Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Střípky z XXVII. sněmu KVL ČR

  Časopis Zvěrokruh 12/2018
     Z činnosti komory


Lubomír Hošek

Jak jsem to viděl, procítil a prožil


 

Tak to máme opět za sebou, napínavý volební sněm, který překvapivě zvolil tytéž kandidáty, kteří prošli korespondenčním hlasováním. Zaplať Pán Bůh, přece jenom hlas osmi set lidí má větší váhu než hlas 140 účastníků sněmu.

Zvláště lítý boj se odehrál o Čestnou radu, trochu připomínal hru na židličky, také bylo o jedno místo míň. Uf, naštěstí všechno dobře dopadlo a osvědčená geriatrická parta bude i nadále hlídat mravnost stavu.


Účast na sněmu je již tradičně nízká (odhaduji pod 3 % členské základny), což má svoje nesporné výhody. Tímto bych chtěl i poděkovat členské základně za ekonomickou kázeň, protože pokud by dojeli všichni i s doprovodem a dětmi, tak ještě dnes stojím ve frontě na řízek. Sněm byl perfektně připraven, zvláště úvodní část byla vysoce dynamická a vzrušující. Po napínavé volbě komisí a ověřovatelů, strhujícím příspěvku kolegy ze Slovenska a ředitele ÚSKBL, přišly na řadu zdravice. Byť spousta kolegů měla v kuloárech i lavicích mnoho velmi trefných a ostrých dotazů, v sále bylo ticho jak v kostele. Asi to trochu koresponduje s faktem, že ani nebyla nijak zvlášť zdůrazňována významnost souběžného svátku – Dne boje za svobodu a demokracii. Na revoluci v milostném trojúhelníku KVL – univerzita – státní správa – asi budeme muset ještě chvíli počkat.


Při projednávání novel řádů se žádné překvapení nekonalo, pár formálních úprav řádů mnoho účastníků sněmu ani nepostřehlo. Novela vzdělávacího řádu, jakožto intelektuální výplod ročního úsilí legislativní a vzdělávací komise, se opět po letech snaží rozhýbat stojaté vody šedivě průměrné kvality českých veterinářů. Bohužel, na novele je vidět, že na operaci nemocného předpisu se podílela pestrá skupina chirurgů, proto je výsledkem léčby spíš vykastrovaný Michael Jackson než nádherná Ljuba Hermanová.

 


Co asi nejvíc nový řád postrádá, je uplatnění budoucích odborných lékařů (pardon, autorizovaných), jejich vyzdvižení a postavení v rámci Komory. Dobré je, že se zase něco pohnulo, výsledek uvidíme časem.

Svoji příležitost napojit se na tento systém nepochopili ani „koňáci“, kteří místo toho, aby předhodili pojišťovnám seznam členů hipiatrické společnosti (případně odborných lékařů), se kterými domluví metodiku certifi kované prohlídky, snaží se založit klub pomahačů při prodeji koně. Nevím, ale když takový předpis potřebujeme na prodej koně, jaké předpisy asi budeme potřebovat na kardiologii, ortopedii či interně. Asi jsem moc zaujatý proti jakémukoli novému stupidnímu předpisu, který nota bene lehce směřuje k podpoře jednoho podnikatelského subjektu.

A to už asi ze sněmu bude vše. Byl klidný a ospalý jako počasí venku. Pro některé, i nově zvolené funkcionáře byl natolik nudný, že nakonec jeli raději na hrad, než aby se nechali v sále peskovat za to, že se na něco zeptají. Nakonec, dnes do funkcí chodí lidé častěji kvůli požitkům s nimi souvisejícími než kvůli práci. Nakonec to známe z parlamentu, že ano.



Co pochválit – určitě organizaci a dobré jídlo, milý a ochotný personál, teplou páru v sauně. Konferenciér, ač z neoblíbeného břehu, byl profesionální a starý kamarád, každý holt máme nějakou úchylku – někdo má akné nebo je chabrus na nohy, někdo neumí říci ne, jiný zase ano. Sympatický byl i protest v předsálí – vybočil ze stáda, byl lehce ironický a osobitý, nezvrhl se v urážky a agresivitu.

Na závěr bych chtěl hlavně novému představenstvu popřát hodně invence a otevřenou mysl, netoleranci podrazů a úskoků. A při svých rozhodováních myslete i na nás, oddané poddané.

V Brně 22. listopadu 2018
Lubomír Hošek

Komora veterinárních lékařů České republiky