Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Případ výkonu úřední pravomoci

  Časopis Zvěrokruh 1/2019
     Soudnička

Veronika Grymová

Soudničky popisují skutečné případy z činnosti revizní komise

Následující soudnička ukazuje, že motivace chovatelů k podání stížnosti k revizní komisi Komory jsou mimořádně různorodé. V některých případech jsou i natolik stěží vysvětlitelné a stěžovatelem nejasně formulované, že kontrolní orgán Komory váhá, zda správně pochopil podstatu věci.


 

Revizní komise obdržela stížnost chovatelky bulmastifa, která píše doslova: „V souvislosti se zajištěním znaleckého posudku (viz příloha) došlo k přivolání veterinární lékařky MVDr. A. za účelem uspání mého psa. S tím, že mi oznámila, že se třeba už pes neprobere. Tuto lékařku si přivolali exekutoři, aby spolu s odhadcem zajistili odhad nemovitosti pro případnou dražbu. Domnívám se, že postup MVDr. A. je nejen v rozporu s dobrými mravy, ale taktéž protizákonný. Žádám o prošetření této situace a vyškrtnutí ze seznamu členů KVL ČR až na dobu pěti let.“ Příloha sestávala z usnesení exekutorského úřadu, kterým se ustanovuje znalec ke stanovení ceny nemovitých věcí a jejich příslušenství ve výlučném vlastnictví stěžovatelky.


Stížnost byla zpracována standardním způsobem: revizní komise prověřila, zda má lékařka uzavřeno povinné pojištění profesní odpovědnosti a zaplacené příspěvky do KVL a požádala lékařku o veškerou dokumentaci, kterou má k věci k dispozici. Vzhledem k tomu, že nebylo jasné, zda vůbec k sedaci psa došlo, doufala revizní komise, že další korespondencí se podstata věci vyjasní.

Ještě předtím, než veterinární lékařka na žádost zareagovala, doplnila stěžovatelka svůj podnět o další listinu: v ní cituje trestní oznámení, které na lékařku podala, a popisuje v něm blíže spornou situaci, kterou má revizní komise posoudit: „MVDr. A. vyhrožovala, že pes se nemusí vůbec probrat. Nejprve mířila střelnou zbraní na dveře mého domu, poté, co exekutoři zničili uzamčený zámek branky plotu před domem. Držela v ruce injekci a pořád vyhrožovala, ať jim umožním prohlídku domu a že stejně musí psa uspat. Teprve až po dlouhém přesvědčování, že k takovému zákroku nemá právo, lékařka odjela“. Takový popis stěžovatelky navodil dojem, že věc může být z právního pohledu poněkud komplikovanější a možná bude nutné stížnost postoupit jiným orgánům. Posouzení oprávněnosti nakládání se střelnou zbraní na veřejnosti by dozajista přesahovalo pravomoc revizní komise.


STÍŽNOST BYLA ZPRACOVÁNA STANDARDNÍM ZPŮSOBEM

Co se to děje?

Několik dní nato dorazilo na sekretariát Komory požadované vyjádření veterinární lékařky, která situaci přesně popsala. Toho dne, kdy se měl incident odehrát, se na ni telefonicky obrátil pracovník exekutorského úřadu s prosbou, aby za pomoci foukačky imobilizovala psa, který měl bránit provedení nařízených úkonů souvisejících s usnesením exekutora. V době, kdy lékařka k nemovitosti přijela, se ale pes už nacházel uvnitř domu a její zásah nebyl potřeba. Exekutoři si ovšem vyžádali přítomnost lékařky i nadále, protože hrozilo, že stěžovatelka opět vypustí psa na zahradu a mohl by ohrožovat přítomné osoby. S ohledem na agresivní chování stěžovatelky byla na místo povolána i Policie České republiky.


Lékařka po celou dobu sledovala jednání z veřejné komunikace před domem. Na pozemek vstoupila pouze na nezbytně nutnou dobu po vyzvání exekutorem, aby podepsala protokol stvrzující její přítomnost na místě. Se stěžovatelkou se lékařka vůbec nesetkala. Stěžovatelka hovořila pouze s exekutory a policisty. Ze strany lékařky nebyl žádný důvod do jejich hovoru zasahovat, a to tím spíše, že jejich diskuse byla velmi vyhrocená. Se psem rovněž nepřišla do žádného kontaktu, dokonce ho ani nezahlédla a nebyla by ani schopna popsat, jak pes vypadá.

Více ke stížnosti napsat nemůže, protože byla pouze tichým pozorovatelem hádky mezi úředníky, policií a stěžovatelkou. Pokud by bylo potřeba další svědectví, odkázala na písemné protokoly a videozáznam celého incidentu, pořízené exekutorskou kanceláří, případně vyjádření policie, která byla celé události přítomna.

 


Závěr revizní komise

Revizní komise nepovažovala za nutné si svědectví lékařky ověřovat tím, že by si záznamy o incidentu vyžádala od exekutorské kanceláře či policie. Lékařka popsala celou věc logicky a věrohodně a díky tomu, že odkázala na ofi ciální záznamy úředních osob, neměla revizní komise žádnou pochybnost o tom, že by tyto listiny vyjádření lékařky v plném rozsahu potvrdily.

Revizní komise celou věc proto uzavřela následujícím sdělením: Vážená paní X, revizní komise KVL ČR projednala Vaši stížnost a sděluje, že nebyly shledány důvody k zahájení disciplinárního řízení s MVDr. A. Bylo zjištěno, že MVDr. A. s Vaším psem vůbec nepřišla do přímého kontaktu a hovořila pouze se zástupci exekutorského úřadu, proto z její strany vůbec nedošlo k výkonu odborné veterinární činnosti, který by bylo možné posoudit z pohledu odbornosti a etiky práce veterinárního lékaře. Další korespondence od stěžovatelky již nenásledovala.

Veronika Grymová

Komora veterinárních lékařů České republiky