Organizační a jednací řád

Organizační a jednací řád

§ 1

Orgány Komory sídlí v Brně, okresní sdružení se vytvářejí na územním principu a jejich sídlo je v dohodnutém místě okresu, schváleném okresním shromážděním členů.

V případě, že počet členů okresního sdružení převyšuje 50 členů, je možné rozdělit takovéto sdružení na 2 menší, při zachování územního principu / ve městech např. sousedící čtvrti/.

§ 2

Organizační struktura Komory

1) Okresní sdružení, které má tyto orgány:

a) okresní shromáždění

b) okresní výbor

c) revizní komisi

2) Orgány Komory:

a) sněm

b) představenstvo

c) prezident

d) revizní komise

e) čestná rada

3) sekretariát

§ 3

Okresní shromáždění

1) Okresní sdružení je základním organizačním článkem Komory v příslušném okrese, sdružující veterinární lékaře působící na území tohoto okresu. Každý veterinární lékař zapsaný v seznamu členů KVL ČR je povinen přihlásit se do toho okresního sdružení, v jehož územní působnosti vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost.

2) Nejvyšším orgánem okresního sdružení je okresní shromáždění.

3) Okresní výbor svolává nejméně jednou za rok okresní shromáždění a je povinen je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů okresního sdružení a to nejpozději do jednoho měsíce od podání žádosti. Okresní výbor nebo jeho předseda má povinnost svolat předvolební okresní shromáždění do 90-ti dnů po výzvě volební komise.

4) Právo účastnit se okresního shromáždění mají všichni členové Komory zapsaní v seznamu vedeném okresním výborem.

5) Okresní shromáždění:

a) volí a odvolává okresní výbor, jeho předsedu a revizní komisi okresního sdružení. Volební období je dvouleté.

b) rozhoduje o sloučení okresního sdružení s jiným okresním sdružením

c) rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánů okresního sdružení

d) schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření okresního sdružení a revizní zprávu

e) navrhuje kandidáty pro volby do orgánů Komory a prostou většinou přítomných členů na předvolebním okresním shromáždění tyto volební návrhy schvaluje.

§ 4

Okresní výbor

1. Okresní výbor je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení a má 5 až 11 členů

2. Okresní výbor

a) vede seznam členů okresního sdružení

b) hospodaří s majetkem svěřeným okresnímu sdružení, volí z členů okresního výboru hospodáře okresního sdružení

c) spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy

d) vyjadřuje se k žádostem o vydání osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti (dále jen osvědčení)

e) podává představenstvu Komory návrhy na změny řádů a předpisů Komory

f) organizuje činnost okresního sdružení ve všech směrech

g) předseda okresního výboru řídí jeho činnost a svolává zasedání okresního výboru dle potřeb

§ 5

Revizní komise okresního sdružení

RK okresního sdružení má 3 až 5 členů. Volí ze svých členů předsedu, který řídí její činnost.

RK okresního sdružení

a) kontroluje činnost okresního sdružení

b) pozastavuje rozhodnutí okresního výboru, je-li v rozporu s právními předpisy, řády a ostatními předpisy Komory. Pozastavené rozhodnutí předloží okresnímu shromáždění

c) přijímá a eviduje stížnosti na činnost členů Komory v příslušném okrese

d) vede jednání o sporech mezi členy okresního sdružení s cílem dosažení smíru

e) má právo povolávat členy okresního sdružení k závažným jednáním

f) společně s předsedou okresního sdružení dohlíží, aby výkon veterinární činnosti v okrese byl vykonáván v soulady s platnými předpisy.

§ 6

Sněm

1) Je vrcholným orgánem Komory.

2) Sněm je svoláván představenstvem Komory nejméně jednou za rok a právo účasti na něm má každý člen Komory.

3) Představenstvo je povinno svolat sněm vždy, požádá-li o to nejméně 1/5 členů Komory nebo požádá-li o to revizní komise KVL ČR s uvedením předmětu jednání, nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti.

4) Člen Komory může písemně pověřit jiného člena Komory, aby ho na sněmu zastupoval, tlumočil jeho názory a stanoviska a jeho jménem hlasoval. Zastoupený člen Komory se považuje za přítomného na sněmu. Jeden člen Komory smí zastupovat maximálně dva další členy.

