Komora veterinárních lékařů České republiky

Úvodník – MVDr. Karel Daniel

  Časopis Zvěrokruh 1/2018
     Úvodník


Vážení kolegové,

v uplynulých týdnech následovalo krátce po našem sněmu Komory veterinárních lékařů v Olomouci všeobecné shromáždění Evropské veterinární federace v Bruselu, poté sněm slovenské Komory veterinárních lékařů a potom každoroční shromáždění vedoucích představitelů českých profesních Komor v Praze. Všechna tato fóra nějakým způsobem refl ektovala situaci, kdy nejen u nás se právní prostředí pro výkon profese stává nepřehlednou právní džunglí. Příslušníka „svobodné“ veterinární profese dnes může kontrolovat bezmála dvacítka správních či jiných institucí státu, k povinnostem příslušníka „svobodného“ povolání dnes patří vyhovět požadavkům desítek zákonů a mnoha desítek souvisejících vyhlášek či jiných podzákonných norem.

Tím se doslova stáváme rukojmím státu a jeho institucí. Navíc k tomu máme sami často – samozřejmě vždy dobře míněnou – tendenci si coby samosprávná instituce – Komora – vymýšlet sami na sebe další a další naši vlastní činnost více či méně komplikující požadavky.

Nejen veterinárními profesními komorami dnes rezonují témata jako výkon svobodných povolání právnickými osobami, vymezení standardů pro určité oblasti činností, metodika odpadového hospodářství nebo novela legislativy na ochranu osobních údajů. Člověk je občas snad i v pokušení nahlížet na některá tato témata pozitivně: například: když už přichází GDPR Směrnice k ochraně osobních údajů, zkusme uchopit všechno pozitivní, co přináší, a upravit do budoucna své administrativní procesy, zlepšit zabezpečení údajů, atd. Nicméně všechny tyto posuny jsou záležitostmi, které každému z nás zvyšují náklady, ale na straně příjmů nejčastěji nepřináší nic. Úředník ovšem dovede bryskně argumentovat jejich společenskou potřebností.

V předvánoční době proběhla jako každoročně řada shromáždění okresních sdružení Komory. Docela častá otázka, kterou kolegové kladli, byla: Co vlastně pro mě Komora dělá? Na co ji potřebuji? Přiznám se, že občas mám na jazyku odpověď: Komora zvýšila odchodné a pohřebné na pětadvacet tisíc korun. Ale vážně: většina profesních komor založených zákonem kombinuje dvě role: chrání zájem veřejnosti prostřednictvím samosprávných disciplinárních procesů, ale rovněž se od nich očekává ochrana zájmů vlastních členů. Vyvážení obou rolí je často balancováním na ostří nože a docela často záleží na osobním postoji a schopnostech členů volených orgánů Komory. Aby dovedli přiměřeným způsobem chránit zájmy kolegů; aniž by ale kompromitovali ochranu zájmů veřejnosti – spotřebitelů veterinárních služeb a hlavně věrohodnost postojů Komory navenek. Není pro zákonodárce nic snazšího než na naše legislativní návrhy odpovědět: Nic takového! Jen chráníte vlastní byznys! A není příliš platné opáčit, že velké korporace právě dnes toto dělají za potlesku voličstva zcela otevřeně.

Komora samozřejmě těžko může „chránit“ jednoho každého člena, například gratis právním servisem. Určitě však musíme pro členy sloužit jako informační servis. Tak, aby si kolegové v případě potřeby byli nejlépe schopni poradit; ve smyslu biblického: „Pomož si sám – pomůže ti Bůh“.

Na 13. ledna je plánován druhý komorový reprezentační ples na pražském Žofíně. Je vynikající, že se podařilo odpovídajícím způsobem obnovit tradici započatou na přelomu tisíciletí, určitě je na místě poděkovat organizátorům a sponzorům, ale také bych rád, abychom si více uvědomili, že tento ples, na kterém se mimo jiné schází v příjemnější atmosféře podstatně více kolegů než na sněmu Komory, je i naší společenskou „výkladní skříní“ a příležitostí pozvat na důstojnou společenskou akci řadu politiků či veřejných činitelů. Občas mají jak známo „řeči nad skleničkou“ větší platnost než tuny korespondence.

Vážení kolegové,

přijměte prosím znovu přání pevného zdraví, spokojenosti a prosperity Vašich praxí pro nastávající rok 2018.

V Křižínkově 17. 12. 2017,
Karel Daniel,
prezident KVL ČR

Komora veterinárních lékařů České republiky