrání zvířete.

Vývoj případu z pohledu chovatele

Stěžovatel popsal situaci tak, že jeho pes měl „zlomenou pravou zadní nohu pod kloubem nad packou, ale kloub byl neporušený.“ Pan doktor po prohlídce psa začal řešit fi nanční náklady na operaci, které by činily 15 000 Kč, a odmítl psa operovat, pokud majitel nesloží zálohu alespoň 5000 Kč. Majitel měl u sebe pouze 4000 Kč, proto odjel si další peníze vypůjčit k příbuznému, ale po návratu, kdy lékaři předložil 6000 Kč jako zálohu, měl lékař operaci odmítnout z důvodu, že „nemá šrouby“.

 

Na to došlo mezi chovatelem a veterinárním lékařem k diskusi nad rozhodováním o provedení operace. Chovatel rozhořčeně poukazoval na to, že jednání o celé záležitosti včetně shánění peněz na zálohu se protáhlo na dvě hodiny, během kterých byl pes údajně uvázaný před ordinací, aniž mu byla poskytnuta jakákoli pomoc. Nakonec měl lékař vydat konečné stanovisko, že buď psa utratí, nebo ho ošetří, a je na majiteli, aby rozhodl.

Majitel se rozhodl pro ošetření v ceně 1000 Kč. Součástí tohoto výkonu nebyla žádná fixace, lékař prý zlomenou nohu „nechal jen tak“.

Poté lékař telefonoval svému kolegovi do většího města a ptal se ho, zda by byl ochoten operaci provést za 3000 Kč, aniž by údajně upřesnil, že se jedná pouze o zálohu. Na druhý den se majitel na toto referenční pracoviště se psem dostavil, ale zastihl tam pouze lékařku, která operace neprovádí. Ta odeslala chovatele na ošetření na jiné pracoviště.

… lékař měl operaci odmítnout z důvodu, že „nemá šrouby“

Tam už chovatel odmítl jet, protože se obával, že původní lékař informoval i toto pracoviště, že klient je schopen okamžitě uhradit pouze zálohu a že by i tam byl z fi nančních důvodů odmítnut. Proto se přítelkyně stěžovatele (která byla skutečnou majitelkou psa) na místě rozhodla pro okamžitou eutanazii.

Stěžovatel na závěr sumarizuje svůj názor, že psu nebyla poskytnuta adekvátní první pomoc a základní ošetření bylo provedeno až po dvou hodinách. Absenci šroubů na původním pracovišti považuje pouze za výmluvu, neboť ty byl chovatel ochoten z referenčního pracoviště přivézt. Finanční situaci nepovažuje stěžovatel za překážku výkonu operace, protože celou částku by byl schopen uhradit do pěti dnů. Stěžovatel rovněž poukázal na údajně nestandardní a neseriózní postup referenční kliniky, kde byl na platebním výměru podepsán vedoucí lékař pracoviště, který přitom ale nebyl výkonu vůbec přítomen.

Revizní komise požádala stěžovatele o dodání veškerých listin (lékařské zprávy, platební výměry atd.), které se stížností souvisejí, a dotčené veterinární lékaře o kompletní zdravotní dokumentaci a jejich vyjádření k věci.

Pohled veterinárního lékaře Veterinární lékař doložil svou dokumentací objektivní stav pacienta: ošetření při večerní pohotovosti, otevřená dislokovaná fraktura metatarsálních kostí vpravo proximálně, nestabilita a krepitace v tarsálním kloubu, podezření na luxaci a frakturu tarsu, od metatarsu distálně končetina silně oteklá. Pes aktivní, končetinu nezatěžuje. Zvíře agresivní, majitel není schopen pacienta fi xovat. Provedené ošetření: Nisamox inj., Melovem inj., fyziologický roztok a Betadine na oplach, límec.

K dokumentaci připojil lékař svůj popis celé situace: Do ordinace přivedla psa majitelka. Dostavila se spolu se starším mužem (který později napsal stížnost) a malým dítětem. Majitelka i stěžovatel psa nezvládali, ani mu nebyli schopni nasadit fi xační náhubek. Pes byl agresivní a vyšetření tak bylo velmi obtížné. Oba chovatelé byli silně rozrušení, muž měl navíc vratkou chůzi a byl z něj cítit alkohol. Po stanovení diagnózy navrhl lékař provedení osteosyntézy na referenčním pracovišti, s odhadem nákladů na operaci kolem 10000 Kč, plus náklady spojené s následnou péčí. Na tuto informaci měl stěžovatel reagovat verbální agresí, lékaře urážel a ošetření na referenčním pracovišti odmítl.