5) Sněm musí být svolán nejméně 30 dní předem s oznámením předmětu a pořadu jednání.

6) Sněm se usnáší většinou hlasů přítomných v jednací síni.

7) Sněm volí a odvolává tajnou volbou z řad členů Komory členy představenstva, revizní komise a čestné rady. Sněm po předložení zprávy volební komise schválí právoplatnost voleb ve svém usnesení. Volební období je dvouleté.

8) Sněm volí zapisovatele a ověřovatele a schvaluje volební komisi.

9) Sněm schvaluje organizační, jednací, volební, disciplinární řád a další vnitřní předpisy.

10) Sněm schvaluje hospodaření Komory a předpokládaný rozpočet na další rok.

11) Sněm projednává a schvaluje zprávy o činnosti orgánů Komory. Tyto zprávy předkládají předsedové orgánů nebo jimi písemně pověření zástupci.

12) Sněm zřizuje sociální fond, případně další fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a použití.

13) Sněm může zrušit rozhodnutí představenstva Komory.

14) Sněm schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory a způsob náhrady cestovních výdajů ve smyslu obecně platných právních předpisů.

15) Sněm rozhoduje o majetkové účasti Komory v obchodních korporacích. Ke vzniku či navýšení majetkové účasti Komory v obchodní korporaci, zejména formou založení nové korporace, nákupu podílu v korporaci či navýšení vkladu připadajícího na podíl Komory v korporaci je nezbytné předchozí schválení sněmu. Současně se schválením vzniku majetkové účasti Komory v obchodní korporaci sněm schválí i její právní formu, předmět podnikání a náplň činnosti, jakož i znění společenské smlouvy či zakladatelské listiny, případně stanov.

16) Předchozí schválení sněmem je dále nezbytné pro rozhodnutí o změně obsahu zakladatelské listiny, společenské smlouvy či stanov korporace, nedochází-li k ní na základě zákona, o změně výše základního kapitálu, o zrušení obchodní korporace s likvidací, o zániku majetkové účasti Komory v korporaci, o přeměně korporace, o převodu či zastavení závodu nebo jeho podstatné části a o podstatné změně předmětu podnikání anebo náplně činnosti obchodní korporace s majetkovou účastí Komory.

17) Sněm musí být jednou ročně informován o způsobu rozdělení zisků a úhrady ztrát v obchodních korporacích, v nichž Komora vlastní majetkový podíl, a musí mu být předložena výroční zpráva o činnosti korporace.

18) Sněm se usnáší o dalších věcech, které si vyhradí.

§ 7

Představenstvo

1) Má 16-21 členů dle rozhodnutí sněmu.

2) Představenstvo volí a odvolává tajným hlasováním prezidenta a viceprezidenta Komory.

3) Rozhoduje ve všech věcech týkajících se veterinární profese a činnosti Komory, pokud nejsou vyhrazeny sněmu.

4) Zasedání představenstva se koná nejméně jednou za čtyři měsíce. Mimořádné zasedání svolá prezident neprodleně v případě nutnosti, nebo když o to písemně požádají alespoň dva členové představenstva, revizní komise nebo čestné rady.

5) Představenstvo si pro svou řádnou činnost ustanovuje komise. Komise mají zpravidla minimálně tři členy, členové komisí jsou voleni z řad členů představenstva. Komise mají pouze poradní funkci, nestanoví-li vnitřní předpis Komory jinak. Představenstvo vždy ustanoví legislativní, vzdělávací, ekonomickou, zahraniční a mediální komisi.

