Komora veterinárních lékařů České republiky

Významné osobnosti veterinární medicíny – Peter Popesko

  Časopis Zvěrokruh 5/2015
     Z historie

Čeněk Červený

Profesor MVDr. Peter Popesko, DrSc.– nedožité 90. narozeniny

…Obr. 1
Profesor MVDr. Peter Popesko, DrSc.

 

U příležitosti významného jubilea veterinárního anatoma, nejslavnějšího žáka profesora Jana Koldy, profesora MVDr. Petera Popeska, DrSc., připomínáme jeho velkolepé životní dílo. Bylo to jak v jeho působení ve funkci vysokoškolského učitele světově proslulého veterinárního anatoma, tak v oblasti vědecko-výzkumné a společenské.

Profesor Popesko se narodil 6. dubna 1925 v Praze v rodině inženýra geodezie. Rodina se později přestěhovala na Slovensko, takže na gymnáziu studoval v Kremnici, kde maturoval. Po maturitě v roce 1946 začal studovat na Vysoké škole veterinární v Brně. Zde promoval v roce 1951. V průběhu studia ho upoutala anatomie a osobnost představitele tohoto oboru na Vysoké škole veterinární v Brně, profesora MVDr. Jana Koldy, DrSc. Tehdejší přednosta anatomického ústavu profesor Kolda byl znám mimořádnou schopností vybírat si velmi schopné spolupracovníky z řad studentů. Ve studentu Popeskovi vytušil jeho pracovitost a opravdový zájem o obor, a tak byl v roce 1948 Popesko přijat na ústav anatomie.

Zpočátku jako demonstrátor a později ještě jako student do funkce asistenta. Stal se tedy Koldovým spolupracovníkem, neboť mu jeho učitel svěřil např. i úpravy ve svém původním rozsáhlém rukopisu třetího a čtvrtého dílu připravované monografi e Srovnávací anatomie zvířat domácích. Bylo to v kapitole nauky o kloubech – arthrologie. Dokonce mu svěřil i zpracování samostatné kapitoly Nauky o kloubech domácích ptáků.

v roce 1955 se stal docentem a v roce 1964 mimořádným profesorem

Výborný spolupracovník MVC. Peter Popesko byl profesorem Koldou pověřen též péčí o štočky, korektury a grafi ckou úpravou této knihy. Svěřené úkoly znamenitě splnil. U profesora Koldy v ústavu též zpracovával svoji disertační práci na téma: „Topografi e břišních orgánů u koně a skotu (1951)“ přímo pod vedením svého učitele.

Profesor Kolda v tu dobu intenzivně propagoval a též výzkumně rozvíjel topografickou anatomii. Bylo to i v zadávání témat disertací zpracovávaných v anatomickém ústavu. Tato témata zpracovávali další studenti i Koldovi asistenti. Popesko byl tedy proto značně zaměřen na topografi ckou anatomii domácích savců. Měl snahu o její přímou aplikaci v klinické diagnostice ve výuce klinických oborů. Z toho důvodu také v létě 1950 z anatomie před promocí odešel a působil jako asistent na I. interní klinice, aby mohl ověřovat své poznatky a správnost svého zaměření na topografi ckou anatomii při stanovení diagnóz. Topografi ckou anatomii rozvíjel po celý svůj aktivní život ve výuce veterinární anatomie.

 

…Obr. 2
Kosti a vazy trupu slepice. Obrázek z kapitoly vypracované MVC Peterem Popeskem v Koldově monografii Srovnávací anatomií zvířat domácích

Toto jeho zaměření později vyústilo ve velkolepý plán zpracovávat a vydat atlasy topografi cké anatomie domácích savců a později i laboratorních zvířat. Knihy tohoto zaměření byly ve veterinární anatomi jak pro výuku, tak i veterinární praxi ve světové literatuře velmi strohé a vzácné a u nás nebyly publikované.

…Obr. 3
Titulní list obalu velmi oblíbeného Popeskova trojdílného atlasu topografi cké anatomie hospodářských zvířat. Atlas vyšel v počtu kolem 250000 výtisků ve 13 jazycích

 

V roce 1951 po obhájení disertace a promoci získal titul MVDr. V tu dobu již byla na Slovensku zřizována nová Vysoká škola veterinární v Košicích. Záhy po promoci byl povolán do Košic. Velmi brzy zde nastoupil do funkce přednosty anatomického ústavu. Již v roce 1955 se stal docentem a v roce 1964 mimořádným profesorem. V roce 1968 obhájil titul DrSc. a řádným profesorem byl jmenován v roce 1976.

