Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Vyšetření dutiny ústní psa a kočky a zápis do zubní karty

  Časopis Zvěrokruh 10/2018
     Pro praxi - Z MOJÍ PRAXE

Kateřina Slabá

Část I. anamnéza

Nacionále, anamnéza

Při odběru anamnézy začínáme stejně jako u jiných pacientů nacionále, zajímá nás plemeno z hlediska plemenné predispozice, věk, druh dentice (dočasná versus trvalá). Majitele se dotazujeme na celkový zdravotní stav jako při jakémkoliv jiném klinickém vyšetření, zejména zohledňujeme, zda bude následovat sedace nebo anestezie. Důležitý údaj je příjem krmiva. Ten bývá zejména u psů zachován v plném rozsahu často i přes přítomnost bolestivých stavů v dutině ústní a nebo je jeho pokles přikládán věku apod. U koček při chronických gingivostomatitidách často nastupuje anorexie různého stupně.

Předchozí stomatologická ošetření jsou také důležitou informací. Dochází pes na pravidelné každoroční profesionální profylaktické ošetření (odstranění zubního kamene a leštění)? Bylo někdy prováděno intraorální RTG vyšetření? Ptáme se také na předchozí léčbu a její účinnost, u stomatologických pacientů například předchozí neúčinné, často i opakované použití antibiotik...


Obr. 1 – Důležitým anamnestickým údajem je výskyt výtoku z nosu nebo frkání. U tohoto pacienta byl výtok z nosu důsledkem rozsáhlé oronasální píštěle (obr. 2)

 

Důležitým anamnestickým údajem je, zda majitel provádí nějakou domácí hygienu. Dotazujeme se na hygienu aktivní – čištění zubů, jeho frekvenci a použitý typ kartáčku a pasty (významně účinné jsou kartáčky se štětinkami, pro psy jsou vhodné jen psí zubní pasty a pro kočky ty určené pro kočky, nejlépe s obsahem enzymů) a v neposlední řadě, jak čištění zvíře toleruje. Dále zjišťujeme, zda majitel provádí nějakou pasivní domácí hygienu – podává veterinární dentální dietu, přídavky do krmení nebo do vody, žvýkací dentální pochoutky, enzymatické gely apod. Pokud majitel žádnou domácí hygienu neprovádí, je dobré vědět, zda zvíře toleruje manipulaci v dutině ústní a zda je majitel schopen nebo ochoten pravidelnou domácí hygienu provádět. S tím pochopitelně souvisí důležitý dotaz na možnou agresivitu zvířete. Tyto údaje výrazně ovlivňují rozhodování veterinárního stomatologa o léčbě.


Obr. 2 – Oronasální píštěl jako důsledek chronické parodontitidy u 15ti letého pudla. Zbytky šicího materiálu svědčí o předchozím pokusu o chirurgické řešení problému na jiném pracovišti. Pes měl řadu konkurentních onemocnění – svalovou atrofi i jako důsledek neuromuskulárního onemocnění, podezření na syndrom cauda equinapomočování, ataxie pánevních končetin, a majitel se tak rozhodl další chirurgický zákrok se psem nepodstupovat a nechat provést eutanazii na původním pracovišti. Majitel nebyl schopen se o psa starat, péči byla schopna zajistit matka majitele, která bydlí 200 km daleko. Anamnéza byla u tohoto případu zásadní k posouzení celkového zdravotního stavu a možné prognózy stomatologického ošetření s ohledem na konkurentní onemocnění, která významně ovlivňovala předpokládanou délku a zejména kvalitu života

 

Obr. 3 – Dvouletá kočka (mainská mývalí) s kaudální stomatitidou, majitelka uváděla v anamnéze, že kočce plstnatí srst, další kočky v domácnosti stejného plemene tento problém nemají. Na dotaz, zda se kočka myje a zda žere, odpovídala, že kočka se myje a žere normálně. Po stomatologickém ošetření kočka výrazně ožila, začala více jíst a myje se tak, že strst jí již neplstnatí. Na snímku veterinární asistentka odstraňuje zplstantělou srst holicím strojkem


Obr. 4 – Klinický nález u kočky z obr. 3

 

Dále zjišťujeme, zda majitel pozoruje patologické projevy spojené s bolestivostí (slinění, olizování, okusování předmětů, nadměrné okusování, bolestivost při kousání, preference jedné strany při kousání, preference měkké stravy, změny ve zvycích, bolest při zívání, abnormální polykání, u koček péče o srst, tření hlavy o nábytek, podlahu apod.) Klinické příznaky, které mohou být spojeny s patologií dutiny ústní, jsou: halitóza, kýchání, frkání, výtok z nosu, epistaxe, krvácení z dutiny ústní. Na závěr je třeba zdůraznit, že při odběru anamnézy bychom měli nechat majitele promluvit a svými slovy popsat, jaký problém ho přivádí a jak jej vnímá. To může předejít budoucím nedorozuměním a rozladění, pomoci veterinárnímu lékaři dobře komunikovat s majitelem, protože ne vždy má majitel stejný názor ohledně závažnosti jednotlivých příznaků a je na veterinárním lékaři, aby citlivě a srozumitelně vše majiteli vysvětlil a nejlépe i ukázal...


Kateřina Slabá, resident,
veterinary dentistry,
Veterinární stomatologie, Písek
fcb/ veterinární stomatologie
www.veterinarni-stomatologie.cz

Komora veterinárních lékařů České republiky