6) Představenstvu přísluší zejména:

a) hájit zájmy veterinární profese

b) pečovat o zdokonalování veterinární profese na všech úsecích a být garantem odborné úrovně členů Komory

c) Představenstvu přísluší zejména posuzovat a dbát o udržování obecně platných právních předpisů

d) přijímat členy Komory, vést jejich seznam a rozhodovat o zániku jejich členství. Prostřednictvím sekretariátu informovat o změnách okresní výbory a nejméně jednou ročně jim předávat seznam členů evidovaných v příslušných sdružení

e) připravovat podklady pro jednání představenstva s příslušnými partnery ve věcech týkajících se záležitostí Komory

f) operativně upřesňovat působnost komisí, organizací Komory a orgánů Komory

g) vydávat členům Komory osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti na základě schváleného řádu a v souladu s platnými předpisy. Na základě rozhodnutí čestné rady zrušit platnost osvědčení a vyzvat člena k jeho neprodlenému vrácení na sekretariát KVL ČR,

h) vyjadřovat se k návrhům právních úprav, týkajících se veterinární péče

ch) řídit hospodářské, majetkoprávní a personální záležitosti Komory a předkládat sněmu o této činnosti zprávu současně s návrhem rozpočtu

i) hospodařit s fondy Komory

j) připravovat a organizovat navržený způsob voleb do orgánů Komory a svolávat sněm

k) vydávat seznam členů Komory s ”osvědčením” s možností kontaktu

l) přijímat připomínky a stížnosti podané proti členům Komory, evidovat je a případně předávat k projednání revizní komisi

m) rozhodovat o způsobu a formě písemného pověření při zastupování člena Komory na sněmu

n) pomáhat vytvářet podmínky pro praktickou výuku studentů – budoucích členů Komory

o) schvalovat členy Komory do zkušebních a specializačních komisí

p) pravidelně informovat členy KVL ČR o činnosti orgánů Komory mezi zasedáními sněmu

q) řešení závažných a speciálních právnických a ekonomických otázek a zadávat je za úplatu specializovaným komerčním firmám. Řešení schvaluje, zajišťuje a kontroluje,

r) vydávat prezidentovi závazné pokyny ohledně výkonu majetkových práv Komory v obchodních korporacích v otázkách, které nejsou vnitřními předpisy nebo předchozím usnesením sněmu Komory vyhrazeny sněmu Komory. Takové pokyny se mohou týkat pouze významných úkonů při výkonu práv Komory jako společníka, běžná obchodní činnost obchodní korporace spadá do působnosti statutárního orgánu korporace a tato působnost není tímto ustanovením dotčena.

7) Představenstvo schvaluje členy Komise pro uznávání kvalifikace k výkonu veterinárních činností.

8) Představenstvo ustanovuje odvolací senát Komory a to pro každý posuzovaný případ odvolání zvlášť.

§ 8

Prezident

Prezident a viceprezident jsou voleni z členů představenstva Komory tajnou volbou na dobu dvou let.

Zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem.

Odpovídá za práci sekretariátu Komory.

Svolává a řídí zasedání představenstva.

Podepisuje veškerá písemná rozhodnutí představenstva zavazující Komoru.

Pokud pro naléhavost nemohlo být rozhodnutí prezidenta projednáno představenstvem předem, musí být projednáno a schváleno na nejbližším zasedání představenstva, má-li být platné.

Prezident je vůči obchodní korporaci, jíž je Komora společníkem, oprávněn vykonávat práva společníka pouze na základě předchozího schválení představenstvem, není-li rozhodování o dané otázce vnitřními předpisy nebo předchozím usnesením sněmu Komory vyhrazeno sněmu Komory. Toto ustanovení se vztahuje na zásadní úkony, jakými je změna zakladatelské listiny, převod obchodního podílu apod.

Prezident je povinen před každým hlasováním o způsobu a rozsahu výkonu práv či povinností Komory jako společníka korporace sdělit představenstvu všechny jemu známé skutečnosti rozhodné pro hlasování jednotlivých členů představenstva v této věci.

Předkládá sněmu výroční zprávu o činnosti Komory.

Prezident je zastupován viceprezidentem v plném rozsahu, pokud prezident nebo představenstvo neurčí jinak.

§ 9

Revizní komise

Je volena sněmem tajnou volbou v počtu nejméně 7 členů.

Kontroluje plnění usnesení sněmu a kontroluje rovněž činnost představenstva, sekretariátu a hospodaření Komory.
Členům RK musí být umožněn přístup ke všem dokladům Komory.

Revizní komise dohlíží trvale na řádný výkon veterinární péče, prováděné členy Komory.

Schází se dle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce.