V anatomickém ústavu u profesora Jana Koldy působil student Popesko pouze dva roky. Jeho zaujetí pro obor anatomie a obětavost a důslednost ve studiu a odbornou práci v ústavu rozvíjel i pod vlivem svého učitele. Tyto vlastnosti využíval i později při své práci pedagoga i v práci vědecké po celý život. K profesoru Koldovi jako svému učiteli se vždy s hrdostí hlásil. Ve všech směrech ctil a prosazoval vlastnosti svého učitele, jeho pracovitost, vytrvalost, skromnost a cílevědomost. Podobně jako jeho učitel vynikal pro anatoma velmi významnou vlastností – výtvarným nadáním. Je známý fakt, že profesionální výtvarník, který nezná podrobně anatomickou stavbu kresleného objektu, nedokáže při kresbě dokonale zachytit a případně schematizovat výstižný a názorný obraz pro lepší a snazší pochopení reality pro studenta. Lépe to dokáže kreslíř – výtvarně nadaný anatom, znalý s přesností anatomické uspořádání zobrazovaného orgánu.

Ten je schopen vystihnout nákres jednoduchého schématu tohoto námětu a tím studentům usnadnit a zpřístupnit studovanou látku a zafixovat si zjištěnou realitu v paměti.

…Obr. 4
Topografi e svalů, cév a nervů povrchové vrstvy na hlavě skotu. Obraz z I. dílu Popelkova Atlasu topografické anatomie hospodářských zvířat. Tato publikace vyšla jako 5. vydání v nakladatelství Priroda, Bratislava, 2007

 

Již jako student si Popesko uvědomoval, že znalosti systematické anatomie závislé na dokonalé paměti nepostačí jako základ pro medicínské myšlení zvěrolékaře. Zdůrazňoval při zhotovování a při zobrazování svých preparátů na názorných obrazech pro anatomický atlas, že je třeba při studiu využít precizních znalostí systematické anatomie a aplikovat je do studovaných poznatků o poloze a vzájemných topografi ckých vztazích orgánů v těle jedince. Vždy bylo jeho krédem vytvořit takové učebnice anatomie, které obsahují nejen precizní údaje systematické anatomie, ale též dbal o precizní vyobrazení topografi ckých vztahů orgánů, které ctí realitu stavby a uložení orgánů v těle. Právě tyto momenty navozují, že daleko lépe pochopí student popsaná fakta v učebních textech a porozumí snadno i aplikaci získaných znalostí při prováděné pitvě tělních krajin i po ní. Precizní znalosti systematické a topografi cké anatomie přispívají i k upřesnění a potvrzení správné diagnózy při vyšetření pacienta. To platí nejen pro studenty veterinární medicíny, ale i pro chirurgy, internisty a praktické veterináře v terénní a ambulantní praxi.

Zvládnutí topografi cké anatomie tedy vyžaduje získat dokonalé znalosti o vzájemných topografi ckých vztazích orgánů, což klade mimořádné nároky na paměť, ale i na představivost. Nejdokonalejší učební pomůcka při studiu anatomie je samozřejmě anatomická pitva používaná v medicíně řadu tisíciletí. Této klasické učební pomůcky se někdy nedostává. Bývá to z pohodlnosti.

MVDr. Popesko po příchodu do anatomického ústavu v Košicích započal budovat svěřený ústav a výuku anatomie velmi intenzivně a v intencích svých představ. Dokázal odhadnout důležitost zajištění dokonalých učebních pomůcek zvláště v oblasti topografické anatomie a velký důraz kladl na velmi početné prováděné topografi cko-anatomické pitvy na četných zvířatech se studenty. Již jako mladý asistent, ještě před habilitací a již jako přednosta ústavu, vydal pro studenty vysokoškolskou učebnici Základy anatomie hospodárských zvierat.

…Obr. 5
Titulní list obalu Atlasu anatomie malých laboratorních zvířat

 

…Obr. 6
Ukázka názorných obrázků v Atlasu anatomie malých laboratorních zvířat. Břišní orgány gravidní samice laboratorního potkana, pohled z levé strany

Hned na počátku svého působení v Košicích si vytkl nelehký úkol, vytvořit atlas topografi cké anatomie hospodářských zvířat. Započal se svými spolupracovníky pracovat na tomto náročném úkolu podle Koldova vzoru a zpočátku pod jeho patronací a s jeho podporou, pokud Kolda žil (zemřel v r. 1958). V anatomickém ústavu veterinární fakulty v Košicích to byl pro všechny úkol prvořadý. Bylo třeba zhotovit množství názorných topograficko- anatomických preparátů a nakreslit podle nich realistické originální obrazy.