I přes komplikovanou komunikaci hledal lékař možná řešení situace. Chovatelům navrhnul, že by operaci provedl i sám po složení zálohy 5000 Kč. Chovatelé si vyžádali asi půl hodiny na rozmyšlenou a lékař tohoto času využil ke kontrole, zda má k dispozici potřebný materiál k fi xaci zlomeniny, a k zajištění asistentky. V tomto bodě vidí veterinární lékař hlavní zdroj nedorozumění: majiteli přímo neřekl, že operaci provede, pouze sdělil, že zjistí, zda je na tuto operaci vybaven. Finanční stránku řešil z toho důvodu, že majitelka psa již dříve nechávala v ordinaci dluhy a lékař se domnívá, že její finanční situace není dobrá.

Lékař tedy provedl jen základní ošetření antibiotiky, analgetiky a antiseptiky

Zvažování dalšího postupu

Lékař popsal, že zvažoval provedení fi xace zlomeniny metatarsálních kostí pomocí nitrodřeňového hřebování s aplikací akrylátové zevní skeletální fi xace v konfi guraci spider. Pro tuto možnost bylo jeho pracoviště kompletně vybaveno. Vzhledem k velikosti psa, jeho věku, agresivitě a neschopnosti majitele zvíře ovládat, a tedy i ošetřovat, však tuto možnost zhodnotil jako příliš riskantní a jako vhodnější variantu proto zvolil fi xaci zlomených metatarsálních kostí pomocí plotének a šroubů. Na tento typ zákroku ale neměl potřebné implantáty, ani neměl tuto metodu dostatečně odborně zvládnutou. Zhruba po dvaceti minutách proto vyšel za klienty do čekárny jim sdělit svůj závěr, že zákrok je nutné provést na referenčním pracovišti, nebo by bylo nutné zvážit amputaci končetiny nebo i eutanazii. V čekárně ale našel pouze majitelku s dítětem. Stěžovatel se nacházel neznámo kde a neměl ani mobilní telefon. Majitelka prohlásila, že sama není schopna se rozhodnout, jakým způsobem bude péče o psa pokračovat. Zde spatřuje veterinární lékař další zdroj nedorozumění: udávané dvě hodiny bez pomoci byly stráveny čekáním na stěžovatele, bez jehož přítomnosti odmítala majitelka nechat psa ošetřit. Po tuto dobu nebyl pes uvázaný, čile se pohyboval v okolí ordinace po třech končetinách a nejevil známky bolesti.

Po návratu stěžovatele mu veterinární lékař sdělil svoje rozhodnutí odeslat pacienta na referenční pracoviště. Na to měl stěžovatel reagovat opětovným výbuchem nadávek a přinesené bankovky lékaři doslova hodil na stůl s tím, ať „něco dělá“. Výslovně požádal o přiložení dlahy, ale odmítl souhlasit se sedací psa. Veterinární lékař tuto debatu zhodnotil jako „emotivní a nekonstruktivní“.

 

Veterinární lékař se telefonicky spojil s referenčním pracovištěm, kde se dotázal, zda by byli schopní toto poranění ošetřit při okamžité platbě zálohy 5000 Kč, s pozdějším doplatkem. Referenční pracoviště tuto variantu odmítlo. Lékař tedy navrhl eutanazii, s čímž oba chovatelé souhlasili. Psa tedy přivedli do ordinace, zde se ale oba chovatelé začali opět chovat agresivně a eutanazii odmítli. Lékař tedy provedl jen základní ošetření antibiotiky, analgetiky a antiseptiky a doporučil chovatelům do 24 hodin vyhledat pracoviště, které by provedlo chirurgický zákrok. Seznam možných pracovišť včetně adres lékař klientům předal.