RK volí ze svých členů předsedu, který řídí její činnost a místopředsedu, který jej zastupuje v plném rozsahu, pokud RK neurčí jinak. Předseda RK nebo zástupce, kterého určil, má právo účastnit se jednání představenstva.

RK vede o své činnosti evidenci a informuje o ní písemně představenstvo.

Předseda RK podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení čestné radě Komory.

RK má právo pozastavit rozhodnutí orgánů Komory, pokud jsou v rozporu s právními předpisy nebo řády Komory, až do rozhodnutí sněmu.

Předseda RK nebo pověřený zástupce předkládá sněmu zprávu o činnosti RK.

V případě podání stížnosti na člena RK je tento vyloučen z jednání RK v tomto případě.
V případě podání stížnosti na předsedu RK může návrh na zahájení disciplinárního řízení podat místopředseda RK. V případě, že je vznesena námitka podjatosti na předsedu nebo místopředsedu RK, přecházejí pravomoci RK v tomto konkrétním případě na představenstvo.

§ 10

Čestná rada

1. Čestná rada

a) je volena sněmem v počtu nejméně 9 členů,

b) volí ze svých členů tajnou volbou předsedu, který řídí její činnost, a místopředsedu, který jej zastupuje v plném rozsahu, pokud čestná rada neurčí jinak,

c) projednává porušení povinností členů Komory a uděluje disciplinární opatření.

2. Disciplinární řízení musí být zahájeno na návrh předsedy RK KVL ČR nebo RK okresního sdružení nebo představenstva do dvou měsíců od dne, kdy se předseda RK KVL ČR nebo RK okresního sdružení o disciplinárním provinění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

3. Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

4. Předseda Čestné rady nebo pověřený zástupce předkládá sněmu zprávu o činnosti čestné rady.

5. Čestná rada vede prostřednictvím sekretariátu Komory evidenci projednaných případů a informuje o nich představenstvo.

6. Čestná rada může v přímé souvislosti s projednávaným případem, od okamžiku předání návrhu na disciplinární řízení revizní komisí Komory, žádat od členů Komory doklady uvedené v ust. § 6 odst. 2 z.č. 381/1991 Sb.

§ 10a

Organizace jednání, spisová a kancelářská agenda disciplinárního řízení

1) Organizace jednání

1.1. Před zahájením jednání čestné rady zapisovatel vyvolá věc, která bude projednána, a vyzve účastníky, aby vstoupili do jednací síně.

1.2. Jednání vede předseda čestné rady a v jeho nepřítomnosti místopředseda čestné rady, případně předsedou či místopředsedou pověřený člen čestné rady; neúčastní-li se daného jednání čestné rady předseda ani místopředseda, vede jednání čestné rady ten z přítomných členů čestné rady, na němž se čestná rada hlasováním usnese (dále jen "předsedající čestné rady"). Předsedající čestné rady sedí mezi členy čestné rady, vpravo z pohledu čestné rady sedí navrhovatel, vlevo disciplinárně obviněný a jeho zástupce. Svědci na jednání podle pokynů předsedajícího čestné rady stojí či sedí na místě určeném tak, aby jim mohli členové čestné rady a účastníci řízení klást otázky. O průběhu jednání pořizuje zápis zapisovatel.

1.3. Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost jednání, a jsou povinny řídit se pokyny předsedajícího čestné rady.

1.4. Čestná rada je v případě hrubého narušení průběhu či důstojnosti jednání oprávněna uložit účastníkům řízení pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč.

1.5. Klást otázky a vyjadřovat se mohou účastníci jednání jen na pokyn předsedajícího čestné rady.

1.6. Účastníkům řízení a jejich zástupcům musí být umožněno, aby se mohli v průběhu jednání poradit o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možné na přiměřenou dobu přerušit jednání.

1.7. Jíst a kouřit během jednání je v jednací síni zakázáno.

1.8. Po poradě čestné rady vyhlásí předsedající čestné rady rozhodnutí. Po vyhlášení výrokové části předsedající čestné rady rozhodnutí stručně odůvodní a poučí účastníky o možnosti podat odvolání. Po poučení vyzve předsedající čestné rady účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda se vzdávají práva na odvolání nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají lhůtu k podání odvolání.