Atlas se stal velmi oblíbeným nejen doma, ale i v zahraničí

To se mu za podpory a s pomocí svých spolupracovníků dařilo. Zvláště mu pomáhaly i jeho asistentky v ústavu MVDr. Věra Rajtová, CSc., a MVDr. Bibiana Hájovská, CSc., a též i H. Schmidt z Halle nad Sálou z Německa. Popeskův záměr se s úspěchem zdařil. V průběhu deseti let neúnavné práce vyšly tři díly atlasu. Již v roce 1958 vyšel na křídovém papíru ve vzorné grafi cké úpravě ve Slovenském vydavatelství zemědělské literatury jako soubor barevných obrazů s podrobným popisem za využití mezinárodní veterinární anatomické nomenklatury 1. díl atlasu. Předností těchto publikací je široká paleta domácích zvířat, která byla zahrnuta v souborech vyobrazení ve všech třech dílech atlasu. Jsou to koně, skot, ovce, koza, prase, pes, kočka a králík. První vydání tří dílů atlasu vyšlo v letech 1958–1968. Bylo to deset roků náročné práce.

…Obr. 7
Již jako mladý přednosta Ústavu veterinární anatomie na Veterinární fakultě v Košicích vydává v roce 1954 pro studenty učebnici veterinární anatomie

 

Do současnosti tato světoznámá publikace vyšla v 28 vydáních v celkovém počtu kolem 250.000 výtisků, neboť atlas byl přeložen do dalších dvanácti jazyků. Vedle slovenštiny to bylo do angličtiny, polštiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny, španělštiny, italštiny, holandštiny, srbochorvatštiny, bulharštiny, maďarštiny a portugalštiny. První díl pojednává o topografi cké anatomii hlavy a krku, druhý díl prezentuje topografi ckou anatomii hrudníku a břicha a topografi cké anatomie orgánů pánevní dutiny a třetí díl pojednává o topografi cké anatomii pánve a stavbě a topografi cké anatomii orgánů pánevní dutiny. Pojednává i o stavbě a topografi cké anatomii hrudní a pánevní končetiny. Nutno připomenout, že většinu obrazů připravil a po stránce odborné zpracoval a podle vlastních preparátů nakreslil sám autor Popesko. Tento třídílný atlas vyšel celkem ve 14 zemích.

Je to jedna z nejúspěšnějších anatomických publikací ve světové veterinární medicíně a je známa mezi veterináři celého světa. V roce 1979 na Mezinárodní soutěži o nejhezčí vědeckou knihu světa, „Prix Art et Techniques Internacionales du Libre“ v Nice byla oceněna hlavní cenou, tzv. stříbrným orlem. Bylo to dílo v tehdejší době v 60. a 80. letech 20. století svým pojetím i významem ojedinělé a je používáno s velkou oblibou dodnes.

Podobně úspěšný je i dvojdílný Atlas anatómie malých laboratorných zvierat autorů Popesko, P., Rajtová, V. a Horák, J., který vyšel v roce 1990. Ten byl dokončován v době, kdy byl již profesor Popesko mimo svůj ústav. Tato publikace navazuje též na nedokončené plány profesora Koldy týkající se systematického studia anatomie laboratorních zvířat, jak dokazují četné disertace zpracovávané v Koldově anatomickém ústavu v Brně. Tento atlas je určen zvláště specialistům zabývajícím se biologií laboratorních zvířat, jejich chovem a péčí o zdraví, diagnostikou chorob. Především je využíván na experimentálních pracovištích, při experimentálních zákrocích, často velmi náročných. V prvním dílu nalezne čtenář podrobné a přehledné informace o stavbě těla králíka domácího a morčete. Druhý díl zahrnuje informace o uvedených údajích u laboratorního potkana, myši a zlatého křečka. Atlas se stal velmi oblíbeným nejen doma, ale i v zahraničí, neboť byl vydán i v anglickém jazyku. Tato významná publikace byla též oceněna, a to ministerstvem kultury Československé republiky v r. 1990. Vedle vynikajících anatomických atlasů vydal profesor Peter Popesko řadu zajímavých originálních publikací. Již v roce 1954 jako mladý docent a přednosta ústavu anatomie na veterinární fakultě v Košicích vydal pro studenty vysokoškolskou učebnici „Základy anatomie hospodárských zvierat“. Je též spoluautorem knihy „Základy morfologie hospodárských zvierat“, která vyšla v roce 1962 ve spolupráci s profesorem MVDr. Františkem Hrudkou, histologem a embryologem na Vysoké škole veterinární v Košicích. Byla určena především pro studenty zemědělského inženýrství. Ve spolupráci s veterinárním anatomem profesorem MVDr. Jiřím Kamanem, DrSc., vydal profesor Popesko v roce 1974 velmi potřebnou publikaci anatomického názvosloví „Nomina anatomica veterinaria“, kde vedle verze latinské nomenklatury vytvořil též názvosloví ve slovenštině a profesor MVDr. Jiří Kaman, DrSc., zde publikoval názvosloví v jazyce českém. Zajímavá je též jeho publikace – monografi e o žilném krevním oběhu domácích zvířat „Th e venous drainage of domestic animals“ ve spolupráci se slavnými veterinárními anatomy, profesory N. G. Ghoshalem, Iowa State University, USA a T. Kochem, Berlín, Německo.

