Komora veterinárních lékařů České republiky

Úvodník – MVDr. Petr Matušina

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

desáté číslo dostáváte do rukou těsně před každoročním bilancováním komorové činnosti, tj. před sněmem.

Občas slýcháme, že činnost Komory není nijak bohatá na události a někdy to tak i vypadá. Proto jsme se během roku snažili dávat do časopisu nejen odkazy na zápisy z jednání orgánů na webu, ale i různé zajímavosti ukazující to, že se věci mají i trochu jinak.

Stejně jako v minulém čísle jsou materiály ke sněmu opět uprostřed časopisu. Tentokrát obsahují výroční zprávu prezidenta a předsedů komisí. Přitom ale platí to, co o nich řekla naše redaktorka kolegyně Hobstová: “V těch zprávách najdete jen to, co vám předsedové sdělit chtěli.” Pokud vás tedy zajímají podrobnosti, ptejte jich osobně.

Sněm bude tentokrát v komornějším ladění, neboť bude součástí maratónu – světového kongresu. Neznamená to však, že půjde o sněm bezvýznamný. Pochopitelně budeme muset projednat zákonem dané povinnosti jako např. rozpočet, to však zdaleka není vše. Vždy je to velká příležitost k osobním setkáním s kolegy, ale především s členy orgánů Komory.

A příležitost k projevení vlastních názorů a uplatnění práva ptát se na nejasnosti. Každý by přece měl chtít vědět, co ovlivňuje nebo brzy bude ovlivňovat jeho činnost. Vaši zástupci zase potřebují vaše názory k prosazování a uskutečňování některých závažných rozhodnutí.

Potřebujeme vědět co od nás očekáváte. Potřebujeme odpovědi na různá témata, jakým je třeba pojištění či právní ochrana. Nebo zda časopis tištěný, elektronický, obojí nebo žádný. Máme bojovat proti “nebezpečí” bakalářů, nebo nikomu nevadí? Vždyť stále přísnější předpisy mnohé drobné zemědělce likvidují, jejich počet se zmenšuje. Sedláci zkrátka svou živnost balí a kolegyně Hobstová to opět glosovala: “Zdá se tedy, že obava některých členů Komory z toho, že na českém venkově bude málo veterinářů – mužů, se nemusí vůbec naplnit. V kraji zůstane jen pár velkých podniků, které vystačí s tím málem, co zbude. A pro zemědělské podniky bude docela výhodné, když v kole zůstane jen náš bakalář.”

I o tom bychom měli mluvit, jinak to za nás vyřeší někdo jiný.

Nezapomeneme jistě diskutovat o stále aktuálním problému – postgraduálním vzdělávání.

Protože nežijeme ve vzduchoprázdnu, je logické, že na sněm byli pozváni i hosté. Předpokládám, že představitelé alma mater a Státní veterinární správy se dle možnosti zúčastní a budou nám mít co sdělit. Pevně věřím, že když je po dlouhé době jmenován ministrem zemědělství veterinární lékař, doktorka Milena Vicenová, najde chvíli času a přijde mezi nás. Mohlo by být zajímavé slyšet její představy o roli veterinárního lékaře v české společnosti.

Takže neváhejte a přijďte. Zvláště vy, kteří jste dosud nikdy na sněmu nebyli. Třeba právě vaše názory budou tím správným a rozhodujícím ukazatelem pro směr další cesty veterinářství.

MVDr. Petr Matušina

Komora veterinárních lékařů České republiky