1.9. Po skončení jednání vyzve předsedající čestné rady přítomné, aby jednací síň opustili.

2) Vedení spisů a kancelářská agenda řízení

2.1. Vedení spisu zajišťuje a vede sekretariát na základě pokynů čestné rady a revizní komise.

2.2. Účastníci řízení a jejich zástupci jsou oprávněni nahlížet za přítomnosti člena čestné rady, člena revizní komise nebo pověřeného pracovníka sekretariátu do spisu a na vlastní náklady si z něj činit opisy a výpisy a pořizovat kopie listin. Účastník řízení a jeho zástupce, který o nahlédnutí žádá, je povinen prokázat svou totožnost a zástupce předložit plnou moc. O nahlížení do spisu a pořízení opisů, výpisů a kopií listin se provede záznam do spisu, který účastník řízení podepíše. Předsedající čestné rady je oprávněn z organizačních důvodů odepřít účastníku řízení nahlédnutí do spisu v den konání nařízeného ústního jednání.

2.3. Sekretariát organizačně zajišťuje zpracování písemného vyhotovení rozhodnutí čestné rady a jeho doručení účastníkům řízení. Rozhodnutí se doručuje každému účastníku řízení do vlastních rukou.

2.4. Sekretariát postupuje podané opravné prostředky čestné radě. Čestná rada jako orgán I. stupně v případě, že odvolání v rámci autoremedury nevyhoví, postoupí věc k projednání a rozhodnutí odvolacímu senátu představenstva.

2.5. Pověřený pracovník sekretariátu vyznačuje na stejnopisy rozhodnutí čestné rady doložku právní moci a vykonatelnosti.

2.6. Sekretariát vede ve spolupráci s čestnou radou rejstřík disciplinárních provinění. Do rejstříku jsou oprávněni nahlížet členové čestné rady a revizní komise. Účastník řízení je oprávněn nahlížet do rejstříku jen ke své osobě a ve věci, která se jej týká.

§ 11

Sekretariát

Členy sekretariátu přijímá do pracovního poměru prezident, na základě rozhodnutí představenstva. Jejich činnost, pravomoci a platové zařazení schvaluje představenstvo Komory.
Sekretariát zabezpečuje organizačně a ekonomicky zasedání orgánů Komory.

Dle rozhodnutí

1. představenstva a pokynů prezidenta zabezpečuje zejména:

a) počátkem kalendářního roku podklady pro rozpočet

b) během roku pravidelné sledování čerpání rozpočtu a financování Komory

c) zajišťování investiční činnosti, oprav a údržby

d) provádění a kontrolu účetní , správní a ekonomické činnosti Komory

e) archivaci a distribuci korespondence a ostatních dokladů, vedení evidence členů, evidenci plateb příspěvků a další potřebnou evidenci

2. V čele sekretariátu stojí vedoucí sekretariátu, jehož pravomoci a platové zařazení schvaluje představenstvo a jehož činnost řídí prezident. Prezident odpovídá představenstvu za činnost sekretariátu.

§ 12

Zasedání orgánů Komory

1. Každé plánované zasedání orgánů Komory musí být svoláno 14 dní před jednáním, sněm nejméně 30 dní před jednáním.

2. Sněm je svoláván představenstvem, ostatní orgány svolávají jejich předsedové.
Neučiní-li tak ve stanovených lhůtách, přechází tato povinnost na jejich zástupce nebo na předsedu RK.

3. Ve výjimečných případech mohou být orgány Komory, vyjma sněmu, svolány i jeden den předem telefonicky.

4. O všech jednáních musí být informován prezident nebo předseda orgánu nebo komise, v níž se jednání koná.

5. Zasedání zpravidla řídí prezident nebo předseda ( dále jen předsedající).

6. Pro každé jednání se volí zapisovatel a dva ověřovatelé zápisu. Zápis provádí zapisovatel a musí v zápisu uvést místo a datum konání, počet přítomných, obsah jednání, návrhy, rozhodnutí, usnesení, výsledky hlasování a zajistit podpisy ověřovatelů. Každý člen orgánu nebo komise má právo na zaprotokolování svého diskusního příspěvku, stanoviska nebo námitky v rámci jednání orgánu v doslovném znění, pokud o to explicitně požádá během jednání orgánu nebo komise, na kterém byl tento výrok vysloven.