 

…Obr. 8
Titulní list knihy: Žilná drenáž domácích zvířat autorů prof. Ivana Ghoshala (Ústav veterinární anatomie veterinární fakulty z Iowa State University), prof. Tangreda Kocha (Ústav veterinární anatomie veterinární fakulty Humboldtovy univerzity v Berlíně, Německo) a prof. Petera Popeska (Ústav veterinární anatomie Vysoké školy veterinární v Košicích, Československo)

Vyšla v nakladatelství W. B. Saunders, Philadelphia v roce 1981. Jeho poslední výborná publikace srovnávací anatomie hospodářských zvířat vyšla v nakladatelství Priroda v Bratislavě v r. 1992.

vzpomínáme na skvělého pracovitého kolegu a vždy dobrého přítele

Tato kniha byla též oceněna v soutěži ministerstva kultury Slovenské republiky a Matice slovenské a zařazena mezi „Nejhezčí knihy roku 1992“. Ocenění autor získal v březnu roku 1992 a těšil se z něho něco přes jeden rok, neboť záhy v červenci v roce 1993 se při autohavárii na východním Slovensku u Špišského hradu smrtelně zranil a nás opustil.

…Obr. 9
Profesor Popesko při jednání na sympoziu ve Slušovicích

 

Profesor Popesko působil na Vysoké škole veterinární v Košicích 36 roků, vybudoval zde velmi aktivní anatomický ústav a vychoval schopný kolektiv spolupracovníků. Svědčí o tom i řada jeho úspěšných žáků. Vyšel jako nejúspěšnější žák z Koldovy brněnské školy československé veterinární morfologie. Svými publikacemi a kvalitní pedagogickou aktivitou se stal zakladatelem slovenské veterinární anatomie. V roce 1987 se z řady osobních příčin a poměrů na Vysoké škole veterinární v Košicích rozhodl ve stáří 62 let svoji působnost vysokoškolského pedagoga opustit. Byly to pro něho neutěšené poměry na Vysoké škole veterinární v Košicích a rodinné důvody. Odešel do tehdejšího velmi prosperujícího Jednotného zemědělského družstva na Moravě do Slušovic, se kterým již dříve spolupracoval v problematice chovu skotu. Zde se stal vedoucím výzkumným pracovníkem a využil své schopnosti a vědomosti právě ve vedení Institutu chovu skotu. Zde zorganizoval řadu mezinárodních sympozií pořádaných ve Slušovicích.

Věnoval se též aktivitám veřejně prospěšným, neboť v roce 1992 byl zvolen poslancem sněmovny národů Federálního shromáždění ČSR, kde působil v zemědělském odboru. Byl přesvědčeným propagátorem společného státu Čechů a Slováků a proti rozdělení Československé republiky rozhodně vystupoval.

Náhlá a nečekaná smrt ve věku 68 roků ho zastihla v plné síle a rozloučení se zesnulým se konalo 30. července v roce 1993 v krematoriu v Košicích. Velkolepé dílo, které zanechal, trvale připomíná jeho prozíravost, pracovitost a důslednost ve splňování svých cílů, prospěšných pro lidskou společnost. Rádi vzpomínáme na skvělého pracovitého kolegu a vždy dobrého přítele.

Budiž čest jeho památce!

Literatura

ČERVENÝ, Č., DANKO, J.: K nedožitým sedmdesátinám. Veterinářství, 48, 1995/8: 377.

ČERVENÝ, Č., ŠINDLÁŘ, J.: In memoriam velkého anatoma k jeho nedožitým 80. narozeninám. Veterinářství, 55, 2005/4: 242.

ČERVENÝ, Č. a kol.: Brněnská škola československé veterinární morfologie. Historia medicinae veterinariae, Brno 2005, 95 s.

FRIED, K. a kol.: Tretia desaťročnica školy veterinárskej v Košiciach. Priroda, Bratislava 1979, 221 s.

KAMAN, J., PIVNÍK, L.: In memoriam prof. MVDr. Peter Popesko, DrSc. Veterinářství 43, 1993/11: 409-410.

 
Čeněk Červený
Komora veterinárních lékařů České republiky