Majitelka i stěžovatel psa nezvládali

Zpráva referenčního pracoviště

Vedoucí lékař referenční kliniky, se kterou byl původní lékař v telefonickém kontaktu, poskytl revizní komisi pouze stručné vyjádření, ve kterém potvrdil, že chovatelé se skutečně druhý den na jeho pracoviště dostavili. Vzhledem k nepřítomnosti operatéra doporučila službukonající lékařka ošetření pacienta na jiném pracovišti. Majitelé to ale odmítli a požádali o euthanázii. Ošetřující lékařka tuto výpověď potvrdila a doložila písemný souhlas majitelky s eutanazií poraněného psa. Zároveň vysvětlila důvod, proč je platební výměr opatřen jmenovkou jiného veterinárního lékaře – jde o majitele tohoto veterinárního zařízení, a tedy faktického příjemce platby.

Doplňující dokumentace od chovatele

Revizní komise požádala o doplňující písemnou dokumentaci i stěžovatele. Na tuto žádost reagoval stěžovatel zasláním fotografi e na pohled zdravého psa. Fotografi e byla potřísněna neznámou tekutinou. K fotografi i přiložil i několik pomačkaných účtů, vystavených kovoobráběcí fi rmou za dílenské opracování několika typů strojních součástek. Tyto dokumenty s podanou stížností nijak nesouvisely a zůstává nejasné, z jakého důvodu je stěžovatel považoval za důkazní materiál.

Závěr revizní komise

Revizní komise uzavřela případ tímto dopisem stěžovateli: RK se zabývala Vaší stížností podanou na MVDr. A. K dispozici měla kromě Vámi zaslaných dokumentů veškerou zdravotní dokumentaci a výpovědi MVDr. A., MVDr. B. a MVDr. C. MVDr. A. uvedl, že pacientovi poskytl základní ošetření toaletou rány a aplikací antibiotik a analgetik. Při komunikaci s majitelem došlo k nedorozumění v tom smyslu, že MVDr. A. dle svého sdělení neodmítl psa operovat, ale zvažoval různé možnosti fi xace vzhledem k charakteru poranění a povaze psa. Po zvážení všech faktorů rozhodl, že nejvhodnější způsob fi xace nelze v jeho možnostech provést, a odkázal pacienta na referenční pracoviště k MVDr. B. MVDr. A. dále uvedl, že ke dvouhodinové prodlevě v ošetření došlo zejména proto, že dáma, která pacienta doprovázela, nebyla schopná jej dostatečně fi xovat. Nicméně, v každém případě nelze dvouhodinovou prodlevu v ošetření považovat za týrání zvířete.

Vzhledem k tomu, že MVDr. C. je zaměstnankyní MVDr. B., jsou platební výměry opatřeny jeho razítkem a záhlavím označujícím jeho pracoviště.

Revizní komise proto konstatuje, že pochybení veterinárních lékařů nebylo prokázáno a Váš případ považuje za uzavřený.

Epilog Veterinární lékař, na nějž byla stížnost podána, sdělil revizní komisi, jak se případ vyvíjel dále. Stěžovatel ve dnech následujících po eutanazii psa zaslal lékaři několik urážlivých SMS zpráv a proběhlo i několik urážlivých a výhrůžných telefonátů. Stěžovatel při nich údajně hovořil nesouvisle a zmateně a budil dojem stavu po požití značného množství alkoholu. Stěžovatel obdobně telefonoval i zaměstnankyni veterinárního lékaře a urážel ji oplzlými výrazy. Pokračoval v tom i přesto, že byl lékařem upozorněn na protiprávnost takového jednání. Vzhledem k tomu, že majitel v tomto chování neustával, podal lékař na chovatele trestní oznámení a věc byla řešena v přestupkovém řízení.

Lékař pro dokreslení vztahu chovatelů k psovi také zmínil, že již před několika lety ošetřoval u téhož psa sečnou ránu nad levým okem, kterou mu mačetou způsobil stěžovatel. Jak došlo k fraktuře, která nakonec vedla k eutanazii psa, chovatel odmítl sdělit.

Na závěr svého dopisu vyjádřil lékař naději, že auto, jímž celá rodina přijela se psem na ošetření, neřídil vzhledem k jasným známkám vlivu alkoholu sám stěžovatel.

 
Veronika Grymová
Komora veterinárních lékařů České republiky