O průběhu každého zasedání představenstva se kromě zápisu pořizuje taktéž zvukový, případně zvukově obrazový záznam (dále jen záznam), za jehož vyhotovení a následné předání sekretariátu Komory odpovídá zvolený zapisovatel a ověřovatelé. Tento záznam uchovává Komora po dobu jednoho roku od pořízení. Za uchovávání záznamů odpovídá sekretariát Komory. Z těchto záznamů nelze pořizovat kopie. Záznam lze zpřístupnit pouze za přítomnosti zástupce sekretariátu Komory. O této skutečnosti bude pořízen zápis.

7. Orgány Komory se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných členů. Představenstvo je schopné jednání a usnášení jen sejde-li se nadpoloviční většina členů představenstva.

8. Zasedání se ukončí, když je stanovený program vyčerpán nebo když o tom rozhodne většina přítomných. Předsedající může zasedání přerušit. Je-li proti přerušení podána námitka, rozhodne hlasováním prostá většina přítomných.

9. Orgány Komory a pracovní komise představenstva zasedají v sídle Komory. V případě, že předseda orgánu svolá jednání na jiné místo, je povinen v zápisu z jednání uvést důvod změny místa zasedání. Členové pracovní komise představenstva se mohou dohodnout na distančním uskutečnění svého pracovního jednání (prostřednictvím platformy Skype apod.).

10. V případě, že se člen orgánu Komory nemůže zúčastnit jednání orgánu, jehož je členem, může dát písemnou plnou moc podle § 31 a násl. občanského zákoníku jinému členu tohoto orgánu a zmocnit ho k zastupování ke všem nebo některým právním úkonům. Zmocněnec jedná za zmocnitele v rozsahu uvedeném v plné moci. Zmocněnec může zastupovat nejvýše dva členy orgánu. Ve výjimečných případech a v nebezpečí z prodlení, lze udělení takové plné moci oznámit telefonicky nebo e-mailem nejméně dvěma členům dotčeného orgánu Komory. Takto oznámené udělení plná moci musí být doplněno o písemnou formu plné moci do tří pracovních dnů od ukončení zasedání dotčeného orgánu Komory. Bez doplnění písemné formy plné moci podle předchozí věty je plná moc absolutně neplatná a nelze ověřit zápis v jednotlivých bodech hlasování, u kterých bylo hlasováno na základě takto neplatné plné moci. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení § 6 odst. 4) tohoto řádu.

§ 13

Jednací program

A. Sněm

1. Jednací program sněmu navrhuje prezident a schvaluje představenstvo.

2. Návrhy na změnu nebo doplnění programu musí být oznámeny představenstvu Komory nejpozději 5 dní před zasedáním sněmu.

3. Dodatečné návrhy do pořadu jednání se podávají písemně a jejich zařazení do programu jednání schvaluje sněm prostou většinou při zasedání bez rozpravy.

4. Návrhy zásadního charakteru, které by podstatně změnily smysl předpisu KVL ČR, změny řádů, schválených usnesení a rozpočet musí být předloženy představenstvu nejpozději do termínu stanoveného představenstvem, zpravidla 45 dní před konáním sněmu. Při nedodržení této lhůty z objektivních příčin rozhoduje o projednávání návrhu sněm. Tyto návrhy budou zveřejněny nejpozději 10 dní před konáním sněmu.

B. Orgány Komory a okresních sdružení

1. Pořad jednání určuje předsedající.

2. Nejpozději na počátku jednání je nutné seznámit předsedajícího s doplňky a návrhy na změnu v programu jednání.

3. O změnách a doplněních programu rozhoduje nadpoloviční většina přítomných.

4. Písemné zprávy z jednání jednotlivých pracovních komisí představenstva jsou poskytovány členům představenstva v dostatečném předstihu před zahájením té schůze představenstva, na které se předpokládá jejich schvalování. Zápisy z jednání všech pracovních komisí dostávají k vyjádření všechny osoby, které se těchto jednání zúčastnily, a to v dostatečném předstihu před zveřejněním definitivní verze těchto zpráv.

§ 14

Řízení zasedání

1. Předsedající je povinen upozornit řečníky, kteří nemluví k věci a v případě opakování jim odebere slovo.

2. Předsedající má právo a povinnost volat k pořádku řečníky, kteří narušují řádný průběh zasedání. Postižení mohou protestovat u orgánu, v němž se zasedání koná a ten rozhodne ihned bez rozpravy.

3. Předsedající má právo dle rozhodnutí orgánu u vybraných bodů jednání vyloučit veřejnost, tisk a jiné sdělovací prostředky.

§ 15

Hlasování

1. Předsedající seznámí u každého bodu plénum s návrhy, včetně jmen jejich předkladatelů, a projedná je v pořadí v jakém byly představenstvu doručeny.

2. Předsedající vyzve předkladatele k přednesení návrhu a jeho odůvodnění, poté řídí diskusi k danému návrhu, pak totéž s dalšími návrhy.

3. Po diskusi proběhne hlasování o návrzích v již stanoveném pořadí.

4. O pozměňovacích návrzích je hlasováno před hlasováním o dotyčném návrhu.

5. Pozměňovací návrh je takový návrh, který nemění podstatným způsobem znění předloženého návrhu.

6. Schválen je ten návrh, který první získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných v jednací síni. O dalších návrzích se již nehlasuje.

7. Člen orgánu KVL ČR má právo požádat o uvedení svého jména u výsledku hlasování uvedeném v zápise z jednání orgánu. V takovém případě musí být ze zápisu z jednání jasné, jak tento člen u konkrétního hlasování hlasoval.

§ 16

Komise

1. Volební komise je volena sněmem na návrh představenstva Komory. Ke sčítání hlasů si ustavuje skrutátory, které řídí a kontroluje.

2. Návrhovou komisi schvaluje orgán, u něhož komise působí. Komise vypracovává návrh usnesení o jednání orgánu a předkládá jej ke schválení.

3. Všechny zprávy přednesené sněmu musí být dodány písemně návrhové komisi sněmu před usnesením sněmu, jinak není možné ji do usnesení zahrnout. Návrhová komise přijme pouze zprávu shodnou s přednesenou verzí , datovanou a podepsanou předsedou orgánu, obsahující údaj o datu a místě projednání zprávy příslušným orgánem Komory. Uvedené zprávy jsou nedílnou součástí zápisu sněmu.

4. Volební komise pracuje až do zvolení nové komise na dalším jednání orgánu.

5. Mandátová komise je volena sněmem na návrh předsedajícího.
Eviduje počet hlasů a před zahájením jednání oznámí počet zúčastněných s počtem platných hlasů.

§ 17

Zpravodaj

K projednávaným záležitostem může být určen zpravodaj. Jeho povinností je před projednáváním záležitosti přednést zpravodajskou zprávu.

§ 18

Diskuse

1. Sněm

a) Řečníci diskutující k uvedenému tématu dostanou slovo v pořadí jak se přihlásili.

b) Mimo pořad má právo v diskusi promluvit:

- zástupce revizní komise

- zpravodaj

- člen, který má připomínku k jednacímu programu nebo návrh, aby předsednictvo danou věc odložilo nebo se o ní poradilo nebo aby o ní nebylo hlasováno

- člen, který má faktickou připomínku nebo chce navrhnout konec diskuse, pokus se sám diskuse na dané téma nezúčastnil. Předsedající je povinen dát o návrhu ukončení diskuse hlasovat.

c) Maximální délku diskusních příspěvků stanovuje představenstvo a oznámí ji členům v organizačních pokynech zasílaných před sněmem. Překročení určitého času může povolit předsedající nebo hlasováním sněm, podle závažnosti diskutovaného problému.

d) Kdo chce mluvit na sněmu na volné téma, musí podat písemnou přihlášku do diskuse s uvedením tématu.

2. Ostatní orgány

Způsob diskuse je veden obecnými zvyklostmi nebo rozhodnutím orgánu na návrh předsedajícího.

§ 19

Sněmem schválené stavovské předpisy, usnesení a nařízení jsou platná a účinná dnem schválení na sněmu, pokud sněm při jejich schvalování nestanoví jinak.

________________________________

Poslední revize dokumentu 01/2020